Hlavní obsah

Polský rozsudek desetiletí. Může zničit Kaczyńského reformy soudnictví?

Foto: Profimedia.cz

Předseda polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost Jarosław Kaczyński.

5. 12. 2019 15:35

Polský nejvyšší soud ve čtvrtek zasadil ránu klíčovému orgánu tamního soudnictví, který svými reformami změnila k obrazu svému vládnoucí strana Právo a spravedlnost. Přelomový rozsudek je důsledek nedávného rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie.

Článek

Státní soudcovská rada není nestranná a nedává dostatečné záruky nezávislosti na parlamentní většině a vládě. A disciplinární komora nejvyššího soudu není soudem v tom smyslu, jak ho definuje Evropská unie. To je hlavní sdělení čtvrtečního rozsudku polského nejvyššího soudu.

Jde o rozsudek desetiletí?

Rozhodně je to jeden z nejdůležitějších rozsudků posledních let. Může totiž znamenat zemětřesení v systému soudnictví, který podle svých představ zreformovala vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) Jarosława Kaczyńského. Kontroverzní změny už dřív narazily na odpor Evropské komise a část jich už nařídil zrušit unijní soud.

Není vyloučené, že čtvrteční rozsudek způsobí chaos mezi institucemi v soudnictví, které se přestanou navzájem uznávat. Na politické rovině je zase možné to, že vláda čtvrteční rozsudek nepřevede do praxe. Musela by totiž od základu změnit logiku reforem, které sama zavedla.

O co jde?

Rozsudek se týká státní soudcovské rady, jež vybírá a posuzuje kandidáty na nové soudce. Hlavní háček má být v tom, že patnáctičlennou soudcovskou radu, která dříve fungovala jako soudcovská profesní komora, podle novely z prosince 2017 tvoří nově členové volení parlamentem.

Podle kritiků „novou radu” ovládla strana PiS a její složení je v rozporu s evropskými standardy. A to ve čtvrtek potvrdil i nejvyšší soud.

V případě disciplinární komory nejvyšší soudu, jež vznikla na základě reforem vládnoucích konzervativců pro řešení kázeňských prohřešků soudců, nejvyšší soud rozhodl, že podle unijního práva nejde o soud.

Jaké jsou důvody?

Nejvyšší soud argumentuje tím, že většinu členů zreformované Státní soudcovské rady volí poslanci. Nezveřejnil se navíc seznam soudců, kteří nominovali do nové rady své kolegy. Neví se tím pádem, zda nejde například o soudce pracující na ministerstvu spravedlnosti, a tudíž lidi profesně závislé na vládě.

Dalším argumentem soudu je to, že se nová Státní soudcovská rada nestaví za soudce pod politickým tlakem, ale naopak se snaží o jejich postih. Týká se to například soudců, kteří se obrátili na Soudní dvůr EU v Lucemburku. Soudci, kteří zasedli ve Státní soudcovské radě, navíc nezřídka záhy povýšili do funkcí předsedů soudců.

To všechno podle rozsudku svědčí o tom, že jde o orgán přímo závislý na vládě a vůli poslanců. A podobně je na tom i nově vytvořená disciplinární komora nejvyššího soudu. Odůvodnění čtvrtečního rozsudku říká, že jde o úplně nový, speciální soud, který se skládá s úplně nových soudů často spojených se zákonodárnou i výkonnou mocí – konkrétně s ministrem spravedlnosti Zbigniewem Ziobrem, který zároveň plní funkci generálního prokurátora.

Proč věc posuzoval polský soud?

V rozsudku z 19. listopadu mu to nařídil Soudní dvůr Evropské unie. Čtvrteční rozsudek nejvyššího soudu se týkal případu odvolání jednoho ze soudců polského nejvyššího správního soudu. Toho svým rozhodnutím odvolala právě státní soudcovská rada zreformovaná stranou PiS. V rámci tohoto případu se tudíž posuzovala i nezávislost státní rady a soudcovské komory.

Co bude teď?

Nejspíš zmatek. Není totiž vůbec jisté, co se teď stane se stovkami soudců, na jejichž výběru a jmenování se už podílela nová Státní soudcovská rada, ale také, co bude s rozsudky takových soudů. Těch už jsou přitom tisíce.

Dál navíc existují rozhodnutí orgánů, které už Státní soudcovskou radu i disciplinární komoru označily za bezproblémové. Jde přitom o instituce, jež si už strana PiS podmanila k obrazu svému, tedy ústavní soud i další komoru nejvyššího soudu, která vznikla na základě reforem PiS.

Leccos naznačuje aktuální reakce z prostředí justice. Zatímco mluvčí nejvyššího soudu Michał Laskowski vyzval ke změně zákonů a stabilizaci situace, podle předsedy „nové rady” Leszka Mazura čtvrteční rozsudek neměl nikdy padnout. „Pro fungování rady a komory to nebude mít žádné reálné důsledky,” uvedl Mazur ve čtvrtek odpoledne.

Rozsudek naopak vyzdvihl právník Michał Wawrykiewicz z iniciativy Svobodné soudy, která proti reformám konzervativců vystupuje. „Dnes jsme mohli pocítit a vyslechnout si, v čem spočívá moudrost a právní prozíravost nejvyššího soudu. Fenomenální rozsudek a odůvodnění. Komplexní zhodnocení všech aspektů rozkladu polské vlády práva,” napsal právník na Twitteru.

„Je možné, že chaos ukončí až reálná hrozba ztráty peněz z unijních fondů z důvodu ohrožení vlády práva. Ale takový scénář bychom si pro vlast přát neměli,” píše ve svém komentáři deník Rzeczpospolita.

Další zásah

Jednu ze soudních bitev o část svých reforem prohrála vláda už na začátku listopadu. Novela, která snížila důchodový věk soudců obecných soudů, prokurátorů a soudců nejvyššího soudu z 67 let na 60 let pro ženy a 65 let pro muže, porušila podle unijního soudu evropské právo.

Stav polského soudnictví komentovala pro Seznam nedávno česká eurokomisařka Věra Jourová, která má v novém týmu Ursuly von der Leyenové na starost dodržování unijních hodnot.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené