Hlavní obsah

Polská vláda „čistí“ soudy, na ústavní přitom dosadila komunistu

Foto: Kancelaria Sejmu

Bývalý komunistický prokurátor a exposlanec PiS Stanisław Piotrowicz u řečnického pultíku v Sejmu s výtiskem polské ústavy.

22. 11. 2019 17:25

Velkou trhlinu dostaly v noci na pátek polské reformy justice. Vládnoucí konzervativci je dlouho obhajují potřebou dekomunizace soudů. Teď ale sami z bývalého komunistického prokurátora udělali ústavního soudce.

Článek

„Lepší stát znamená i lepší justici,” říkal ještě v úterý staronový polský premiér Mateusz Morawiecki, když představoval poslancům programové prohlášení své nové vlády.

„Na polském nejvyšším soudu je celá skupina soudců, kteří vynášeli rozsudky ještě jako soudci náležící do komunistické strany,” prohlásil zas v červnu při návštěvě Bílého domu polský prezident Andrzej Duda.

Oba jejich citáty přesně zapadají do argumentace, kterou vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) dosud obhajuje své reformy soudnictví. Ty jsou pod ostrou palbou Evropské komise i Evropského soudního dvora.

Spolehliví politici na soudy!

Hlavním heslem vlády bylo odpolitizování soudů a jejich dekomunizace. Takovou argumentaci teď ale sama vláda shodila. Ve čtvrtek pozdě večer totiž strana PiS svými hlasy zvolila své dva bývalé poslance ústavními soudci. Nejde přitom o žádné neznámé postavy ze zadních lavic.

Exposlankyně Krystyna Pawłowiczová se proslavila zejména konzumací jídel během jednání parlamentu, svou prostořekostí, urputným hájením vládní politiky i vulgarismy na účet opozice a novinářů. Ještě na začátku listopadu svou kandidaturu popírala.

Foto: Kancelaria Sejmu

Bývalá polská poslankyně Krystyna Pawłowiczová v Sejmu.

Největší pozornost na sebe ale strhl Stanisław Piotrowicz. Politik letos v říjnu obhajoval mandát poslance, voliči ho ale už znovu do sněmovny neposlali.

Piotrowicz byl přitom jednou z hlavních tváří reforem soudnictví, které od roku 2015 jako šéf ústavně právního výboru pomáhal v parlamentu prosazovat. Obhajoval je nutností dekomunizace „nadřazené soudcovské třídy”.

Prokurátor výjimečného stavu

Přitom sám Piotrowicz přesně spadá do kategorie člověka, na kterého reformy PiS údajně míří. Zkušenosti s justicí má totiž už z doby komunistického režimu. Byl členem komunistické strany a od roku 1978 prokurátorem.

Po vyhlášení výjimečného stavu v roce 1981, během kterého režim rozprášil Solidaritu, stál Piotrowicz za obviněním aktivního člena opozice. V roce 1984 dokonce dostal od režimu Bronzový kříž za výkonnost.

Premiér Morawiecki, jehož otec Kornel byl nedávno pohřben se státními poctami za působení v radikální protikomunistické organizaci, Piotrowicze hájí. „Neodstřiháváme se od lidí, kteří chtějí reformovat Polsko, kteří milují Polsko. Seznámil jsem se s Piotrowiczovou prací v době prvních let výjimečného stavu. Byl opravdu prokurátor, ale v případech, které mu prošly pod rukama, se zachoval slušně,” uvedl ve čtvrtek Morawiecki v televizi Polsat.

Případ sexuálního zneužívání

Jako prokurátor na sebe Piotrowicz upozornil v roce 2001. Tehdy obhajoval odložení vyšetřování sexuálního zneužívání nezletilého duchovním katolické církve. Dotyčný kněz byl nakonec odsouzen ke čtyřem letům vězení, nadřízená prokuratura totiž Piotrowiczovo rozhodnutí zrušila.

Aktuální povýšení exposlance přišlo po čtyřech letech, během kterých v parlamentu proslul odebíráním hlasu opozici na výborech nebo umlčováním ombudsmana. „Prezident a premiér by se teď měli studem červenat,” píše se k tomu v komentáři deníku Rzeczpospolita.

Přehled středoevropského dění z 22. listopadu 2019

Konečné slovo bude mít prezident Andrzej Duda, který soudce jmenuje. Předpokládá se ale, že s ním strana nominaci předem projednala.

Právě Dudovi však může jmenování Pawłowiczové a Piotrowicze uškodit nejvíce. V kampani před prezidentskými volbami v květnu 2020 totiž potřebuje oslovit i umírněné středové voliče, které by postavy komunistického prokurátora a radikální poslankyně mohly odradit. Není tudíž vyloučená ani možnost, že prezident nakonec svým rozhodnutím překvapí.

Společně s Piotrowiczem a Pawłowiczovou zvolili poslanci ještě právníka a bývalého děkana Právnické fakulty Gdaňské univerzity. Na akademickou funkci rezignoval poté, co jeho fakulta schválila usnesení kritické k reformám soudnictví PiS.

Ústavní soud jako kořist

Ústavní soud tvoří 15 soudců, které na devět let volí poslanci Sejmu. V roce 2015 došlo při doplňovací volbě k porušení ústavních procedur ze strany končící vládní koalice Občanské platformy a lidovců a po volbách i nové vlády PiS. Ta navíc změnila způsob fungování soudu a některé jeho nálezy rušící nové zákony odmítla respektovat a vytisknout ve Sbírce zákonů.

V současnosti působí silně zpolitizovaný soud jako prodloužená ruka vládnoucí strany, jeho předsedkyně se často stýká s předsedou PiS Jarosławem Kaczyńským. Po jmenování nových třech soudců zůstanou ještě dva, kteří byli zvoleni v období vlády dnešní opozice.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené