Hlavní obsah

Papežštější než papež. Tříleté děti musí mít v Česku roušku

Foto: Profimedia.cz

Děti od tří let musí na určitých místech nosit od 1. září opět roušky, ne ale ve škole.

Reklama

23. 8. 2020 12:58

Česká vláda je přísnější než Světová zdravotnická organizace. Zatímco Ministerstvo zdravotnictví nařídilo nasadit roušky od 1. září třeba v hromadné dopravě nebo na úřadech pro děti od tří let, WHO by hranici posunula až na 12.

Článek

Roušky. Stal se z nich symbol přísných opatření zaváděných českou vládou letos na jaře. A také svého druhu reklama na zvládnutí koronakrize. A to přestože vláda premiéra Andreje Babiše nedokázala zajistit roušky a další ochranné vybavení ani pro nejpostiženější skupiny obyvatel a pracovníky v první linii.

Od 1. září se tento symbol opět vrací ve velké míře na scénu, a to až na výjimky pro všechny od tří let věku. Děti, které tak sotva dospěly do školkového věku, jsou podle vlády dostatečně vyspělé na to, aby si nasadily roušku (nebo spíše za pomoci jejich doprovodu), kdykoliv cestují hromadnou dopravou, na úřadech, ve zdravotnických a sociálních zařízeních a na vnitřních akcí, kterých se účastní více než sto lidí.

„Faktem bezesporu je, že nošení roušek je základním preventivním nástrojem pro zamezení šíření nemoci covid-19, obecně respiračních chorob. Samozřejmě jsou tam výjimky, které se částečně shodují s těmi přijatými již na jaře, kdy byla zavedena plošná povinnost nošení roušek. Týká se to například dětí do dvou let věku,“ řekl ve středu během tiskové konference ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

To je ale v rozporu s doporučeními Světové zdravotnické organizace, která manuál pro zakrývání nosu a úst dětí rouškami představila v pátek. Podle WHO by roušky neměly být povinné pro děti do pěti let a obecně je doporučuje až pro dospívající od 12 let věku.

WHO měla sice od počátku koronakrize k rouškám rezervovaný postoj a několikrát svá doporučení měnila, nošení roušek dětmi ale podkládá vědeckými zjištěními a hlavně základním sdělením: Daleko větším nebezpečím než koronavirus jsou pro nejmenší děti paradoxně právě roušky.

„Výhody roušek u dětí pro kontrolu covid-19 by měly být zváženy vůči možným újmám spojeným s nošením roušek, ať už proveditelností a nepohodlím, stejně jako se sociálními a komunikačními problémy,“ píše v nejnovějším manuálu WHO.

Světová zdravotnická organizace se v doporučeních odkazuje na studie, které zkoumaly účinnost nošení roušek nejen v průběhu epidemie koronaviru, ale i dalších respiračních nemocí. Dostupná data jsou podle WHO limitovaná, ale například studie v Japonsku v průběhu epidemie chřipky ukázala, že účinnější je toto opatření pro děti mezi 9 a 12 lety než 6 a 9 lety. Další studie upozorňuje, že roušky děti nemusí ochránit, protože jim často nesedí, jiná pak poukazuje na to, že děti do 15 let stejně nařízení příliš nedodržují.

„Podle omezených dostupných důkazů mohou mít malé děti ve srovnání s dospělými nižší náchylnost k infekcím. Údaje ze sero-epidemiologických studií a studií přenosu naznačují, že starší děti (např. teenageři) mohou hrát při přenosu aktivnější roli než mladší děti,“ dodává navíc WHO.

Doporučení zveřejněná na webových stránkách zdravotnické organizace rozděluje nejmenší do několika skupin:

- Děti ve věku 12 a více let by měly nosit roušky za stejných podmínek jako dospělí, zejména pokud nemohou zaručit dodržování vzdálenosti alespoň jednoho metru od ostatních a v oblasti dochází k rozsáhlému přenosu.

- Pro děti ve věku od 6 do 11 let WHO doporučuje zohlednit, jak rozšířený je přenos viru v dané oblasti a zda dítě interaguje s vysoce rizikovými jedinci, jako jsou starší lidé. Zdůrazňuje také potřebu dozoru dospělých na bezpečné používání, nasazování a sundávání roušek.

- Děti do 5 let by za normálních okolností roušky nosit neměly z důvodu bezpečnosti a celkového zájmu dítěte a schopnosti přiměřeně používat masku s minimální pomocí.

- Používání masek pro děti jakéhokoliv věku s vývojovými poruchami, zdravotním postižením nebo jinými specifickými zdravotními potřebami by nemělo být povinné a mělo by být posuzováno případ od případu rodičem, opatrovníkem, vychovatelem nebo lékařem. V žádném případě by se u dětí s těžkým kognitivním nebo respiračním poškozením nemělo vyžadovat, aby roušky nosily.

Proč je Česko tak přísné a nařizuje roušky pro děti už od tří let, není jasné. Ministerstvo zdravotnictví dosud žádný relevantní důvod opřený o data nebo studie nezveřejnilo. Od 19. března dokonce musely nasadit roušky bez výjimky všechny děti, třeba i ty s nějakou formou postižení. Teprve před polovinou dubna dostali výjimku právě děti do dvou let a lidé s poruchou autistického spektra a mentálním hendikepem.

Pokud by se nařízení mělo do budoucna na základě doporučení WHO měnit, byla by to už třetí změna v řádu dnů. Ministerstvo zdravotnictví totiž ve středu nařídilo, aby roušku přes ústa a nos měly všechny děti, které se ve školních zařízeních pohybují mimo třídu. Tohle opatření ale platilo pouze dva dny a následně ho rezort Adama Vojtěcha opět odvolal. Ve školách tak žáci roušky mít nemusí.

To ale neznamená, že by současné opatření bylo jasnější nebo lépe vysvětlené. Během léta totiž vláda postavila nařízení o rouškách na hlavu. Zatímco v červnu byla jediným místem, kde děti nasazovaly roušky, právě škola, jinde se mohly setkávat volně bez nich, tak od září je naopak školní zařízení výjimečným prostorem hromadného setkávání, kde se roušky nosit nemusí.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované