Hlavní obsah

Pašerácký byznys kvete. „Dostal jsem do Turecka tisíce lidí,“ řekl převaděč

Foto: Profimedia.cz

Z Íránu do Turecka převádějí pašeráci uprchlíky v noci.

Reklama

Z Afghánistánu se nyní snaží uprchnout přinejmenším tisíce lidí. Někteří doufají v evakuaci z kábulského letiště, jiní podnikají cestu ze země na vlastní pěst. Obracejí se při tom na pašeráky lidí.

Článek

S jedním z nich, dvaatřicetiletým pašerákem Baverem, se spojilo německé veřejnoprávní médium Deutsche Welle. Muž převádí lidi přes hranici Íránu a Turecka. „Bratře, lidé se pašovali přes hranice od dob, kdy ty hranice vznikly. A tento byznys bude dál pokračovat, dokud hranice budou existovat,“ řekl DW.

Baverova úloha spočívá v tom, že uprchlíky převádí do takzvané bezpečné zóny. V jeho případě jde o turecké město Van, jež leží ve Východní Anatolii. „Dostal jsem tam přes hranice už tisíce lidí,“ uvedl muž.

Odmítl prozradit, kudy přesně lidi do Turecka dostává, v sázce je podle něj celá síť pašování lidí, jež se táhne od Afghánistánu a Pákistánu přes Írán a Turecko až do některých částí Evropy.

33 tisíc korun za cestu do Istanbulu

Pašování lidí je samo sebou kriminální činnost, turecké policejní jednotky proto navýšily hlídky ve městech podél hranice s Íránem. A to už před ofenzívou radikálního hnutí Tálibán, které během několika dní převzalo kontrolu nad drtivou většinou Afghánistánu a po obsazení Kábulu prohlásilo dvacetiletý konflikt za ukončený.

Od začátku roku turecké úřady obvinily kolem 920 převaděčů, s nimiž vedou soudní řízení. „Nechci být jedním z nich,“ podotkl Baver. Pašeráci proto pro komunikaci používají aplikace jako je WhatsApp nebo Telegram, tedy takové, jež je pro policisty obtížné sledovat.

Foto: Profimedia.cz

Afghánští uprchlíci odpočívají po překročení íránských hranic s Tureckem.

Pašování lidí z Afghánistánu je po mnoha letech válečného konfliktu dobře zavedený a dále vzkvétající byznys. Cena za cestu do Istanbulu činí 1 276 eur, v přepočtu necelých 33 tisíc korun. Cena byla dříve nižší – od momentu, kdy Tálibán ohlásil nadvládu nad Afghánistánem, jsou hranice pečlivě kontrolované.

Z Afghánistánu je to do Turecka daleko. V každé zemi – Afghánistánu, Pákistánu, Íránu a Turecku – proto fungují takzvaní ručitelé. Prostředníci, již dostanou celý obnos peněz a následně jej rozdělí mezi další převaděče. A to skrze systém Hawala, jenž slouží k mezinárodnímu převádění peněz v momentech, kdy klasický převod skrz bankovní kanály není možný.

„Neděláme nic špatného“

Pašeráci převádějí skupiny po třiceti až čtyřiceti lidech. Nejprve uprchlíky dostanou do pákistánské provincie Balúčistán. Poté následuje zdlouhavá a náročná cesta k hranici s Íránem, během níž se podle DW vystřídají u jedné skupiny i čtyři pašeráci.

V Íránu pak lidé nasednou do vozidla, jež je dopraví do Teheránu. Cesta trvá 10 hodin a z metropole pak uprchlíky rozvezou autobusy do vesnic ležících podél hranic s Tureckem – s íránskou policií mají pašeráci údajně „výborné vztahy“. Posledním bodem je noční přechod hranic směr Turecko – po tajné trase.

„Neděláme nic špatného,“ myslí si převaděč Baver. „Nepašujeme zbraně nebo drogy. Činnost, již děláme, je jako kolo, které se bude vždycky točit – pašování lidí tu bude vždy. Když to nebudeme dělat my, udělají to jiní. Naši prarodiče to dělali a budou v tom pokračovat i naše děti,“ dodal pro DW s tím, že pašeráci vlastně pomáhají lidem v nouzi. Neuvedl ale, kolik za onu pomoc dostává zaplaceno.

„Hranice nebudou nic znamenat“

Ačkoliv pašerácké aktivity přetrvávají, jednotlivé země dávají jasně najevo, že uprchlíci u nich vítáni nejsou. Pákistán například podle britského listu The Guardian vystavěl podél prakticky celé své hranice s Afghánistánem zeď. Turecko učinilo totéž – vystavělo stopadesátikilometrovou zeď vedoucí podél hranice s Íránem. A i Řecko, kam běženci míří z Turecka, se rozhodlo pro výstavbu zátarasu.

Od května, kdy se z Afghánistánu začaly stahovat americké jednotky, nicméně Mezinárodní organizace pro migraci (při OSN) zaznamenala 40% nárůst v počtu Afghánců, kteří překročili hranice s Pákistánem.

Organizace přímo na místě podle Guardianu očekávají, že hromadný exodus z Afghánistánu započne už v příštích týdnech. Podle Astrid Slettenové z Norské rady pro uprchlíky to naznačuje už zoufalá situace na letišti v Kábulu, kde se snaží dostat mezi evakuované tisíce Afghánců. A vývoj v zemi optimisticky nevidí.

„Předpokládám, že z toho bude humanitární katastrofa. A až na to dojde, lidé uprchnou. Až budou zoufalí, hranice s Íránem nebo Pákistánem pro ně nebudou nic znamenat,“ shrnula Astrid Slettenová.

Reklama

Doporučované