Hlavní obsah

Přístup k péči o zdraví Miloše Zemana se podstatně změnil

10. 10. 2019
Foto: vlada.cz

Miloš Zeman je znám tím, že se lékařům a jejich ordinacím vyhýbá.

Další z řady „osobních“ lékařů prezidenta pomalu ztrácí vliv.

Článek

I když se prezident Miloš Zeman před dvěma týdny objevil po dlouhé době veřejně v lékařské ordinaci a za pozornosti médií se nechal ve střešovické nemocnici prohlédnout, podstatnější zpráva z oblasti zdraví hlavy státu se odehrává jinde.

Z řady rozhovorů o zdraví čerstvě pětasedmdesátileté hlavy státu vyplynulo, že se v poslední době mění postoj nejvlivnějších prezidentových spolupracovníků k tomu, jak se o Miloše Zemana starat.

Podle několika na sobě nezávislých zdrojů byl upozaděn prezidentův dlouholetý osobní lékař a přítel Miloslav Kalaš, který se s Milošem Zemanem zná z dob, kdy Zeman nebyl ještě ani premiérem.

Během Zemanova prvního a druhého prezidentského mandátu patřil mezi trojici oficiálních jmen jeho „osobních lékařů“ a také byl tím, kdo měl v poslední době k alespoň trochu pravidelné péči o Miloše Zemana nejblíž.

Internista z Nemocnice Na Homolce s prezidentem absolvoval většinu zahraničních cest a staral se o běžnou lékařskou péči. Doktor Kalaš je i tím, kdo veřejně nejhlasitěji hájil Miloše Zemana, když například brněnský politik Svatopluk Bartík zveřejnil na Facebooku informace, že hlava státu má rakovinu.

Kalaš se zúčastnil i Zemanovy poslední zahraniční cesty do Srbska. O tom, jak se tam o pacienta staral, nechce s ohledem na Zemanovo soukromí mluvit a zdrženlivý zůstává i na otázku, kdo má péči o zdraví prezidenta nyní v rukou a kdo po zmíněném vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici rozhoduje o jednotlivých lékařských krocích.

„Všechny otázky vám může odpovědět jen mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček,” řekl Seznamu lékař z Homolky.

Konec lékařského triumvirátu

Podobně jako Miloslav Kalaš vystupoval v minulých letech v roli „osobního lékaře“ prezidenta Zemana také zlínský sportovní lékař Lubomír Nečas.

Ten popisuje své seznámení s prezidentem jako shodu okolností – byl jediný lékař mezi zakládajícími členy Strany práv občanů ve Zlíně.

„V roce 2009 byl pan prezident ve Zlíně, měl nějaké zdravotní problémy, tak jsme to společně řešili,” líčil Seznamu Nečas. Zeman byl v té době na Moravě právě kvůli startu Strany práv občanů a Nečas patřil spolu s kancléřem Vratislavem Mynářem k místním zakladatelům. Lékař–straník se tak hodil.

O detailech péče o Miloše Zemana ani doktor Nečas nemluví, ale nyní Seznamu řekl, že prezidentovým lékařem už přibližně rok a půl není – od chvíle, kdy byl zvolen předsedou Strany práv občanů Zemanovci.

„Dohodli jsme se, že nebudu dělat lékaře pana prezidenta, aby nebyl střet zájmů,” vysvětlil Seznamu, proč jeho lékařská mise u prezidenta skončila.

Nečas uvedl, že se s prezidentem viděl naposledy letos v srpnu, ale na otázku, zda ho někdo v týmu lékařů nahradil nebo kdo má nyní hlavní slovo v péči o Zemanovo zdraví, neodpověděl. Stejně jako Miloslav Kalaš odkazuje také na mluvčího hlavy státu.

Třetím mužem, který byl veřejnosti představen jako Zemanův „osobní lékař“, je Tomislav Švestka ze IV. interny Všeobecné fakultní nemocnice a podřízený někdejšího člena Zemanova lékařského konzilia z roku 2013 Aleše Žáka.

Doktor Švestka v porovnání s předchozími lékaři je v okruhu „osobních lékařů“ nováčkem. Pro Hrad začal pracovat až po doporučení Žáka, který tuto informaci Seznamu potvrdil. Zda se stále o prezidenta stará a jak intenzivní spolupráce s Hradem je, se Seznamu nepodařilo zjistit – Tomislav Švestka na otázky zaslané e-mailem nereagoval.

Dle dokumentů dostupných na internetových stránkách Hradu Zemana například doprovázel během jeho cesty v roce 2015 v Jordánsku. Zdroje Seznamu nicméně tvrdí, že ani on už se o prezidenta nestará.

Mezi zdravotníky, kteří mají ještě k Zemanovi přístup, patří fyzioterapeut Pavel Kolář. Ten se specializuje na jeho pohybový aparát, zejména nohy trpící neuropatií.

Z jeho slov plyne, že jeho lékařské kontakty s prezidentem, který podle záběrů z veřejných vystoupení má stále potíže s pohybem a rovnováhou, nebyly přerušeny, ale zároveň nejsou pravidelné.

„S panem prezidentem se nevídám často. Má navrženou rehabilitaci, dojíždí za ním fyzioterapeutka. Viděli jsme se asi před třemi týdny, kdy jsme se bavili o jeho problémech s neuropatií, a domluvili jsme si případné kontrolní vyšetření. Termín jsme nestanovili,” popsal Seznamu Pavel Kolář.

Na tiskové konferenci již v roce 2013 přední český fyzioterapeut líčil, co neuropatie obnáší, tedy že prezident od kotníku dolů špatně ovládá nohy, podobně jako by tam měl protézy, čímž hůř cítí podložku a udržuje rovnováhu. Jako obranu proti postupující nemoci mu naordinoval více pohybu a lepší životosprávu. Na posledních tiskových konferencích k Zemanovu zdraví ale již chyběl.

Když prezident Miloš Zeman veřejně promluví o svém zdraví, řadí mezi své neduhy cukrovku, neuropatii či špatný sluch. Což opakuje zhruba od roku 2017.

V rozhovoru na Frekvenci 1 minulou neděli posluchačům sdělil, že pije minerálku a „někdy v minulosti“ prodělal infuze. Týden před tím přitom v rozhovoru pro TV Barrandov sám řekl, že jej infuze s potřebnými minerály v následujících dnech teprve čekají. V jaké fázi terapie se prezident nachází, není ochoten odpovědět ani jeho mluvčí.

„Neexistuje na světě širém jediný důvod, abych na Vaše dotazy odpovídal,“ zaslal Seznamu své vyjádření Jiří Ovčáček mimo jiné na otázku, zda pan prezident prodělal infuze, či jej teprve čekají.

Stejně nejde oficiální cestou zjistit, kdo je nyní Zemanův lékař, kdo rozhoduje o obsahu preventivní lékařské péče a případné léčby pana prezidenta a proč byla pro poslední komplexní vyšetření vybrána právě Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích.

I na tyto otázky Ovčáček odpověděl souhrnnou větou: „Neexistuje na světě širém jediný důvod, abych na Vaše dotazy odpovídal.“

A nad rámec toho, co již bylo řečeno před dvěma týdny, nechce s odstupem času mluvit ani ředitel ÚVN Miroslav Zavoral. „Řekl jsem k tomu vše ve svém vyjádření,” řekl Seznamu. Na otázku, zda se domluvil s prezidentem na dlouhodobější spolupráci, uvedl, že pokud by pan prezident potřeboval lékařskou péči a obrátil se na specialisty ÚVN, pak by mu vyšli s přáním vstříc.

Před dvěma týdny novinářům sdělil, že „nenalezli žádné chorobné stavy, byl velmi důkladně vyšetřen a až na mírné známky dehydratace a určité únavy nenašli žádný zdravotní problém”.

V Ústřední vojenské nemocnici si dosud Miloš Zeman nechal operovat jen v létě 2012 šedý zákal. Dle odborníků totiž nemocnice disponuje jedním z nejlepších pracovišť v tomto směru v Česku.

Přesto bylo do jisté míry překvapivé, že se na zdejší lékaře obrátil.

Všechna vyšetření i hospitalizace totiž jinak prodělal buď v Nemocnici Na Homolce, kde měl „svého“ lékaře Miloslava Kalaše, nebo v Motole, kde například působí člen jeho někdejšího konzilia Martin Holcát. Případně ještě jako premiér ve Všeobecné fakultní nemocnici, ale v té době i zde působil na vedoucích místech Martin Holcát.

Na rozdíl od vztahu Zeman-Kalaš někdejší ministr Rusnokovy vlády popisuje jejich vzájemný vztah ne jako přátelský či kamarádský, ale jako vztah dvou profesionálů. Holcát se v minulosti několikrát účastnil lánských schůzek prezidentových poradců, prezidenta již nevyšetřuje a baví se jen o tématech českého zdravotnictví obecně.

I to, že byl šéfem obou Zemanových konzilií (v roce 2001 ještě v době premiérování a 2013 v době prezidentování), je podle něj spíše souhra okolností než vzájemné známosti. „V obou nemocnicích jsem vždy byl nejvýše postavený zdravotník," vysvětloval důvod svého angažmá. Pro doplnění, Holcát vedl konzilium i oběma předchozím prezidentům, tedy Václava Havla a Václava Klause.

Lidé, kteří znají Zemana z dřívějších dob, pak tvrdí, že se obecně lékařům a jejich ordinacím vyhýbá – otravuje ho to a nikdo z jeho blízkých se s ním nechce na toto téma hádat. Podle zdrojů Seznamu také poslední návštěva ve vojenské nemocnici nebyla výsledkem systematické péče, ale vlastně pokusem jednotlivců. Aby ho dostali k doktorovi a využili k tomu dceru, která se stala jedinou, o které se dalo předpokládat, že by ji Zeman ještě mohl poslechnout.

Z počátku Zemanova prvního prezidentského mandátu byla přitom situace diametrálně odlišná. V roce 2013 vzniklo již zmíněné Holcátovo konzilium, kam bylo dle oficiálních vyjádření přizváno 12 specialistů, kteří se měli měsíc co měsíc nad otázkami Zemanova zdraví scházet.

Členy byly převážně lékařské špičky z Motola. Výjimku tvořili jen Jan Dvořáček a Aleš Žák ze Všeobecné fakultní nemocnice. Jan Dvořáček je přední český urolog, který zná Zemana od roku 2001 právě z Všeobecné fakultní nemocnice. 11. září ho ošetřoval po ledvinové kolice způsobené ledvinovými kameny. Zeman mu v roce 2013 udělil medaili Za zásluhy v oblasti vědy.

Zeman po čase své konzilium zrušil, protože to prý lékaři „příliš přeháněli”. Stejně odvolal sestry boromejky, které se o něj stejně jako o Václava Havla po prodělaném úrazu staraly v Lánech v roce 2013. „Naše sestry se už o pana prezidenta v současné době nestarají,“ uvedla pro Seznam sestra Clemens bez dalších detailů.

Kolegium v čele s Holcátem se po ohlášeném rozpuštění sešlo oficiálně ještě jednou – krátce před prezidentskou volbou v roce 2018, kdy vyvracelo informace o tom, že Zeman trpí rakovinou. Na tiskové konferenci stanul vedle Holcáta právě doktor Kalaš a přední onkolog Petruželka. Ten uvedl, že podle zdravotní dokumentace Zeman onkologickým onemocněním netrpí.

A kdo je tedy Zemanovým lékařem? „To bych také rád věděl,” říká Holcát.

Doporučujeme

Další zprávy