Hlavní obsah

Začalo hledání nástupce Miloše Zemana. Vstoupit do boje neodmítá ani těžká váha politických válek

30. 9. 2019
Foto: Seznam.cz

Do konce řádného mandátu Miloše Zemana zbývají více než tři roky. Jeho kritici však mají důvody, aby se už teď přemýšlelo o nástupci.

O prázdninách se nad příští volbou prezidenta mimo jiné sešlo několik opozičních stran. Mobilizuje je obava z Ruska a částečně i Zemanovo zdraví.

Článek

Ani ne dva roky po znovuzvolení Miloše Zemana v přímé volbě se v zákulisí politiky otevřela diskuse, kdo se stane jeho nástupcem.

Miloš Zeman už nemůže podle Ústavy na další prezidentský mandát kandidovat a úvahy o tom, kdo přijde po něm, mobilizuje jednak nespokojenost velké části politiků s tím, jak si v úřadu počíná, a také pochybnosti o jeho zdravotním stavu.

Během prázdnin, kdy prezident republiky odmítal premiérem navrženou výměnu na Ministerstvu kultury, se otázkou příští hlavy státu zabývali opoziční politici. Ti v té době také Miloše Zemana ostře kritizovali, že při vládních změnách nedodržuje ústavní postup.

Ve zmíněné době se podle informací Seznamu, které potvrdilo několik účastníků, uskutečnila první „oťukávací” schůzka, kde se zástupci středopravých stran bavili o tom, jak si následující volbu prezidenta představují. Primárně probírali volby v řádném termínu, dotkli se ale i možnosti termínu mimořádného.

„Padala i různá jména, žádné ale nebylo předjednáno s těmi, o nichž se mluvilo,” potvrdil jednání jeden z účastníků. „Rozešli jsme se s tím, že vše probereme ve stranách a na podzim si řekneme, co konkrétně si která strana představuje,” doplnil jej další.

Obavy přicházejí z Kremlu

Zástupce Starostů, ODS, TOP 09, lidovců a Pirátů podle aktérů jednání a politiků obeznámených s jeho průběhem stmeluje v debatách o příštím prezidentovi zejména obava z ruského ovlivňování voleb, a to jak v rovině mediální války, tak finanční podpory.

O tom, jakou roli v časných debatách o příští hlavě státu hraje prezidentův zdravotní stav, nechce z pochopitelných důvodů nikdo moc mluvit.

„Je třeba být připraven. Pokud bychom museli řešit kandidáty ze dne na den, bude na vše málo času,” přiznává opatrně jeden z vlivných politiků opozice.

Naráží přitom na lhůty, které přímou volbu prezidenta rámují. Podle Ústavy musí být v případě, že se místo na Hradě náhle uvolní, nový prezident zvolen do 90 dní. Zákon o prezidentské volbě pak dává další významnou lhůtu – kandidátní listiny musí být podány 66 dní před prvním kolem volby.

Znamená to, že nestranický kandidát má necelý měsíc na sesbírání 50 tisíc podpisů. Vzrůstá tak význam nominací od politických stran. Podle současných pravidel potřebuje kandidát na prezidenta dvacet poslaneckých podpisů nebo deset senátorských.

Samotný prezident však úvahy o dřívějším konci mandátu v minulém týdnu přibrzdil. Na naléhání své dcery Kateřiny podstoupil vyšetření v Ústřední vojenské nemocnici, jejíž ředitel poté o prezidentově stavu mluvil optimisticky.

Miloš Zeman pak o dva dny později z televizní obrazovky řekl, že ho čeká několik infuzí, které doplní jeho tělu potřebné minerální látky.

Jméno z „Babišovy líhně”

Na zmíněném prázdninovém setkání opozičních stran padalo nejčastěji jméno generála Petra Pavla, někdejšího náčelníka Generálního štábu české armády a předsedy vojenského výboru NATO. Ten v minulosti kandidaturu nevyloučil, ale ani nepotvrdil. Na otázku Seznamu, jaký postoj má k případné kandidatuře nyní, však neodpověděl vůbec.

Bylo tu i jméno bývalé předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové, o níž část ODS uvažovala již v roce 2013 – Němcová tehdy kandidaturu odmítla.

A zmíněna byla i eurokomisařka Věra Jourová – které by účastníci schůzky odpustili i to, že vyšla z „Babišovy líhně“.

Spíše bokem jsou pak v prvních úvahách opozice odsunuti Zemanovi soupeři z poslední volby Jiří Drahoš, Marek Hilšer nebo i Pavel Fischer, kteří jsou dnes senátory (první dva jsou v klubu Starostů a nezávislých, třetí jmenovaný je nezařazeným senátorem).

„Nikomu se nechce moc vstupovat do téže řeky,” vysvětluje postoj opozice k postavám minulé přímé volby jeden z účastníků schůzky. „Z té předchozí volby bychom se měli spíš poučit," dodává k tomu další.

Jiří Drahoš na jaře letošního roku v rozhovoru pro Deník N uvedl, že se bude rozhodovat až podle zdravotního stavu, a Seznamu řekl, že se na jeho postoji od té doby nic nezměnilo. Kandidaturu pro Seznam nevyloučil Marek Hilšer s odkazem, že je ještě brzy na to říci konečné slovo. Obdobně odpověděl i Pavel Fischer.

Matador politických válek

Středopravé strany původně uvažovaly, že k debatě nad příštím prezidentským kandidátem osloví i sociální demokraty. Ti ovšem podle informací Seznamu svého favorita mají.

„Bavíme se o tom, a pokud by se rozhodl kandidovat, získal by nominaci od našich senátorů Josef Středula,” řekl Seznamu zdroj z Lidového domu.

Dlouholetý odborový předák a nyní předseda největší odborové centrály pak sice na otázku o kandidatřue odpovídá diplomaticky, ale nezříká se jí.

„V této chvíli se plně soustředím na věci, které řeším v rámci odborů a ČMKOS. Ale neodmítám tu myšlenku a vážím si toho, že se i o mně v takové souvislosti hovoří,” řekl Seznamu Josef Středula.

V případě nominace od ČSSD se však rýsuje potíž – sociální demokracie má nyní v Senátu třináct mandátů, ale deset z nich bude příští rok na podzim obhajovat. Ve Sněmovně má nyní ČSSD patnáct poslanců.

Doporučujeme