Hlavní obsah

Solární panel velikosti krabice na pizzu prošel testováním ve vesmíru

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační obrázek.

Reklama

Odborníci pracující pro Pentagon vyvinuli prototyp pro systém budoucnosti, který by měl posílat energii z vesmíru zpět na jakékoliv místo na Zemi.

Článek

Panel, známý pod názvem Fotovoltaický radiofrekvenční anténní modul (anglicky pod zkratkou PRAM), byl poprvé vyslán do vesmíru v květnu 2020. Byl přichycen na dron X-37B. Má využívat sluneční svit a převádět jej na elektřinu. O pokusu vědci informovali až nyní.

Panel je vyvinut tak, aby co nejlépe využíval světlo ve vesmíru, které neprochází skrze atmosféru. Toto světlo, které zadržuje energii v modrých vlnách, je mnohem silnější než světlo, které dosahuje na povrch Země. Modré světlo se rozpouští při vstupu do atmosféry. To je důvodem, proč nebe vypadá, že je modré.

„Díky tomu získáváme velkou spoustu slunečního světla navíc,“ uvedl podle severu CNN Paul Jaffe, spoluvývojář projektu.

Poslední průzkumy dokazují, že panel ve velikosti 30 × 30 centimetrů je schopen vyprodukovat 10 wattů energie, uvedl Jaffe pro CNN. To je zhruba tolik energie, kolik je potřeba na nabití tabletu.

Projekt však počítá do budoucna s desítkami panelů. V případě úspěchu by to mohlo znamenat revoluci v generování a distribuci energie, a to až do nejvzdálenějších koutů světa. Mohlo by to podle Jaffa přispět k největším energetickým sítím na světě. Některé vize dokonce počítají s překročením produkce největších elektráren. Šlo by pak zásobovat například celá města.

Z Chicaga do Londýna

Technologie zatím na Zemi energii neposlala, její funkčnost se však již prokázala. Pokud by se projekt v budoucnu rozšířil a antény by byly široké i několik kilometrů, mohly by vysílat mikrovlny, které by se okamžitě přeměnily na elektřinu, a to bez paliva a i do nejodlehlejšího kouta na planetě. Podle Jaffeho přinášejí tyto satelity unikátní výhodu – globální přenositelnost. „Můžete poslat energii do Chicaga a o chvilku později, pokud bude potřeba, například do Londýna či města Brasília,“ upřesnil.

Jeden z klíčových bodů musí ale být ještě ověřen. Tím je ekonomická šance na úspěch. „Budování technologie ve vesmíru je velmi finančně náročné,“ uvedl Jaffe. Ceny ale podle něj za posledních deset let začaly klesat. Konstruování ve vesmíru má své výhody. Absence gravitace usnadňuje konstrukci zejména velkých objektů, které musí jinak nést svou vlastní váhu.

Projekt by se mohl osvědčit zejména v oblasti pomoci po přírodních katastrofách poté, co běžná infrastruktura zkolabuje. Mohl by tak dodávat energii například oblastem, kterým se vlivem počasí nedostává elektřiny, jako například v současnosti v Texasu.

Obavy z toho, že by se ve špatných rukách mohl stát obřím laserem, Jaffe vyvrátil. Takový stroj by musel mít podle něj obrovské rozměry a trvalo by roky ho sestrojit. Podle Jaffeho by to bylo velmi složité, možná i neproveditelné.

Projekt financuje Pentagon, fond pro zlepšování provozní energetické schopnosti (Operational Energy Capability Improvement Fund) a americká námořní laboratoř ve Washingtonu.

Reklama

Související témata:

Doporučované