Hlavní obsah

Po překladech do stovek jazyků vyšel Malý princ také v brněnském hantecu

Foto: Jota

Výřez z obálky knihy.

Reklama

19. 11. 2020 16:24

Po překladech do více než 300 jazyků a dialektů má kniha Malý princ také verzi v hantecu. Dílo Antoina de Saint-Exupéryho převedl do brněnské mluvy moderátor a diskžokej Jindra Eliáš.

Článek

Knihu pod názvem Malé principál vydalo nyní nakladatelství Jota s ilustracemi Aleše Leznara.

Příběh slavné knihy začíná v poušti, kde se vypravěč snaží opravit svůj letoun, když se náhle objeví Malý princ a poprosí ho, aby mu nakreslil beránka. „Hej, kemo, buď tak benevolentní a ufachči mě malůfku – malýho békavýho,“ říká Malé principál v hantecu.

Vypravěč raději nakreslí hroznýše se slonem v žaludku. Dospělí by to považovali za obrázek klobouku. Malý princ ale hned pozná, že je to „hroznohadica co šlukla elefanta“.

S návrhem sepsat hantecovou verzi Malého prince oslovila Eliáše vášnivá sběratelka knižních vydání tohoto díla Martina Dlabajová. Inspirovalo ji vydání v dialektu italského regionu Furlánsko. Její sbírka čítá v současnosti přes 240 knih, včetně francouzského vydání z roku 1943.

„Dozvíte se, že hroznohadice šluknó kořist celó, žádná kósavá, pak valí půl járu leháro, hébačka pas, jenom trávijó a hážó chrupnu. Nebo jak to udělat, abyste furt nemuseli rožínat lampáč. A spoustu dalších jiných věcí,“ uvádí v anotaci nakladatelství.

Foto: Jota

Hantec vznikal v Brně několik staletí, ovlivnila jej hanácká nářečí češtiny, brněnská němčina i historický středoevropský argot, zejména vídeňský.

Podle nakladatelství se laici v knize přiučí hantecu a milovníci Malého prince získají nový pohled na notoricky známý příběh ‚jedné z néslavněších bichlí na naší šterně‘. Ke knize se prý budou opakovaně vracet, tedy – v hantecu řečeno – budou ‚pozdijá imrvére házet vratislava.‘

Hantec vznikal v Brně několik staletí, ovlivnila jej hanácká nářečí češtiny, brněnská němčina i historický středoevropský argot, zejména vídeňský. Vliv měla také romština nebo jidiš. Mnoho jednotlivých výrazů se dosud používá, třeba šalina, tedy tramvaj, hokna neboli práce, koc čili dívka, případně love, v překladu peníze.

I v současnosti se objevují nové vlivy, nová slova. Zatímco dřív pocházela často z němčiny, mladá generace si půjčuje spíš z angličtiny, řekl loni popularizátor brněnské mluvy Honza ‚Žanek‘ Hlaváček, autor řady knih v hantecu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované