Článek
Třetí významný nález za poslední čtyři roky se podařil neznámému nálezci v okolí Králík v Pardubickém kraji. Jen několik centimetrů pod zemí náhodně objevil malý zlatý poklad. Celkem 60 zlatých mincí ze 16. a 17. století teď mají v péči odborníci z Východočeského muzea v Pardubicích.
Jednotlivé mince, z nichž některé jsou zachovalé ve vysokém stupni ryzosti, pochází ze severního Polska, Nizozemska, Uher, ale dvě mince jsou i z Osmanské říše. „Předběžně lze předpokládat, že šlo o peněžní hotovost, která byla v polovině třicátých let 17. století shromážděna v tehdejších Uhrách. Nepochybně byla určena k transportu na delší vzdálenost, proto se jedná výhradně o zlaté mince, stejná hodnota ve stříbře by byla asi desetkrát těžší. Mohlo se jednat o vyplacený žold nebo třeba podíl z kořisti, kterou bylo nutné následně ukrýt,“ odhaduje numizmatik pardubického Východočeského muzea Petr Vorel. Verzí podle něj však může být mnoho.
A jaká byla tehdy hodnota takového jmění? „Z těch peněz by tehdejší člověk pohodlně vyžil celý rok. Mohl si za ně pořídit i několik kusů dobytka či dobrého koně i se sedlem. Přeloženo do dnešních hodnot, bylo by za to slušné auto,“ odhaduje numizmatik.
Pracovníci pardubického muzea si na nedostatek podobných nálezů nemohou stěžovat. V regionu jim je lidé hlásí pravidelně. „Našim archeologům, historikům a konzervátorům prochází pod rukama během čtyř let již třetí poklad nebývalé hodnoty a významu. To není zcela běžné. Někomu se to nepoštěstí ani za celý profesní život,“ říká náměstek hejtmana Roman Línek (KDU-ČSL), který má na starost krajskou kulturu. Region je podle jeho mínění na podobné nálezy bohatý nejen díky štěstí nálezců, ale především díky jejich poctivosti. „Nezažil jsem, že by podobný nález někdo nenahlásil a on se pak objevil v aukčních síních ve Frankfurtu nebo Velké Británii. Náš kraj má nejnižší kriminalitu, myslím, že to vše spolu souvisí,“ usmívá se politik.
Zatajení takovéhoto nálezu, který je majetkem kraje, je podle trestního zákoníku trestným činem a podle významnosti může pachateli hrozit až pět let vězení, ve výjimečném případě, kdy by se výjimečně obohatil, by to mohlo být let až osm.
Zatím největším podobným nálezem, k němuž v Pardubickém kraji došlo, byl nález více než tisícovky stříbrných mincí z 10. století v Chýšti na Pardubicku. Nález označovaný za „poklad století“ byl tvořen mincemi raženými v dobách knížete Boleslava II., kterých se mnoho nedochovalo. „Stav mincí byl naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě. Nález obsahoval také zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí,“ upřesnila mluvčí Pardubického kraje Zuzana Nováková. Současný nález se podle ní svým významem dostal právě za „poklad století“.
Letos na podzim na Pardubicku lidé našli také poněkud neobvyklý poklad jednokorunových a dvoukorunových mincí z let 1946 až 1948. Celkem 3 788 kusů mincí bylo uloženo ve dvou plechových nádobách. Jejich majitel je nejspíš ukryl před měnovou reformou. Jejich celková hodnota byla přes 5 tisíc korun, což činilo až osm tehdejších měsíčních platů.
