Hlavní obsah

Poslanci odložili „lex Dukovany“. O Rusku a Číně bude jednat vládní výbor

Foto: Martin Lisner, Shutterstock.com

Jaderná elektrárna Dukovany.

Reklama

4. 12. 2020 19:02

V politickém zákulisí se čeká buď odklad, anebo varianta umožnit „rizikovým“ uchazečům vstoupit do tendru v konsorciu s firmami z „bezpečných“ zemí.

Článek

Česká politická scéna si v bitvě o dukovanský tendr vzala „oddechový čas“.

Zatímco dříve i vládní hnutí ANO tlačilo rychlé projednání nízkouhlíkového zákona, tedy tzv. lex Dukovany, v pátek poslanci premiéra Andreje Babiše podpořili návrh ODS zákon odložit.

Toto příměří na půdě Poslanecké sněmovny je ale zřejmě klidem před bouří. Příští týden se mají na speciálním vládním jaderném výboru projednat bezpečnostní parametry tendru. A to i za účasti opozice, která požaduje nepřizvat k jaderné superzakázce uchazeče z Ruska a z Číny.

Nízkouhlíkový zákon v parlamentu předkládá ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Právní předpis mimo jiné upravuje model výkupu elektřiny z plánovaného nového jaderného zdroje v Dukovanech. Vláda ho potřebuje mít schválený, aby mohla tendr začít ladit s Evropskou komisí.

ČEZ měl původně v plánu vypsat tendr ještě před Vánocemi.

Ne na sílu

V pátek se ve Sněmovně čekalo třetí, tedy závěrečné čtení zmíněného zákona.

„Přijde mi logické si to nejdříve vyříkat na vládní komisi, kam chodí zástupci všech politických stran,“ uvedl šéf klubu ODS Zbyněk Stanjura k důvodu odkladu hlasování.

Sněmovna se k němu má vrátit za 14 dní.

Opozice se dlouhodobě vzpírá rychlému projednání nízkouhlíkového zákona. Tvrdí, že se obchází diskuze o bezpečnostních aspektech největší zakázky v české historii. ODS spolu s Piráty chtějí pozměňovací návrh, kterým by vyloučení Rusů a Číňanů dostali už do tohoto zákona.

„Rád bych věřil, že vláda začíná chápat, že pro úspěšnou stavbu Dukovan II. musí mít shodu napříč politickým spektrem, včetně demokratické opozice. Zákon si nemůže dovolit protlačit na sílu,“ řekl Seznam Zprávám pirátský poslanec Jan Lipavský.

Ten spolu s bývalým šéfem Ústavu pro studium totalitních režimů a poslancem ODS Pavlem Žáčkem pozměňovací návrh předkládá. Na jeho schválení ale potřebují hlasy ANO. Vládní hnutí však v listopadu naopak podpořilo komunistický návrh zákona projednávat narychlo, na mimořádné schůzi Sněmovny.

Proč nyní podpořilo odklad schvalování zákona ve Sněmovně i hnutí ANO? Na tuto otázku zaslanou v SMS zprávě šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek Seznam Zprávám neodpověděl.

Premiér Babiš je ve věci dukovanského tendru ve svízelné situaci. Jeho politický spojenec, prezident Miloš Zeman, dlouhodobě prosazuje českou družbu s Moskvou a Pekingem, a to prý hlavně kvůli byznysu.

Ministerstva vnitra a zahraničí společně s tajnými službami ale vládě doporučují autoritářské země k superzakázce vůbec nepřizvat. Argumentují tím, že by Česko mohlo být v případě takového partnerství vydíratelné – například zdržováním výstavby by si mohly tyto země vynucovat politické požadavky.

Podle informací Seznam Zpráv hodlají sociální demokraté na výboru pro jádro stanoviska svých úřadů držet. Členy výboru jsou totiž Jan Hamáček, který je ministrem vnitra, a Tomáš Petříček, který vede resort zahraničních věcí.

Premiér Andrej Babiš zatím řekl, že tendr by se měl odložit, vypsat by se měl až po volbách do Poslanecké sněmovny v příštím roce, tedy až za nové vlády.

Rusko a Francie spolu?

Zasedání vládního výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů by příští týden ve středu mělo v celé věci přinést posun. Původně se bezpečnostní parametry měly řešit už koncem listopadu na Bezpečnostní radě státu, ta ale byla odložená na zatím neznámé datum.

Na vládním jaderném výboru se potkávají vládní představitelé v čele s premiérem Babišem s opozicí a také klíčovými hráči české jaderné energetiky, šéfem ČEZ Danielem Benešem a předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danou Drábovou.

V českém politickém zákulisí se momentálně nejčastěji zmiňují dvě možnosti, jak situaci s tendrem řešit: buď premiérův odklad, nebo kompromis, kdy by rizikové země do tendru vstoupily jako součást konsorcií s firmami ze spojeneckých zemí z pohledu Česka. Spolupráci s ruským Rosatomem má navázanou francouzský státní energetický gigant EDF. Jeho šéfa koncem listopadu v Praze přijal i předseda vlády Babiš.

Seznam Zprávy se zeptaly na variantu konsorcia v SMS zprávě také ministra průmyslu Karla Havlíčka. Na otázku, zda tuto cestu preferuje a zda v tomto duchu hodlá vystupovat na středečním jednání, neodpověděl.

„Cílem je zařídit, aby se ve svém důsledku Rusko mohlo ucházet o stavbu jaderného reaktoru, to je ale nejklíčovější část stavby a musí ji dodávat spolehlivý partner,“ míní pirát Lipavský.

Část opozice by dokonce ráda prosadila, aby se „rizikové země“ nemohly podílet jako dodavatelé nejen na reaktoru, ale ani na řídicích jednotkách nebo turbíně.

Na druhou stranu tlak na co nejrychlejší řešení bez vyloučení Rusů a Číny na politické scéně neustává. Projednání zákona přednostně již tento pátek se pokusil navrhnout předseda sněmovní frakce SPD Radim Fiala.

„Vydržíme,“ reagoval na odsunutí projednávání zákona o dalších 14 dní předseda komunistů Vojtěch Filip.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené