Hlavní obsah

Práce přesčas zabíjí, tvrdí nová studie WHO

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

17. 5. 21:09

Dlouhá pracovní doba a s tím spojený workoholismus zabije ročně až 745 tisíc lidí. Vyplývá to z čerstvě zveřejněné studie Světové zdravotnické organizace (WHO) ve spolupráci s Mezinárodní organizací práce (ILO).

Článek

Před pěti týdny se 45letý manažer Jonathan Frostick připravoval na nový pracovní týden, najednou ale pocítil bolest na hrudi, pulzování v krku a potíže s dýcháním. „Dostal jsem se do ložnice, abych si mohl lehnout, a tak jsem upoutal pozornost své ženy, která zavolala záchranku,“ popisuje Frostick. Nyní se zotavuje z infarktu a rozhodl se, že změní svůj přístup k práci. „Už netrávím celý den na Zoomu,“ cituje jeho slova britská stanice BBC.

Právě dlouhá pracovní doba měla škodlivé dopady na jeho zdraví. Hovoří o tom i nová studie Světové zdravotnické organizace (WHO), podle níž práce přesčas ročně zabíjí stovky tisíc lidí. Nový výzkum ukazuje, že například v roce 2016 zemřelo na mrtvici a srdeční choroby v důsledku dlouhých hodin práce 745 tisíc lidí, nejvíce postiženi přitom byli lidé žijící v jihovýchodní Asii a oblasti západního Pacifiku.

Studie byla publikovaná v časopise Environment International a je první globální analýzou dopadu workoholismu na zdraví lidí. V rámci výzkumu odborníci analyzovali 37 studií o srdečních chorobách a 22 studií o mozkové mrtvici. Používali také údaje z více než 2300 průzkumů shromážděných ve 154 zemích od roku 1970 do roku 2018.

Experti, kteří se na výzkumu podíleli, zjistili, že na rozdíl od 40hodinového pracovního týdne 55hodinová týdenní práce zvyšuje riziko mozkové mrtvice o 35 procent a riziko úmrtí na kardiovaskulární onemocnění o 17 procent. Studie také ukázala, že téměř tři čtvrtiny těch, kteří zemřeli v důsledku dlouhé pracovní doby, byli muži ve středním či vyšším věku.

„Většina úmrtí byla zaznamenána u lidí ve věku 60–79 let, kteří pracovali 55 nebo více hodin týdně a ve věku od 45 do 74 let,“ stojí v prohlášení organizace. Podle WHO se počet lidí pracujících přesčas před vypuknutím pandemie zvýšil a činil přibližně 9 procent celkové světové populace. Jak uvádí britský statistický úřad, lidé pracující během celostátních lockdownů z domova pracovali přesčas průměrně šest hodin týdně, zatímco pracovníci, kteří měli možnost být v kancelářích, pracovali přesčas 3,6 hodiny týdně.

Situaci může zhoršit covid

Současná pandemie může podle odborníků přispět ke zhoršení situace. I když nová studie WHO nepokrývá období koronavirové pandemie, představitelé organizace uvádějí, že přechod na režim práce z domova a zpomalení ekonomiky mohly zvýšit rizika spojená s dlouhou pracovní dobou.

„Máme určité důkazy, které ukazují, že když země vstoupí do celostátní uzávěry, počet odpracovaných hodin se zvýší přibližně o 10 procent,“ říká technický ředitel Světové zdravotnické organizace Frank Pega. Předseda WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus poznamenal, že pandemie „významně změnila způsob práce mnoha lidí“. „Práce na dálku se stala normou v mnoha průmyslových odvětvích a často stírá hranice mezi domovem a prací,“ uvedl s tím, že žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob. Vlády a zaměstnavatele vyzval k tomu, aby se dohodli na postupu, jak lépe chránit zdraví pracovníků.

Experti popisují, že existují dva způsoby, jak workoholismus může vést ke zdravotním potížím. Jednou z příčin může být například přímá fyziologická reakce organismu na stres. Ke zdravotním problémům může dojít také kvůli tomu, že někteří pracovníci se uchylují k chování poškozujícímu zdraví, jako je užívání alkoholu, kouření, nekvalitní strava či nedostatek spánku a fyzických aktivit.

Britská stanice BBC také popisuje příběh 32letého servisního technika ze severu Anglie Andrew Fallsa, u něhož dlouhé hodiny práce u předchozího zaměstnavatele poškodily duševní a fyzické zdraví. „Padesát až padesát pět hodin týdně bylo normou. Několik týdnů jsem byl mimo domov,“ citují mladíka britská média. Dodává také, že byl v neustálém stavu vyčerpání a zažíval deprese a míval stavy úzkosti. Po pěti letech svoji práci opustil a nyní pracuje jako softwarový inženýr.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované