Článek
Když si domácnost pořizuje solární elektrárnu, většinou k ní přidává i baterii k ukládání elektřiny, kterou může využít později. Od října si ale domácnosti mohou nechat připojit baterii i bez toho že by měly vlastní zdroj proudu.
Na bateriích přitom mohou nyní vydělat jak lidé se solární elektrárnou, tak bez ní. Svou baterii, tedy úložiště, totiž mohou nabít například v době, kdy jsou ceny elektřiny na trhu na nule nebo v záporu. K tomuto jevu na trhu dochází stále častěji právě kvůli velkému počtu obnovitelných zdrojů v síti. Pokud třeba solární či větrné elektrárny vyrábějí víc, než je možné spotřebovat, cena elektřiny jde do minusu. Za nabití baterie by tak domácnost dokonce dostala zaplaceno a zároveň by tuto elektřinu mohla spotřebovat především době, kde je proud naopak drahý.
„Abych ukázal na konkrétním příkladu – máme zákazníky s plně elektrifikovaným domem a elektromobilem, kteří v létě dostávají záporné faktury, a za celoroční provoz domu a elektromobilu, který dobíjejí doma a který najede 30 tisíc km, zaplatí cca. 50 tisíc Kč. Bez využívání baterie by takový režim nebyl vůbec myslitelný,“ říká Svozil.
Zatímco firmy baterie poptávají ve velkém, domácnosti mají o menší baterky minimální zájem.
„Trh bateriových úložišť pro domácnosti spíše stagnuje. Sice je zde nová možnost zapojit se do flexibility, ale jednoznačným tahounem jsou velká úložiště určená pro poskytování tzv. služeb výkonové rovnováhy,“ říká předseda správní rady Fenix Group Cyril Svozil jr.
Bateriová úložiště domácností se od října mohou zapojit do vyrovnávání výkonu v síti. Celý systém výroby a přenosu proudu se totiž v poslední době stává nevyrovnaným kvůli množství solárů, které produkují proud nepravidelně a ve vlnách. Správce sítě proto platí za to, že někdo bere proud, když je ho mnoho, a dává, když je ho málo.
Domácnost s baterií o kapacitě 5 až 10 kWh může na vyrovnávání sítě vydělat odhadem až 500 Kč měsíčně, tedy až 6 tisíc Kč ročně. Výše odměny závisí jak na velikosti baterie, tak i na jejím maximálním výkonu a spotřebě domácnosti.
Jelikož jsou domácí baterie malé, pro zájemce bude jednodušší se spojit do tzv. agregačního bloku, který sdružuje více menších spotřebitelů a výrobců, tedy i domácností či firem. Vše přitom probíhá automaticky a chod domácnosti to nenaruší. To zajišťuje například firma Delta Green.
„Zásadní vliv na odměnu má také to, jak často a v jaké intenzitě je flexibilita a tedy vyrovnávání sítě využívána, tedy to, jak moc jsou volatilní trhy. Tyto bonusy mohou domácnosti snížit fakturu za elektřinu až o čtvrtinu. Zajímavé je, že výnosy jsou nejvyšší v zimních měsících, kdy je obecně vyšší poptávka po vyrovnávacích službách,“ popisuje Jan Hicl, spolumajitel a produktový ředitel, Delta Green.
Pokud je průměrná měsíční faktura za elektřinu 2 tisíce Kč, celková úspora zákazníka s baterií může být až 6 tisíc Kč za rok.
Domácnost k tomu však potřebuje také chytrý elektroměr. „Bohužel rozvoj samostatných baterií je brzděn velmi malým podílem chytrých elektroměrů, které se dnes dodávají víceméně jen k fotovoltaickým elektrárnám. Baterii pak využíváme na vyrovnávání sítě, tedy nabíjíme ji v době, kdy je elektřina levná nebo je v síti přebytek, a vybíjíme ji do sítě, když je elektřina drahá nebo je jí nedostatek. Za to domácnost dostává finanční odměnu,“ říká Hicl.
Baterii lez využít i při sdílení elektřiny, protože proud „navíc“ lze totiž poslat i do baterie někoho jiného. „Z technického pohledu funguje bateriové úložiště jako kterýkoliv jiný spotřebič, pro který sdílenou elektřinu využíváme. Podle platné legislativy je možné elektřinu, která byla do stand-alone bateriového úložiště uložena ze sítě, následně také sdílet v rámci komunitní energetiky,“ popisuje předseda představenstva Elektroenergetického datového centra Petr Kusý.
Pro takové spotřebitele platí stejné podmínky jako pro ostatní – musí své doběrné místo registrovat u Elektroenergetického datového centra.
Drahé a bez dotace
Samostatných baterií bez fotovoltaiky je u nás zatím velmi málo. „V Česku je dnes přes 200 tisíc domácností s bateriemi u fotovoltaik, celkově jde o kapacitu přibližně 1400 MW, což je více než výkon jednoho bloku Temelína. To ukazuje obrovský potenciál, který v českých domácnostech máme,“ popisuje Hicl z Delta Green.
Důvodem, proč domácnosti nemají o pouhé baterie zájem, je cena. Běžná baterie pro domácnost vyjde na více než sto tisíc korun a stát na baterky bez výrobny nenabízí žádnou podporu. Lidé by si statisícové investice museli platit ze svého, a návratnost se tak stává problematickou.
Cenové rozpětí domácích baterií je poměrně široké. „Stejně jako u velkých projektů už není směrodatná průměrná cena baterie, ale výsledná cena celého řešení, která reflektuje lokalitu, zapojení do sítě i konkrétní technologie,“ říká manažer inovací společnosti Raylyst Michal Petřek.
Zároveň baterie zlevňují, mimo jiné kvůli poklesu cen lithia. Se snižováním cen baterií se dá podle firem očekávat, že se zájem o samostatné baterie bude zvyšovat. „Zejména u domácností, které chtějí profitovat z rozdílů v cenách elektřiny, ale nemají vhodnou střechu pro fotovoltaiku, nebo u těch, které chtějí nejprve vyzkoušet flexibilitu a FVE případně doplnit později,“ myslí si Hicl.
V praxi se podle něj může návratnost pohybovat i v horizontu do šesti let, ale záleží, jak spotřebitel baterii používá. „Pokud rodina například využívá elektromobily a má obecně vyšší spotřebu energie. Zejména pokud domácnost dokáže baterii využívat aktivně a v kombinaci s fotovoltaikou,“ dodává Petřek.
Cena samotné baterie se odvíjí od výkonu a objemu elektřiny, který dokáže uložit. Třeba Fenix Group nabízí čtyřnásobně větší úložiště, než je u domácností standardní. Jeho výkon činí 10 kW a kapacita 41 kWh. „Právě taková kapacita umožní zákazníkovi část naakumulované energie využít například pro služby flexibility. Takové úložiště přijde asi na 500 tisíc Kč bez DPH,“ říká Svozil.
Vedle samotné investice do baterie by si zákazník musel pořídit i střídač a oproti baterii se solární elektrárnou by ušetřil jen za panely. „Nic zajímavého by z toho pro domácnosti neplynulo. Ekonomicky to nedává vůbec smysl pořizovat, ani kdyby to existovalo jako možnost,“ uvedla společnost SolidSun.
U méně vytížených baterií se návratnost pohybuje mezi osm až devíti lety. „Stále ale platí, že je to hodně individuální. Ostatně i v roce 2024 se v Česku postavil stejný výkon fotovoltaických elektráren jako v roce 2023, ale na polovičním počtu instalací, což ukazuje, že trh směřuje k větším, sofistikovanějším a individuálně řešeným projektům,“ popisuje Petřek.
Na rozdíl od domácností mají firmy možnost získat na bateriové úložiště dotaci. Firemní baterky jsou však mnohonásobně větší a jejich pořizovací cena stoupá do milionů Kč.
Dalším důvodem malého počtu samostatných baterek je také situace, kdy, kdo má instalované soláry, automaticky si pořídí baterii, a jde tedy o domácnosti v rodinných domech. Samotná baterie tak většinou zbývá lidem v činžácích, kde je zase problém, kam baterii uložit a vyřešit všechny komplikace v rámci vztahů mezi nájemníky či majiteli bytů.
