Investoři se vrhli na obří baterie. Běží závod o služby na stabilizaci sítě

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na českém energetickém trhu se letos objevil nový trend. Investoři se hromadně pouštějí do stavby velkokapacitních bateriových úložišť. „Přerod trhu s akumulací je zjevný. Roste velikost projektů, které chystáme,“ říká Branislav Hrdý, technicko-obchodní ředitel pro střední a východní Evropu ve společnosti Wattstor. Ta se specializuje právě na dodávky akumulačních systémů.

„Ještě před dvěma lety jsme považovali za pěkný projekt dodávku úložiště s kapacitou jedné nebo dvou megawatthodin. Teď takové projekty řadíme k menším, trendem jsou projekty řádově v desítkách megawatthodin. Trh se zásadně změnil,“ líčí Hrdý.

Česko-anglická společnost Wattstor se specializuje na chytré bateriové systémy a ukládání energie. Začínala ve Velké Británii, dnes má za sebou projekty ve 12 zemích, v Česku působí od roku 2016. „Většinu bateriových projektů jsme tu realizovali až po roce 2021,“ říká Hrdý. Byznys Wattstoru je řízen ze tří základen – v Londýně, Mnichově a Brně, kde má společnost také vývojové softwarové centrum.

Obrat na českém trhu má dvě příčiny. Poslední novela energetického zákona zvaná Lex OZE 3 umožní od 1. října letošního roku připojovat do sítě jako energetické zdroje i samostatně stojící bateriová úložiště. „Zatím jsou naše projekty v Česku vždy v kombinaci například s fotovoltaickou elektrárnou, v naší přípravě ale máme projekty na stovky megawatthodin úložné kapacity, a to i na samostatně stojící systémy,“ říká Hrdý. Investoři se na zlomové datum už připravují.

Velký zájem je především o využití úložišť na tzv. služby výkonové rovnováhy pro ČEPS, tedy na stabilizaci přenosové sítě. Hlavně v počátku, než se nabídka těchto služeb vyrovná s poptávkou, to bude lukrativní byznys. Až se trh naplní, ekonomika dalších projektů půjde dolů, a tak se investoři pustili do závodu o to, komu se podaří na momentální akutní potřebě flexibility pro českou soustavu vydělat.

Vývoj na českém trhu podle Hrdého kopíruje západní Evropu. „Všude se v akumulaci začínalo s menšími projekty. Nejprve je všude zájem o akumulační systémy za elektroměrem, přímo na odběrném místě, jakým je například výrobní závod. Zpravidla jde o kombinaci bateriového úložiště s vlastní fotovoltaickou elektrárnou. V posledních letech pak přicházejí na řadu velké komerční investiční projekty úložišť vhodných na stabilizaci sítě,“ popisuje.

Baterie dokážou podle potřeby správce soustavy rychle začít odebírat elektřinu ze sítě nebo ji rychle začít dodávat. Na českém trhu vznikají také agregátoři flexibility, kteří mají nasmlouvané dálkové ovládání většího počtu menších úložišť a garantují firmě ČEPS nebo distribučním společnostem dodávku kladného, či záporného výkonu z většího počtu zdrojů řízených vlastním softwarem.

Dodávka flexibility je lukrativnější než základní využití baterií, při němž se do nich ukládá elektřina z připojeného obnovitelného zdroje v době, kdy je jí přebytek. Typicky za jarních a letních dní padá cena elektřiny na spotovém trhu k nule nebo do záporu, takže její dodávka do sítě je nevýhodná. Baterie umožní odložit prodej na dobu, kdy zajde slunce, produkce solárů klesá a ceny stoupají. Ještě lepší je ale dodávat flexibilitu. A vidina lepší ekonomiky motivuje k větším akumulačním systémům.

„V současnosti se naše průměrné projekty v Česku pohybují kolem 15 až 20 megawatthodin kapacity, máme i větší systémy,“ říká Hrdý.

Wattstor nyní kupříkladu chystá dodávku úložiště s výkonem do sítě 7,5 MW a kapacitou 15 megawatthodin k pětimegawattové solární elektrárně na Trutnovsku, kterou se tu chystá stavět jako první vlastní projekt pro dodávku služeb výkonové rovnováhy firma Kerosin, dodavatel fotovoltaických systémů z Vysočiny. „Půjde o jedno z největších úložišť v Česku, říká jednatel Kerosinu Lukáš Vaňkát.

Na žebříčku velkých akumulačních instalací se projekt nejspíš neudrží dlouho. „Jednáme o bateriovém projektu o 80 megawatthodinách – zatím nemohu říct, pro kterého zákazníka. A například skupina ČEZ řeší už i 100megawatthodinové úložiště,“ podotýká Hrdý.

Investice do akumulace není malá, může převýšit náklady na samotnou firemní fotovoltaiku. Typické projekty akumulací, na jakých Wattstor pracuje, se nákladově pohybují v desítkách milionů korun. „V případech například průmyslových hal je bateriové úložiště jen součástí celkové investice, dál do toho vstupuje projektová příprava staveb, vyvedení výkonu, cena za transformátory, rozvaděče a tak dále. Pokud se jedná o instalaci takříkajíc na zelené louce, jsou tu zase náklady na oplocení, zabezpečení a podobně,“ popisuje manažer Wattstoru.

Příkladem může být chystaný projekt Kerosinu u Trutnova. Podle Vaňkáta přijde investora samotná pětimegawattová solární elektrárna na 70 milionů korun, akumulační systém na dalších 80 milionů.

U samostatných akumulačních systémů s kapacitou v desítkách megawatthodin, které se připojují do systémů velmi vysokého napětí, se náklady pohybují podle Hrdého často v desítkách milionů – ovšem v eurech.

Na druhou stranu bez akumulace se solární elektrárny kvůli kolísání cen během dne investorům přestaly vyplácet, solární boom se zastavil. I Kerosin původně uvažoval o stavbě fotovoltaického parku, nakonec ale došel k tomu, že bez úložiště a dodávky služeb výkonové rovnováhy nemá záměr ekonomicky smysl. Fotovoltaika se dnes vyplácí prakticky jen tehdy, pokud je určena pro vlastní spotřebu na místě. Jinak jen s úložištěm, byť se tím celý projekt prodražuje.

Návratnost akumulačních projektů je podle Hrdého velmi individuální a závisí na řadě podmínek. „Návratnost může být s dodávkou služeb výkonové rovnováhy orientačně kolem pěti až šesti let. Ale ceny za služby výkonové rovnováhy budou mít klesající tendenci s tím, jak poroste jejich nabídka. Očekává se tak, že se návratnost těchto projektů stabilizuje na nějakých osm až deset let,“ odhaduje.

Jak se u bateriových systémů, budovaných z čínských komponentů, řeší kybernetické zabezpečení? Jaký je technologický vývoj baterií? A jaké je u nich riziko požárů? Podívejte se na celý rozhovor s Branislavem Hrdým v úvodu tohoto článku.