Článek
Češi si za filmový zážitek rádi připlatí. Za vstupenku a občerstvení dnes v multiplexech utratí i několik stovek, a právě díky tomu kina udržují tržby i v době, kdy o pozornost diváků soupeří se streamovacími platformami.
Menší a artová kina naproti tomu sází spíš na komunitní zážitek. Z promítacích sálů se stává prostor pro setkávání a společenský život.
Zatímco počet návštěvníků zůstává na úrovni loňského roku, provozovatelé kin hlásí růst tržeb i investic do komfortu. Mění se také návyky diváků – stále častěji kupují vstupenky online a vyhledávají luxusnější sály s větším pohodlím.
V Česku podle serveru Kinomaniak.cz momentálně funguje zhruba 650 kin s téměř devíti sty sály a více než 120 tisíci místy k sezení. Z toho tvoří přibližně polovinu klasická jednosálová či vícesálová kina a multikina, druhou pak letní, putovní nebo příležitostná kina, která ožívají hlavně v letních měsících.
Podle šéfa sítě CineStar Miroslava Romančuka navštívilo jejich multikina do konce září 2025 více než 2,28 milionu diváků. Ve stejném období loňského roku to bylo zhruba 2,19 milionu.
„Za celý rok 2025 očekáváme návštěvu cca 3 150 000 diváků. V roce 2024 to byly necelé 3 miliony diváků. Nicméně do nižší návštěvnosti minulého roku se promítlo uzavření dvou multikin kvůli jejich rekonstrukci, takže návštěvnosti v obou letech jsou přibližně stejné,“ popisuje.
Podobný vývoj sledují i další velcí hráči na trhu. Návštěvnost multiplexů Premiere Cinemas se podle jejich ředitele a spolumajitele Davida Horáčka v letošním roce vyvíjí poměrně uspokojivě.
„Za prvních devět měsíců sice došlo k mírnému poklesu počtu diváků o zhruba čtyři procenta, ovšem celkové tržby se drží na úrovni předchozího roku. Protože významná část atraktivních titulů přijde do kin teprve ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku, domníváme se, že celková návštěvnost bude v roce 2025 zhruba na úrovni roku 2024 a tržby budou o něco vyšší,“ myslí si.
Loni se do kin vydalo přes 13 milionů diváků, ukazují data Unie filmových distributorů. Od rekordního roku 2019, kdy plátna přilákala víc než 18 milionů návštěvníků, však český kinoprůmysl stále zůstává o několik milionů lístků pozadu.
Průměrná cena vstupenky byla v září 2025 podle dat Českého statistického úřadu 172,82 koruny. Ceny se ale liší kino od kina. Klasická vstupenka v CinemaCity aktuálně stojí 239 korun (při zakoupení online se připočítá poplatek 24 korun), v CineStar 229 korun a v Premiere Cinemas 225 korun. V menších kinech jsou lístky výrazně levnější - například v pražském Světozoru stojí základní lístek 180 korun, v královéhradeckém Bio Central 160 korun, stejně jako v brněnském kinu Scala.
A ceny se liší i město od města – nepřekvapí, že diváci v Praze a Brně si za návštěvu multiplexů oproti zbytku republiky připlatí. Podle údajů serveru Kinomaniak se vstupné ve velkých městech liší i o desítky korun. Zatímco v pražských a brněnských pobočkách Cinema City zaplatí návštěvník v průměru o 45 korun víc než v menších městech, u CineStaru je rozdíl zhruba 26 korun a u Premiere Cinemas asi 16 korun.
Z tržeb si ukrojí distributoři i pronajímatelé
Tržby kina podle Romančuka tvoří zhruba z 60 procent vstupenky a asi ze 34 procent občerstvení. Zbytek pak tvoří příjmy za reklamu, pronájmy sálů pro různé korporátní akce, nefilmové akce, jako jsou opery, koncerty nebo přenosy z divadel a příjmy z poplatků za věrnostní program.
Podobný model potvrzuje i Horáček, podle kterého má asi sedmdesátiprocentní podíl na celkových tržbách kina příjem ze vstupného, následují tržby za občerstvení a poté kinoreklama.
Podle Romančuka tvoří prodeje občerstvení v kinech z velké části klasické položky – nejvíce se prodává popcorn, který představuje 36 procent tržeb, následují stáčené nápoje s 34 procenty a nachos s 20 procenty. Zbývající procenta pak připadají na prodej balených nápojů, cukrovinek, alkoholických nápojů, kávy nebo zmrzliny. A občerstvení si prý koupí dva z každých pěti návštěvníků.
Romančuk také upozorňuje, že současné nastavení cen vstupenek a občerstvení se sice může jevit jako vysoké, jeho razantní snížení by prý vedlo pouze k úpadku komfortu a poskytovaných služeb a poklesu nabízené kvality zážitku. Pro správné pochopení cen v multikinech je podle něj potřeba znát skladbu nákladů.
„Provozovatel multikin ze svých tržeb nejvíce zaplatí distributorům filmů, což je zhruba 43 % z tržeb za vstupné. Ze zbytku je potřeba hradit nájemné za prostory multikin vlastníkům obchodních center, které v našem případě přesahuje roční částku 130 milionů korun, neustále se zvyšující mzdové náklady, které tvoří přes 100 milionů korun, náklady na pořízení zboží, tedy občerstvení – téměř 100 milionů korun – a další náklady na provoz za více než 150 milionů korun, což jsou energie, úklid, opravy, marketingové aktivity a tak dále,“ vysvětluje.
Dodává, že většinu zisku je nutné znovu investovat do rozvoje a modernizace. Patří sem například kompletní rekonstrukce kin starších dvaceti let, obnova projekční techniky za zhruba 30 milionů korun ročně, modernizace IT infrastruktury za asi 20 milionů ročně nebo rozsáhlé opravy technologií a vybavení, které si vyžádají další desítky milionů.
Lístky se kupují doma
Za posledních několik let se podle Romančuka výrazně změnil způsob, jakým si diváci kupují vstupenky. Zatímco před pandemií covidu si vstupenku online - ať už na webu, v aplikaci nebo kiosku u kina - zakoupilo asi 15 procent diváků, nyní už online vstupenky tvoří 60 procent prodejů.
A nejedná se pouze o lístky. Podle Romančuka lidé také čím dál častěji přes internet kupují dárkové poukazy na vstupenky nebo občerstvení. Online se jich prodá více než 60 procent, a díky možnosti online nákupu se dokonce zvýšil jejich celkový prodej. Příští rok se proto CineStar plánuje věnovat přípravě prodeje občerstvení pomocí prodejních kiosků umístěných v multikinech a pomocí mobilní aplikace.
„Jsme přesvědčeni, že zvýšený zájem o online prodej je součástí dorůstání nových generací zákazníků přednostně využívajících k nákupům a komunikaci internetové prostředí. Zákazníci v současné době jsou také stále náročnější na komplexnost zážitku, do kterého investují. V kinech to znamená především vstřícný přístup obsluhy na pokladně nebo baru kina, vysoká kvalita zakoupeného občerstvení, čistota a atraktivnost vnitřních prostor, pohodlnost sedaček a především nekompromisní kvalita obrazu a zvuku,“ dodává.
Rostoucí popularitu nákupů přes internet potvrzuje také Horáček za Premiere Cinemas, podle kterého roste také zájem o kinosály s vyšším komfortem a novými technologiemi.
Rostoucí požadavky na kvalitu a inovace v kině souvisí mimo jiné s příchodem konkurence v podobě streamovacích platforem, jako je Netflix, Disney+ nebo HBO Max, kde se diváci za cenu jednoho lístku do kina mohou dívat na nespočet seriálů a filmů z pohodlí domova.
Podle Romančuka proto CineStar neustále rozšiřuje nabídku různých typů sálů. Vedle standardních kinosálů tak postupně přibývají prémiové varianty, které se liší úrovní komfortu i technologií. Patří mezi ně Theatre Deluxe s nejmodernějším obrazem, zvukem Dolby Atmos a polohovatelnými sedačkami, Gold Class s obsluhou přímo v sále a samostatným barem, větší Premium sály s možností volby VIP sedaček nebo polohovatelných lehátek a útulnější Boutique Cinema s pohovkami a stolky na občerstvení. Počet běžných sálů se podle něj bude postupně snižovat právě ve prospěch těchto vyšších tříd.
„Zážitek z návštěvy kina musí být prostě zajímavější a velkolepější než sledování filmů na televizi doma. Také stále platí několikatýdenní až několikaměsíční okno uvedení filmu v kinech před uvedením na streamu. Nicméně je pravdou, že stále se obnovující nabídka na streamu a masivní marketingová podpora těchto platforem některé diváky kinům ubrala,“ popisuje Romančuk.
Komunita a atmosféra místo popcornu
Zatímco multiplexy sází na komfort, občerstvení a velkolepé sály, menší kina staví na osobnějším přístupu a silné komunitě.
„Nemyslím si, že naše kina jsou vyloženě malá – Lucerna má kapacitu 450 míst, Světozor i Aero přes tři sta. Situace je stabilní, návštěvnost srovnatelná s rokem 2019, kdy se kinům dařilo nejvíc v historii,“ popisuje Filip Linhart ze sítě Aerokina, do které spadají například kina Aero, Světozor, Bio Oko, Přítomnost, Bio Central a Lucerna.
Roste podle něj především zájem o autentický filmový zážitek. Kina z této sítě pořádají různé zážitkové akce, například v hradeckém Bio Central nedávno proběhl tematický víkendový maraton všech dílů Harryho Pottera.
„Návštěvnost našich kin je v posledních letech srovnatelná s rokem 2019, kdy se kinům obecně dařilo nejvíce v historii. Zájem o klasická kina přetrvává, u mladých narůstá, možná i jako reakce na určitou únavu z nabídky multiplexů – stále více lidí vyhledává autentický filmový zážitek v prostředí, které má atmosféru a osobitější přístup. U nás je vidět vzrůstající obliba artového mainstreamu,“ popisuje.
S velkými řetězci si podle nich přímou konkurenci nedělají - nabízejí totiž jiný zážitek. „Multiplexy staví na komerčních titulech a občerstvení, zatímco naše kina dávají prostor filmům s uměleckou hodnotou, společenským přesahem nebo autorským rukopisem. Vstupné k nám do kin zůstává velmi přívětivé a průměr se točí kolem 180 korun, seniorské projekce za 90 korun,“ vysvětluje.
Klíčem je podle něj dramaturgie a komunita. Kina v rámci svého programu nabízejí diskuse s tvůrci, tematické cykly, přehlídky i kultovní klasiky. „Například cyklus Legendy v Aeru láká mladé diváky a divačky, kteří chtějí vidět ikonické filmy na velkém plátně. Zároveň se snažíme, aby prostředí kin působilo osobitě, ne sterilně – aby každý prostor měl vlastní charakter,“ dodává.
Na rozdíl od multiplexů tvoří prodej občerstvení jen menší část příjmů, významnou roli naopak hrají bary, kavárny, kulturní události a slavnostní premiéry. Kino podle Linharta tak není pouze místem, kam se chodí na film, ale prostorem pro setkávání.
Ani streamovací platformy podle nich návštěvnost zásadně neovlivňují. „I když je film, ať už novější nebo starší kultovní, dostupný online, sál bývá plný – diváci chtějí projekci prožít v kině, smát se, bát se s dalšími lidmi – sdílet silný moment v sále prostě nenahradí žádná platforma,“ popisuje.
„Stejně jako pro většinu kulturních institucí jsou výzvou rostoucí náklady na energie, zdražování služeb, produktů a s tím je spojený i náš provoz. Důležité je ale zůstat flexibilní. Každé naše kino má vlastní dramaturgii i způsob komunikace, přesto využíváme synergii mezi kiny – sdílené know-how, společné marketingové nástroje, neformální komunikaci atd. To vše nám pomáhá oslovit různé cílové skupiny. A to nám pomáhá zůstat viditelnými i v době, kdy se o pozornost publika soutěží na každém kroku,“ uzavírá Linhart.
