Článek
Už 29. ročník přehlídky odstartuje v pátek 24. října. Bude opět desetidenní, nabídne 300 snímků. První snímek, který diváci uvidí, nahlíží do života žen, jež na platformě OnlyFans vydělávají miliony díky provokativnímu erotickému obsahu.
Režisérka Barbora Chalupová si vybrala tři. Hledají bohatství, svobodu i rychle nabytou slávu. Sama autorka říká, že rozhodnutí ohledně charakteru OnlyFans nechá na divácích. „Já jsem o OnlyFans slyšela různě z médií, spíše bulvárních. V článcích se psalo, že když se žena vyfotí nahá, tak se stane milionářkou, nebo jsem četla různé moralizující články a mě zajímalo, jak to tedy skutečně je,“ vysvětluje svou motivaci.
Z české tvorby pořadatelé dále nabídnou třeba film Minimum lásky začínající české režisérky s balkánskými kořeny Maji Penčič, která studuje dokumentární tvorbu na pražské FAMU. Po nocích zpovídala náhodně vybrané mladé lidi ve věku do 26 let a ptala se na jejich intimní vztahy. „Je to vlastně film na chodníku,“ avizuje autorka, jež v metropoli točila od Kačerova po ulici Lazarskou.
Režisér Jakub Ondráček se ve snímku Vládce Grolich zaměřuje na politickou kampaň jihomoravského hejtmana Jana Grolicha z KDU-ČSL. Podle anotace ho autor vnímá jako politika, který „dokázal efektivně spojit tradiční hodnoty s moderními marketingovými nástroji“. Štáb nahlédl do zákulisí Grolichovy kampaně před krajskými volbami v roce 2024, do natáčení zasáhly povodně.
V sekci Česká radost bude mít premiéru celovečerní dokument Co s Péťou? režiséra Martina Trabalíka, který tři roky sledoval ovdovělého otce Petra Jochece. Film zachycuje muže, jenž po náhlé smrti manželky zůstal sám na péči o dceru a syna trpící poruchou autistického spektra.
Trailer z filmu Virtuální přítelkyněVideo: Aerofilms
Světovou premiéru v Jihlavě bude mít dokumentární film Amoosed: Losí odysea. Vznikal devět let. Režisérka a indoložka Hana Nováková se v něm vydává po stopách losů a sleduje, jak se v lidech proměňuje vztah k člověku i zvířatům.
Do zákulisí trhu s uměním vezme diváky snímek Má to cenu!? filmaře Jana Strejcovského. Sleduje umělce, galeristy a sběratele, kteří hledají hranici mezi autentickým uměním a tržní hodnotou. Dokumentarista Petr Záruba zase uvede film o krátkém životě a silném díle světově proslulé skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové z 20. století.
Kolektivní film
Organizátoři chtějí letos seznámit veřejnost také se světem takzvaného kolektivního filmu, pro který jsou typické důraz na rovnost a společenská angažovanost. „Mnoho filmových kolektivů funguje jako jedno tělo. Upozaďují, kdo je režisér nebo stříhač, ale vytvářejí filmy společně a jdou proti hierarchické struktuře,“ poznamenává ředitel festivalu Marek Hovorka.
Kolektivní filmy začaly vznikat v 60. letech minulého století, často se zabývají politickými nebo společenskými otázkami. Jihlavský festival uvede třeba bolivijský dokument Krev kondora, roku 1969 natočený kolektivem Grupo Ukamau. Přináší svědectví o sterilizaci žen původního obyvatelstva americkými zdravotníky a tvůrci jej promítali mimo jiné ve terénu. „Vidělo ho asi 450 tisíc lidí a spustilo to obrovské protesty v Bolívii, na základě kterých americké mírové sbory ze země odjely,“ dodává dramaturgyně Andrea Slováková.
Kromě bolivijského snímku diváci uvidí třeba deset let starý dokument Bombardování Rafáhu z dílny skupiny Forensic Architecture.
Kolektivní filmy tvoří jednu ze dvou retrospektiv 29. ročníku. Ta druhá se jmenuje Jídlo a doba a připomene československou historii prostřednictvím motivů souvisejících s gastronomií, stravováním a stolováním. „Hledali jsme téma, které nerozděluje společnost, ale spojuje. A vyšlo nám z toho jídlo, vaření, stolování. Když jsme začali filmy spojené s jídlem zkoumat hlouběji, ukázalo se, jak moc jsou napojené na konkrétní dobu, jak ji dokážou reflektovat,“ říká ředitel Hovorka.
Tato retrospektiva přiblíží proměny československé společnosti od 50. let minulého století. Například film Co stojí být ženou od Jaroslava Šikla z roku 1975 dle pořadatelů reflektuje tehdejší dobu a tlak na dokonalou ženu, vznik polotovarů a jeho vliv na ženskou emancipaci.
Retrospektivu doplní program nazvaný Fascinace: Jídlo, nabízející výběr experimentálních filmů z celého světa, mezi nimi například Repas de bébé od průkopníka kinematografie Louise Lumièra z roku 1895. „Uvidíme i materiálové experimenty, kde různé potraviny a pochutiny chemicky působily na filmový materiál, nebo třeba pokus vyrobit veganskou filmovou surovinu,“ dodává dramaturgyně Andrea Slováková.
Diváci se mohou těšit také na 27 dokumentů, fejetonů a populárně-vědeckých pořadů doplněných komentářem historika a odborníka na „retro jídlo“ Martina France.
Marek Hovorka je ředitelem jihlavského festivalu dokumentárních filmů od roku 1997, kdy jej založil.
Jihlavský festival každoročně představuje i to nejzajímavější ze světové kinematografie. K letošním tématům bude patřit dění ve Spojených státech, Pásmu Gazy nebo vztah člověka a umělé inteligence.
O knihovnících, kteří se postavili proti cenzuře a zákazu knih například na témata sexuality, vypráví americký film Knihovnice. Tématu izraelsko-palestinského konfliktu se věnuje příběh izraelské stand-up komičky film Jaképak soužití, sakra.
Návrat tchajwanského vítěze
Znělku 29. ročníku vytvořil ukrajinský režisér Sergej Loznica. Zasadil ji do metra ukrajinského města Dnipro. „Vzdává hold ukrajinskému lidu a chce upozornit na to, že utrpení lidí a válka nikdy nemůže zevšednět,“ říká Marek Hovorka.
Jihlavský festival dokumentů je největší kinematografickou přehlídkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Loni nabídl 340 snímků, v sálech i online některé z nich vidělo přes 110 tisíc lidí.
Právě z loňského 28. ročníku si cenu za přínos světové kinematografii odnesl tchajwanský filmař Tsai Ming-liang. Ten se nyní vrátí a bude v průběhu letošního festivalu natáčet další snímek ze své série Walker. Před koncem akce ho diváci uvidí ve světové premiéře.
„Jde o takové zpomalení, zastavení v současném světě. Hlavní postavou je herec, který ztvárňuje buddhistického mnicha a prochází velmi pomalu nějakým prostředím,“ přibližuje Marek Hovorka společné motivy série Walker. Její podstatou je změna vnímání času a prostoru v duchu asijské tradice. Kromě festivalů se snímky promítají v muzeích a galeriích. „Ta série je opravdu velmi ceněná a uvádí se často kompletní, když už je někde uvedena. Takže Jihlava a Česká republika se tím opravdu dostanou na přední místa světových galerií,“ věří Marek Hovorka.
Organizátoři v roce 2023 rozhodli, že festival následující rok prodlouží, a dohodli se také na navýšení podpory z města či kraje. Jihlava letos zvýší příspěvek pořadatelům o 1,2 milionu na celkových 5,5 milionu korun. Kraj Vysočina svou podporu zvýšil o milion na 2,5 milionu korun.
