Článek
Na ten případ jako první upozornily Seznam Zprávy. Před dvěma a půl lety policisté rozkryli nebývalou kauzu, která otřásla středočeskými Milovicemi. Zjistili, že azbest, který zde zbyl po sovětské armádě, místo bezpečné likvidace skončil v místních lesích a také v cyklostezce. Letos v květnu pak oznámili, že stíhají pět lidí a jednu firmu. Škoda se vyšplhala na 2,2 miliardy.
Jde o typický případ takzvané envirokriminality. Tedy trestného činu, jehož následkem utrpělo životní prostředí. A jak vychází z aktuálních dat, podobnými případy se musí kriminalisté zabývat čím dál častěji.
„V roce 2024 bylo v České republice evidováno celkem 313 skutků environmentálního charakteru. Je to o 40 skutků více, než bylo registrováno v roce předcházejícím, meziročně tak došlo k nárůstu kriminality tohoto charakteru o 14,7 procenta,“ stojí ve zprávě Služby kriminální policie a vyšetřování za rok 2024. Čísla vystoupala vůbec nejvýše minimálně od roku 2016.
A podle kriminalistů nic nenaznačuje, že by měl nárůst přestat. Naopak. „Kriminalita proti životnímu prostředí je oblastí, kde lze čekat vzrůstající tendenci,“ varovali příslušníci Národní centrály proti organizovanému zločinu ve výroční zprávě za loňský rok, kterou vydali minulý týden.
V Česku může odpad snáze zmizet
Většina skutků, které v souvislosti s environmentální kriminalitou evidují policisté, souvisí s týráním zvířat a zanedbáním péče o ně. Minulý rok jich zaznamenali 196. To je o 16 víc než v roce předloňském.
Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek Seznam Zprávám vysvětlil, že za tím nemusí stát pouze nárůst kriminality. „Mezi lidmi je větší povědomí o těchto činech. Mají tak větší snahu je hlásit,“ zdůvodnil.
Nárůst ze 33 na 38 zaznamenala kategorie environmentální kriminality „ohrožení nebo poškození životního prostředí“. Tam spadá například nelegální zacházení s odpady. Na několik takových případů, kdy lidé objevili v Česku bez povolení navezený nepořádek z Německa či Itálie, Seznam Zprávy upozornily v posledních měsících.
To může dle NCOZ vyvolávat vysoká regulace nakládání s odpady v jiných evropských zemích, jako je třeba Německo, a naopak neúměrně nízké trestní sazby za možné přečiny v Česku. Jak dříve uvedl pro podcast Seznam Zpráv 5:59 německý novinář Michael Billig, v Česku může odpad jednoduše snadněji „zmizet“ než za hranicemi.
Nejen proto očekávají kriminalisté, že bude envirokriminality v Česku dále přibývat. Další vlnu může přinést blížící se zákaz skládkování využitelných odpadů, který by měl v Česku vstoupit v platnost v roce 2030, případně končící životnost solárních a větrných elektráren a další plánované změny.
„Domníváme se, že uvedený nárůst by mohl být reprezentován silně latentní trestnou činností, jejíž součástí může být v určité míře i organizovaný dovoz odpadů a jejich skládkování na území Česka. Obecně půjde zejména o nárůst vysoce organizované trestné činnosti v oblasti likvidace průmyslových i komunálních odpadů,“ řekl Seznam Zprávám mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.
„Rostoucí rozdíl mezi cenou za recyklaci a za uložení na skládce bude potenciálním ziskem kriminálních skupin, které již v tomto segmentu působí nebo nově působit začnou. Lze očekávat nárůst zájmu kriminálních struktur o kriminální podnikání v této oblasti,“ píše dále centrála ve své zprávě.
Část případů podle NCOZ souvisí s likvidací starých ekologických zátěží. „Riziko představuje kombinace relativně vysokých nákladů za likvidace odpadů v kombinaci s poptávkou po stavebních materiálech a snaha o maximální snižování nákladů. To může vést k využívání odpadů, včetně těch nebezpečných, při výstavbě developerských projektů nebo liniových staveb,“ uvedli kriminalisté.
