Hlavní obsah

Průzkum: Prezident přestává být pro lidi důležitý, krizi Zeman nezvládá

Foto: Fotoarchiv KPR

Prezident Miloš Zeman.

Reklama

aktualizováno •

Polovina dotázaných v průzkumu agentury STEM/MARK by Zemanovo chování v době pandemické krize ohodnotila školní známkou pět, dalších dvacet procent by prezidentovi udělilo čtyřku.

Článek

Agentura STEM/MARK představila podzimní průzkum důvěry v úřad prezidenta a podpory možných kandidátů v příští prezidentské volbě. Oproti jaru poklesla v očích veřejnosti důležitost prezidentské funkce o 7 procentních bodů. Prezidentský úřad považují za méně důležitý spíše ženy, lidé hlásící se k politickému středu, liberálního smýšlení a ti, kteří za historicky nejlepšího prezidenta považují Václava Havla, popisuje agentura.

„Zdá se, že epidemická krize mění náhled na více institucí veřejného života. Někteří lidé se cítí býti více ohroženi, ztrácí se ve změti informací a to se projevuje i v jejich postojích. U prezidentského úřadu je to dáno především vysokými nároky na tuto funkci, ale také tím, že současný prezident podle názoru lidí během krize nenaplnil úlohu empatické opory a vlastně nebyl téměř vidět či slyšet,“ uvedl Jan Burianec ze STEM/MARK.

Téměř polovina dotázaných (47 procent) hodnotí chování Miloše Zemana v době koronakrize pětkou na pomyslné stupnici školních známek od jedné do pěti. Dalších 20 procent udělilo prezidentovi čtyřku.

STEM/MARK se také už od poslední přímé volby ptá na preference možných kandidátů v příští prezidentské volbě. Podle průzkumu by měl mít zkušenosti s praktickou politikou, ale do prezidentské volby vstupovat jako nestraník, který je nezávislý na lobbistech a politických strukturách. Podobně rozporuplná je otázka pohlaví a věku, kdy lidé žádají na jednu stranu mladšího muže, ale nevadila by jim také charismatická žena ve stylu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové.

„Během podzimu 2020 vzrostla váha morální autority (s velkým náskokem nejdůležitější vlastnost) a aktuální je i požadavek schopnosti převzít na sebe odpovědnost, když je nějaká krize, a nemusí jít nutně o současnou pandemickou. Zdá se, že tento posun je reakcí na vyjadřování stávajícího prezidenta,“ říká Burianec.

Chování současného prezidenta může souviset i se dvěma požadavky, které ční vysoko nad ostatními, tedy aby prezident byl oporou v době krize a nemluvil sprostě.

Mezi možnými budoucími prezidenty není žádná osobnost, která by se tyčila vysoko nad ostatními. Stabilně vysokou podporu mají veřejně známé osobnosti Marek Eben, Petr Pavel nebo Dana Drábová. V ostatních případech lidé zmiňují bývalé prezidentské kandidáty a aktivní politiky, jakou jsou Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Andrej Babiš nebo Miroslava Němcová. Právě čerstvá senátorka v klubu ODS po dlouhé době vystřídala Danu Drábovou na první pozici mezi možnými prezidentkami.

„Je třeba přistupovat k dosavadním preferencím s rezervou, protože pro mnoho lidí nejsou prezidentské volby zatím podstatným a aktuálním tématem. Hlavním cílem je sledovat dlouhodobý trend a vývoj v čase. Pro kandidáty je důležitá především celostátní znalost a alespoň částečná přijatelnost. V předchozích etapách vzbudilo ohlas například nečekané jméno Marka Ebena, který stále drží pomyslnou druhou příčku. Lidé u něj konkrétně oceňují reprezentativitu, nezávislost, noblesu, sympatický projev či férovost. Je zajímavé, že tyto přednosti u něj zastiňují nulovou politickou zkušenost, která je obecně jedna z nejžádanějších,“ vysvětluje Jan Burianec ze STEM/MARK.

Agentura STEM/MARK kombinuje telefonické a online dotazování, průzkumu se zúčastnilo 815 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní z hlediska pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Šetření bylo z hlediska větší relevance výsledků váženo na minulou volbu prezidenta. Dotazování probíhalo na přelomu září a října 2020, další proběhne pravděpodobně na jaře 2021.

Reklama

Související témata:

Doporučované