Hlavní obsah

Proč Češi umírají dřív než průměrní Evropané? Důvody jsou v kondici zdravotnictví

Foto: Profimedia.cz

Nižší délka života nebo neúspěšný boj s diabetem. I tím se lišíme od západních evropských států.

5. 12. 2019 6:30

Češi jsou obéznější a pijí víc alkoholu než průměrní obyvatelé Evropské unie. Daří se jim léčit vážné choroby, přešlapují ale okolo boje s civilizačními nemocemi.

Článek

Česko se podle odborníků může pyšnit úspěšným řešením život ohrožujících onemocnění, pokulhává ale prevence a léčba chronických chorob.

Stav zdravotnictví v Česku i zbytku Unie hodnotila Evropská komise, která své závěry shrnula v přehledné zprávě. Zaměřila se přitom na hrozby pro veřejné zdraví, financování i aktuální vývoj dlouhodobých problémů.

Ministerstvo zdravotnictví podle Evropské komise také dosud nevyřešilo nejnaléhavější problémy, kterým systém čelí, včetně stárnutí obyvatelstva, nízkých kapitálových investic a nerovnoměrností v pracovní síle.

Seznam Zprávy zprávu o kondici českého zdravotnictví prostudovaly a nejdůležitější body přináší v přehledných infografikách.

Foto: Evropská komise

Střední délka života se mezi lety 2000 a 2017 zvýšila o čtyři roky, ale zůstává zhruba o dva roky nižší než průměr EU.

Střední délka života se podle komise mezi lety 2000 a 2017 zvýšila o čtyři roky – ze 75,1 na 79,1 roku – a patří k nejvyšším v novějších členských státech EU. Zůstává ale zhruba o dva roky nižší než průměr EU. Ženy žijí v průměru téměř o šest let déle než muži (76,1 roku ve srovnání s 82 lety). Rozdíl mezi ženami a muži se přitom od roku 2000 neustále zmenšuje, je ale vyšší než průměr EU.

Do zdravotního stavu lidí se však promítá i socioekonomické postavení. Odborníci na základě analýzy dostupných dat například zjistili, že muži s nejnižším vzděláním žijí o 11 let méně než muži s nejvyšším vzděláním. Velké rozdíly jsou i v subjektivním vnímání zdraví mezi příjmovými skupinami.

Foto: Evropská komise

Rozdíl ve střední délce života ve věku 30 let v závislosti na vzdělání činí v Česku 11 let u mužů a 3 roky u žen.

Průměrná délka života se sice prodlužuje, Češi ale své zdraví nepřestávají ohrožovat celou paletou neřestí. Podle odhadů stojí rizikové chování až za 48 procenty všech úmrtí. Špatné stravování, kouření, pití alkoholu a nedostatek pohybu – to všechno se na smutných datech podepisuje. Nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny či vysoká spotřeba soli mimo jiné podle statistik přispěly k víc než čtvrtině všech úmrtí, což je výrazně nad průměrem EU.

Foto: Evropská komise

Co zvyšuje úmrtnost v Česku?

Nezdravá strava a nedostatek pohybu navíc stojí za obrovským nárůstem obezity. V roce 2017 se mezi obézní řadilo 20 procent obyvatelstva. Češi jsou na tom v tomhle směru hůř než většina EU – průměrný podíl obézních lidí se v Unii zatím zastavil na 15 procentech.

„Roste výskyt obezity u dospívajících a dospělých, přičemž ke zvláště dramatickému nárůstu dochází u mužů a lidí s nižším vzděláním,“ vzkazují experti.

Češi „vedou“ i v konzumaci alkoholu, jehož spotřebu se už několik let nedaří významně snižovat. Průměrně teď vypijeme o 1,7 litru alkoholu na osobu víc než ostatní obyvatelé EU.

Foto: Evropská komise

Proti nejznámějším ničitelům zdraví se Česku nedaří bojovat. Pokles oblíbenosti zaznamenaly jen tabákové výrobky.

Pozitivnější informace se tak týkají jen třetí z nejčastějších neřestí – kouření. Pouze u něj posbíraná data mluví o propadu obliby. Komise si takový vývoj spojuje zejména s přísnějšími opatřeními proti kouření na veřejnosti. Zároveň ale upozorňuje na problém užívání tabáku dětmi. V roce 2015 například víc než čtvrtina chlapců a třetina dívek od 15 do 16 let uvedly, že v uplynulém měsíci kouřily.

Na co umíráme

Boj proti nejčastějším chorobám se v Česku částečně daří. Méně podléháme ischemické chorobě srdeční, cévním mozkovým příhodám, rakovině tlustého střeva a konečníku nebo rakovině prsu. Roste ale úmrtnost na Alzheimerovu chorobu.

Zmiňovaná ischemická choroba srdeční je přitom stále nejčastější příčinou smrti. Připadá na ni přibližně jedna pětina všech úmrtí. Počet se mezi roky 2000 a 2016 snížil o 20 procent, ale podíl je oproti odpovídajícímu průměru EU stále víc než dvojnásobný. Dalším velkým zabijákem je v Česku cévní mozková příhoda – počet úmrtí ale poklesl o více než polovinu, podle posledních ucelených dat z roku 2016 na ni připadalo devět procent všech úmrtí.

Foto: Evropská komise

I když hlavními příčinami úmrtí jsou srdeční onemocnění a cévní mozková příhoda, roste počet úmrtí na Alzheimerovu chorobu.

Méně lidí umírá také na rakovinu plic, která je nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Od roku 2000 Česko zaznamenalo významný pokles o 27 procent, který se podle komise časově shoduje se snižováním podílu kuřáků.

Podobný trend je patrný i u rakoviny tlustého střeva a konečníku a rakoviny prsu. Onemocnění dýchacích cest jsou třetí nejčastější příčinou úmrtí, přičemž velký podíl představují chronická onemocnění dolních cest dýchacích – chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) a zápal plic.

Peníze na zdraví

Kondici obyvatel a zdravotní péče ale určuje i množství financí, které proudí do zdravotnického systému. Podle dat z roku 2017 výdaje dosáhly 2096 eur na osobu, což je pod průměrem EU (v Unii činí 2884 eur). Na druhou stranu se výdaje od roku 2005 neustále zvyšují. Více než 80 procent potom tvoří veřejné výdaje, což je jeden z nejvyšších podílů v EU. Evropská komise dodává, že nejvíc zdravotnických financí směřuje do ambulantní péče a do lůžkové péče. Oba údaje podle ní vypovídají o husté síti poskytovatelů a vysoké míře využívání zdravotních služeb.

Foto: Evropská komise

Do zdravotnictví jde stále málo peněz, situace se ale zlepšuje.

Důležitým faktorem při hodnocení zdravotnického systému je i jeho efektivita – jak se daří snižovat úmrtnost na příčiny, kterým lze předcházet prevencí, i úmrtnost, kterou lze odvrátit včasnou a účinnou léčbou.

V tomhle směru jsme stále méně úspěšní než zbytek EU. I přes významný pokles je přitom většina odvratitelných úmrtí způsobena ischemickou chorobou srdeční a cévní mozkovou příhodou. Míra přežití pacientů s rakovinou se zvyšuje, pořád je ale pod průměrem EU.

Foto: Evropská komise

Prevence chorob a včasná léčba u nás za EU stále zaostávají.

Problémem v Česku naopak není celková dostupnost péče. „Systém veřejného zdravotního pojištění zajišťuje široký rozsah hrazených služeb s nízkou mírou spoluúčasti,“ uvádí komise v dokumentu. Upozorňuje ale na velké regionální rozdíly, které mohou na některých místech přístup k péči zhoršovat.

Foto: Evropská komise

Přístup k péči je v Česku na dobré úrovni, tvrdí komise.

Střídání lékařů

Zpráva si všímá také toho, jak čeští pacienti putují zdravotnickým systémem a bez překážek střídají jednoho lékaře za druhým. „Lékaři poskytující primární péči neregulují pohyb pacienta v systému. Pacienti mohou specialisty navštěvovat přímo a celkově se setkávají s malým množstvím překážek – žádné uživatelské poplatky v ambulantní péči, což vysvětluje poměrně vysoký počet návštěv v ambulantním sektoru,“ tvrdí odborníci. Celkem jediný Čech absolvuje ročně 11 návštěv u lékaře, průměr EU je 7,5 návštěvy.

V roce 2017 pracovala v primární péči přibližně pětina lékařů, hustota sítě poskytovatelů primární péče tak byla 0,7 lékaře na 1000 obyvatel – komise ale upozorňuje, že s obrovskými regionálními rozdíly, které jsou charakteristické pro celkové rozmístění lékařů.

Foto: Evropská komise

Kde chybí lékaři?

Podle českých právních předpisů by poskytovatelé primární péče měli být k dispozici v dojezdové vzdálenosti 35 minut. Budoucí dostupnost primární péče ale může ohrozit stárnutí zdravotnické pracovní síly, zejména praktických lékařů. V roce 2019 jsou podle Ministerstva zdravotnictví volná místa lékařů primární péče v přibližně polovině českých okresů, přičemž nejpostiženější okresy se nacházejí v Libereckém, Ústeckém, Zlínském a Středočeském kraji.

Na chvostu

Nedaří se také v oblasti investic. Zpráva upozorňuje zejména na příliš nízké kapitálové investice, které mohou mít dopady na efektivitu celého systému. Česko je v tomto směru na úplně poslední příčce žebříčku. „Tato potřeba je obzvláště naléhavá v segmentu lůžkové péče, kde je hustota sítě vysoká a nemocnice obvykle provozují několik budov. Za získávání kapitálových investic jsou odpovědní poskytovatelé, kteří však často mají omezené odborné znalosti a zkušenosti,“ míní experti.

Foto: Evropská komise

Kapitálové investice ve zdravotnictví jsou nejnižší v EU.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené