S Georgem Floydem se přišly rozloučit stovky lidí

V Houstonu čekají lidé v dlouhé frontě, aby se mohli rozloučit s Georgem Floydem.

Stovky lidí se sešly v prvních hodinách veřejného pietního shromáždění za černocha George Floyda. Mezi lidmi, kteří se v Houstonu přišli rozloučit se zesnulým, byl i republikánský guvernér státu Texas Greg Abbott. Organizátoři očekávají, že kostel s vystavenou rakví jen v pondělí navštíví několik tisíc lidí, napsala agentura AP.

Lidé stáli před kostelem ve frontě, v níž od sebe udržovali asi dvoumetrový odstup jako preventivní opatření proti šíření koronaviru. Mnoho z nich mělo rovněž ochranné roušky a trička s nápisem „nemůžu dýchat“, což jsou slova, která Floyd před svou smrtí opakovaně říkal zasahujícímu policistovi, který mu téměř devět minut klečel na krku. Někteří návštěvníci kvůli možnosti posledního rozloučení s Floydem vážili mnohahodinovou cestu.

Bývalý policista, jenž čelí stíhání společně s dalšími třemi někdejšími kolegy, kteří byli u zatýkání a úmrtí George Floyda přítomni, se dnes poprvé objevil před soudem.

Přečtěte si více zde:

Francouzská policie už nebude používat při zadržování podezřelých kontroverzní škrticí chvat. V reakci na smrt černocha George Floyda ve Spojených státech to v pondělí oznámil ministr vnitra Christophe Castaner. Zároveň slíbil nulovou toleranci vůči rasismu ve francouzských pořádkových silách. „Nebude se už učit na policejních ani četnických školách. Je to metoda, která v sobě skrývá nebezpečí,“ uvedl ke škrticímu chvatu Castaner.

Rasismus nemá podle ministra vnitra místo ve francouzské společnosti, tím méně u policie. „Chci nulovou toleranci vůči rasismu v pořádkových silách,“ uvedl. Zároveň odmítl, že by byla policie rasistická jako celek, a zdůraznil, že „francouzská policie není americká policie“. Součástí chystané policejní reformy podle Castanera bude i doporučení, aby nadřízení u policistů a četníků podezřelých z rasismu vždy uvažovali o postavení mimo službu. Podpořit chce ministr také širší užívání osobních kamer při policejní práci. Reformovat se chystá i policejní inspekci.

Ve Spojených státech se při protestech proti rasové nerovnosti stala terčem tvrdých policejních zákroků i řada novinářů. Několik zemí včetně Austrálie, Německa či Turecka kvůli těmto incidentům vyzvalo americké úřady, aby respektovaly svobodu tisku a aby žurnalisty chránily. Washington se tak podle deníku The New York Times (NYT) dostává do zcela nové a nelichotivé pozice, neboť v minulosti to byly USA, kdo cizím zemím vytýkal policejní brutalitu vůči médiím.

Svobodu tisku zaručuje první dodatek americké ústavy. Nynější útoky ale podle NYT zapadají do vzorce sílícího násilí, kterému média v USA čelí. Mluvčí nevládního sdružení Reportéři bez hranic Pauline Adèsová-Mévelová tvrdí, že četnost a intenzita těchto útoků v USA jsou šokující.

Několik desítek demokratických zákonodárců v pondělí pokleklo v americkém Kongresu a drželi téměř devět minut ticha na počest George Floyda. Předsedkyně demokraty ovládané Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová má představit návrh reformy policie, která by podle demokratů měla pomoci ukončit policejní brutalitu a dohnat příslušníky pořádkových sil k odpovědnosti při překročení jejich pravomocí, napsala agentura AFP.

Pelosiová a nejvýše postavený demokrat v Senátu Chuck Schumer v pondělí společně asi s dvacítkou dalších zákonodárců poklekli na osm minut a 46 vteřin. To je doba, po kterou podle videozáznamu klečel bělošský policista Derek Chauvin Floydovi na krku přes opakované volání zatýkaného, že nemůže dýchat. Akce se odehrála v sále věnovaném památce černošských otroků, kteří pracovali na stavbě Kapitolu, sídla amerického Kongresu.

Demokraté se v pondělí chystají představit návrh zákona, který by podle agentury AP zmírnil právní ochranu policistů, zřídil by celostátní databázi užití nepřiměřené síly pořádkovými silami nebo by zakázal používání škrticích chvatů při zatýkání. Podle členky Kongresu Karen Bassové se jedná o největší reformu svého druhu za poslední desetiletí.

Ve Washingtonu, New Yorku, Atlantě, San Franciscu a dalších amerických městech ani v neděli odpoledne neutichly manifestace proti rasismu a policejní brutalitě. Světová média hlásila poklidné pochody bez výraznějších konfrontací s policií, řada velkých měst v posledních dnech po ochladnutí atmosféry kolem protestů zrušila noční zákazy vycházení.

V neděli tak učinil mimo jiných starosta New Yorku Bill de Blasio. Ve městě se odpoledne konala shromáždění na různých místech, tisíce lidí se podle agentury AP vydaly na pochod napříč Manhattanem. Policie údajně v jistém momentě posunula rozmístěné zátarasy, aby lidé mohli hromadně skandovat i před místním hotelem patřícím do sítě nesoucí jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na místě vyjádřili protestujícím podporu pokleknutím na jedno koleno, symbolem těchto protestů, i samotní policisté.

Ulice měst ve Spojených státech se nadále plní demonstranty, kteří volají mimo jiné i po změně amerického policejního systému. Velkou změnu slíbila rada Minneapolisu. Chce rozpustit a znovu založit celé policejní oddělení.

Desetitisíce lidí v řadě evropských měst včera demonstrovaly proti rasismu a na podporu manifestací, které začaly minulý týden ve Spojených státech kvůli smrti černocha při zatýkání bělošským policistou. Na většině demonstrací, které se včera konaly, měli lidé na obličeji roušky kvůli pandemii nemoci covid-19, rozestupy proti šíření koronaviru ale spíše nedodržovali.

Mnohde se manifestace konaly před americkou ambasádou, například v Madridu, kde se sešly stovky lidí, kteří pak šli pochodem na náměstí Puerta del Sol, tam se shromáždilo několik tisíc lidí. Kromě transparentů nesli demonstranti americké vlajky popsané jmény černochů, které podle nich zabili policisté. Mnozí v Madridu také provolávali hesla proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jehož označili za zločince.

Stovky lidí včera pokojně demonstrovaly také před americkou ambasádou v Budapešti a desítky se sešly před americkým konzulátem v Hongkongu. Už v sobotu se proti rasismu manifestovalo mimo jiné v Berlíně, Paříži i Praze.

Tělo zesnulého Afroameričana George Floyda bylo přepraveno do jeho rodného města Houstonu v Texasu, kde se s ním dnes mohou rozloučit truchlící. Rakev bude vystavena v kostele The Fountain of Praise, je to také poslední místo, kde proběhne vzpomínková akce. Předešlé se konaly v Raefordu a Minneapolisu.

Návštěvníci, kteří kostel chtějí navštívit, budou muset mít kvůli koronavirovým opatřením roušku a rukavice.

Floydův pohřeb proběhne v úterý a bude pohřben vedle své matky.

Několik tisíc lidí včera demonstrovalo proti rasismu také v Římě, kde lidé stejně jako v dalších evropských městech podpořili manifestace, jež minulý týden začaly ve Spojených státech po smrti černocha George Floyda v americkém Minneapolisu při zatýkání bělošským policistou. Do centra Říma včera podle agentury ANSA přišli manifestovat zejména mladí lidé a také celé rodiny.

„Je smutné, že ve 21. století se s barevnými lidmi zachází, jako by měli lepru,“ citovala agentura AP šestadvacetiletého Ghaňana, který studuje v Římě a dnes se též účastnil demonstrace. I on si postěžoval, že občas také v Itálii cítí rasistický postoj vůči sobě, obzvlášť při cestě v metru.

Lidé na manifestaci v Itálii měli na obličeji roušky kvůli pandemii nemoci covid-19, která tuto zemi postihla více než mnohé jiné evropské státy.

Američtí republikáni začali kvůli reakci prezidenta Donalda Trumpa na současnou situaci v USA pochybovat o svých plánech na jeho znovuzvolení v nadcházejících listopadových volbách. Podle zdrojů listu NY Times ho prý nepodpoří třeba bývalý prezident Spojených států George W. Bush a senátor Mitt Romney, píše list The Hill.

Jako první významný republikán rozhodnutí nepodpořit Trumpa ve volbách oznámil včera bývalý šéf americké diplomacie Colin Powell. Rozhodl se podpořit Joea Bidena, tedy demokratického soka republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Starosta New Yorku Bill de Blasio včera ukončil zákaz nočního vycházení, tedy o den dříve, než plánoval. Informovala o tom agentura Reuters. Zákaz kvůli protestům proti policejnímu násilí a občasnému rabování trval od pondělí.

Zákaz vycházení, který vyhlásili de Blasio a guvernér státu New York Andrew Cuomo, trval vždy od 20:00 do 5:00. Ke zrušení opatření vyzývali starostu městští zastupitelé, podle nichž jím policie ospravedlňovala zatýkání a používání obušků a pepřového spreje proti lidem, kteří omezení nerespektovali.

„Včera (v sobotu) a minulou noc jsme byli svědky toho zdaleka nejlepšího z našeho města,“ uvedl de Blasio na Twitteru s tím, že konec zákazu vycházení vstupuje v platnost okamžitě. „Zítra (v pondělí) učiníme první velký krok k restartu,“ dodal starosta.

V sobotu tak i po osmé hodině večerní až tisíce demonstrantů pokračovaly v pochodu Manhattanem a Brooklynem, zatímco policie tomu jenom přihlížela a nezasahovala.

Tisíce lidí pochodovaly za „sociální spravedlnost“ v Milwaukee v čele s hráči místního basketbalového klubu Milwaukee Bucks. V davu demonstrantů u Bílého domu ve Washingtonu pak byl i senátor Mitt Romney, který patří k nejhlasitějším kritikům prezidenta Trumpa z řad republikánských politiků.

„Potřebujeme hlas proti rasismu. Potřebujeme mnoho hlasů proti rasismu a proti brutalitě. Musíme se vzchopit a říct, že na černošských životech záleží,“ odpověděl Romney reportérce na otázku, proč pro něj bylo důležité na manifestaci přijít.

Demonstranty ve městě Mount Pleasant v Jižní Karolíně podle televize CNN zase nadchl projevem šéf místní policie Carl Ritchie, který následně s místními absolvoval trasu pochodu.

„Tahle profese má spočívat v tom, že chráníme a sloužíme,“ řekl o své práci. „Poté, co tenhle pochod skončí, musí dialog pokračovat. Myslím, že to je něco, kde obě strany selhávají,“ uvedl.

„Nařídím naší Národní gardě, aby se nyní, kdy je vše pod dokonalou kontrolou, začala stahovat z metropole Washingtonu. Půjdou domů, ale mohou se rychle vrátit, pokud bude třeba,“ napsal americký prezident Donald Trump na Twitteru a dodal, že minulou noc se konalo mnohem méně protestů, než se čekalo.

Trump tento týden sklidil kritiku i za to, že hrozil některým guvernérům a starostům, že k nim vyšle armádu, pokud nepovolají do ulic národní gardu. Později ale ujistil, že nebude nutné vyslat vojáky do ulic.

Podle agentury Reuters, která se odvolává na vysoce postaveného amerického činitele, prezident v jednu chvíli na setkání se svými poradci požadoval, aby bylo do Washingtonu vysláno 10 000 vojáků. Podle Reuters to ukazuje, jak blízko byl splnění pohrůžky, že pošle i vojáky v aktivní službě. Na jednání v Oválné pracovně mu nasazení vojáků podle informací Reuters rozmlouvali ministr obrany Mark Esper, šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley a ministr spravedlnosti William Barr.

Trump se poté spokojil s vysláním Národní gardy, což doporučoval i Pentagon.

Policie v Seattlu uvedla, že zadržela muže, který přijel do dějiště místní demonstrace proti rasismu a podle všeho postřelil jednoho z účastníků. Napsal to na svém webu deník The Guardian poté, co se na Twitteru objevilo video incidentu. Neznámý muž přijíždí v černém autě k davu demonstrantů a poté zřejmě střílí z okénka na muže, který se jej snažil zastavit.

„Někdo právě projel davem demonstrantů v Seattlu a poté zřejmě někoho postřelil. Úřady uvádějí, že muž je ve vazbě, jedna postřelená osoba je ve nemocnici ve stabilizovaném stavu,“ popsal incident reportér deníku The New York Times Mike Baker.

Na zmíněném videu je vidět, jak se černé auto s ozbrojeným mužem rychle přibližuje k demonstrantům, ovšem zastavuje, aniž by kohokoli srazilo. Podle svědků se řidič s pistolí v ruce dal na útěk směrem ke skupině policistů.

Tisíce lidí včera druhým dnem demonstrovaly před americkou ambasádou v Londýně, aby podpořily masové manifestace proti rasismu vyvolané zabitím černocha George Floyda. Pokojně vyšli Britové demonstrovat i do ulic Manchesteru, Nottinghamu či Edinburghu. V Bristolu dokonce několik lidí strhlo sochu obchodníka s otroky ze 17. století, uvedl server BBC.

Lidé v Británii vyšli do ulic i přes varování ministra zdravotnictví Matta Hancocka, že se nemají shlukovat, protože hrozí šíření nákazy koronavirem. Demonstranti měli na obličeji většinou ochranné roušky a v Edinburghu nesli i transparent „Rasismus je pandemie“. Stejně jako jinde v Evropě měli také Britové cedule s nápisy „Bez spravedlnosti není mír“ či „Black Lives Matter“ (Na životech černochů záleží), což je i název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí.

Policie také informovala, že v sobotu večer bylo v potyčkách při demonstracích zraněno 14 policistů a zadrženo asi deset lidí. Britský premiér Boris Johnson prohlásil, že protesty v Británii podvrátilo násilí.

Před soudem dnes stane policista Derek Chauvin, který podle videozáznamu téměř devět minut klečel na krku Afroameričana George Floyda. Ten na následky policejního zásahu zemřel. Policistovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Celý incident se odehrál v pondělí 25. května.