Hlavní obsah

Protilátky přestanou být tabu, říká Válek. Chce je začít zadávat do systému

Foto: ČTK

Takto se odebíraly vzorky krve loni na jaře, když se zjišťovala ve vybraných městech kolektivní imunita proti covidu, tedy kolik lidí má vytvořené protilátky.

Reklama

18. 11. 6:00

Nová pravidla dostala do pasti tisíce lidí, kteří mají i víc než půl roku po covidu stále vysoké hladiny protilátek. Pokud se nechtějí či nemohou očkovat, musí si platit testy a vztahují se na ně restrikce jako na neočkované.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Hana Kráčmar Tržilová v lednu onemocněla covidem. Nemoc u ní měla těžší průběh, horečky doprovázel dráždivý kašel, zvládla se však vyléčit doma. Vážnější průběh nemoci se ale odrazil v množství protilátek, které se u ní s odstupem času násobně zvyšovaly.

Nechala si je měřit vícekrát (podrobnosti níže v boxu). Po červencovém testu – tedy půl roku po nemoci – jí z laboratoře napsali, že má více než 400 AU/ml protilátek a tato hodnota už není měřitelná. „Při vyšší hladině protilátek je možno očkování odložit,“ stojí v dokumentu z laboratoře. A právě pro toto řešení se i s ohledem na další zdravotní komplikace rozhodla. Lékařka jí pak pro zaměstnavatele vystavila potvrzení, že pro ni kvůli vysoké hladině protilátek není očkování vhodné.

Podobně jako statisíce dalších lidí v Česku se však s novými pravidly pro testování ocitla v nepříjemné situaci. Z pohledu státu patří po půl roce od nemoci do kategorie „rizikových“. Nemá nárok na průkaz bezinfekčnosti a musí si platit testy.

Lidé často řeší, zda je při vysokých dávkách protilátek vakcína skutečně potřeba. Často se tak ptají i s ohledem na nutnost přeočkování. Většina odborníků má jasno. „Vakcína neuškodí ani při vysokém množství protilátek. Nevím o žádných problematických případech. Myslím si, že je to pověra,“ řekl imunolog Václav Hořejší.

Doplnil, že posilovací dávku nepotřebují jen lidé s hybridní imunitou, kterou získali kombinací prodělání nemoci a očkování.

Stejný názor zastává i hlavní kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj zatím panuje odborná shoda, že čím vyšší hladina protilátek, tím lépe. V „boostovacích“ dávkách tak nevidí problém. Jedním dechem však dodává, že diskuze o uznávání protilátek přestane být tabu. „Chci mít do týdne informaci, jak je reálné do informačního systému dostat data o výši protilátek. Opakovaně jsem ve zdravotním výboru Sněmovny navrhoval, aby se s protilátkami začalo pracovat,“ sdělil.

Vyostřená debata ohledně bezpečné hladiny protilátek pořád není u konce. Také nový ministr bude mít ve více než 50členném Národním týmu pro zvládnutí epidemie řadu odborníků, kteří se o uznávání protilátek zasazují.

Třeba imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity dlouhodobě volá po tom, aby lidé po prodělané nemoci fungovali ve společnosti bez restrikcí. Navíc tvrdí, že je třeba ke třetím dávkám očkování přistupovat individuálně. „Vakcína musí být vždycky správně indikovaná. Prospěch musí mnohonásobně převýšit potenciální rizika vakcinace. Třetí dávka je indikovaná u těch, u nichž selhala druhá dávka. To můžete zjistit mimo jiné vyhodnocením protilátek,“ uvedl.

Nakažení a hladina protilátek

Více než půl roku od prodělání nemoci už má Hana Kráčmar Tržilová. Covid chytila letos v lednu a nemoc u ní měla těžší projevy – horečky doprovázel dráždivý kašel. Přesto ji nakonec zvládla bez hospitalizace v nemocnici. Vážnější průběh nemoci se ale odrazil v množství protilátek, které se u ní s odstupem času stále zvyšovaly.

„Na odběr krve kvůli zjištění protilátek jsem poprvé zašla dva týdny po uzdravení. Z laboratoře mi pak přišel výsledek, že mám hodnotu protilátek 176, čímž spadám do nejvyšší měřitelné kategorie,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

O dva měsíce později, v půli dubna, už měla 269 AU/ml protilátek. Na konci května pak 377 AU/ml a když si přišla protilátky změřit v červenci, aby zjistila, zda neklesají, z laboratoře jí napsali, že má více než 400 AU/ml protilátek a tato hodnota už není měřitelná. „Při vyšší hladině protilátek je možno očkování odložit,“ stojí v dokumentu z laboratoře. A právě pro toto řešení se i s ohledem na další zdravotní komplikace rozhodla.

„Řešila jsem to s pneumologem, kardiologem i obvodní lékařkou. Všichni očkování prozatím nedoporučují,“ vysvětlila. A to i přesto, že jí protilátky lehce ubyly – aktuálně měření ukázalo 249 AU/ml.

I ona se tak nyní ocitla v nepříjemné situaci – protilátky má, ale z pohledu státu je v kategorii neočkovaných, kteří mají řadu nevýhod a jejich situace se může ještě zhoršit. Zjišťovala si, zda může od své lékařky dostat potvrzení, díky kterému by měla nárok na testy zdarma. Zprávu jí ale podle lékařky musí vystavit specialista.

Foto: Seznam Zprávy

Potvrzení pro zaměstnavatele

Jednadvacetiletá studentka Nikola Böhmová onemocněla covidem loni v říjnu. „Prošly jsme si tím společně s mamkou a zjistily jsme, že to není nic strašného. Právě to nás přesvědčilo, že očkování není třeba,“ líčí Böhmová. Covid se u ní projevoval pouze zvýšenou teplotou.

V polovině srpna absolvovala v jihlavské nemocnici test na protilátky. „Premiér sliboval, že budou uznávány jako důkaz o bezinfekčnosti, což se ale nakonec nestalo,“ říká Böhmová, která na tuto možnost spoléhala. Na protilátky by se podle ní mělo pohlížet stejně jako na vakcínu nebo negativní test.

Výsledky, které studentka po vyšetření obdržela, nebyly přitom nijak vysoké. Například bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula navrhoval v minulosti pro prokázání bezinfekčnosti minimální hladinu 200 BAU/ml, Böhmové jich v srpnu naměřili jen 89. Studentka pokládá ale výsledek za dostačující a věří, že i takové množství protilátek v těle ji před onemocněním ochrání. „Očkovat bych se nechala jen v případě, že by mi někdo přiložil kudlu pod krk. Děsí mě, že vakcíny nejsou pořádně vyzkoušené a nevíme nic o jejich negativních účincích, které se mohou v budoucnu projevit,“ zakončuje studentka.

Kolik protilátek je dost?

Podle mnoha vědců, včetně odborníků na Ministerstvu zdravotnictví, však dosavadní poznatky brání standardizaci bezpečné hladiny protilátek. Jinými slovy, imunita je podle nich tak složitá a individuální záležitost, že je velmi složité ji změřit jedinou jednotkou.

Laboratoře udávají protilátkové hodnoty v jednotkách BAU/ml, AU/ml, U/ml. „Je v tom zmatek, nikdo se v tom pořádně nevyzná,“ řekl Hořejší. Experti navíc zdůrazňují, že významnou roli pro obranyschopnost jedince hraje také paměťová imunita.

„Na to, abychom byli schopní na základě prospektivně sesbíraných robustních dat reálně říci, jaká hladina protilátek chrání, nemáme údaje. Imunita je příliš komplikovaná,“ řekla Regina Demlová, přednostka Farmakologického ústavu Masarykovy univerzity. Škola je zapojená do významné klinické studie, která od března zkoumá covidovou imunitu onkologických pacientů. Také garanti studie na základě poznatků třetí dávku očkování bez výhrad doporučují.

Komplexní prověřování imunity je podle nich příliš složité. „V ideálním supersvětě přijde pacient k praktikovi. Ten mu odebere hladiny všech různých protilátek, kompletně vyšetří jeho buněčnou imunitu. Bude to stát desítky tisíc korun. Za několik dní bude mít výsledky a může se kvalifikovaně pobavit s pacientem, jestli pro něj očkování smysl má, nebo ne. Realita je taková, že nyní máme jednu fungující očkovací látku a potřebujeme ji aplikovat velmi rychle. V mých očích je prověřování protilátek logické, ale naprosto nereálné,“ uvedl ředitel FN Brno Jaroslav Štěrba. Také největší moravská nemocnice se studie účastní.

Výzkum, čítající téměř 500 pacientů a dobrovolníků, prověřoval nežádoucí účinky vakcín. Žádné závažné nezjistil. „Musíme udělat vše pro to, aby nejen onkologičtí pacienti, ale celá naše populace měla vytvořenou robustní odpověď. To je naprosto zásadní věc bez jakékoli diskuze. Nechápu, že to někdo řeší. Metlu lidstva pravé neštovice se podařilo zlikvidovat vakcinací,“ zdůraznil uznávaný onkolog Jiří Mayer z FN Brno, který se na klinické studii podílel.

Část imunologů však oponuje. „Pokud bez individuální indikace očkujete třetí dávkou, očkující lékař přebírá odpovědnost za případné nežádoucí účinky, které mohou nastat u těch, kteří jsou již plně chráněni a kterým lze předejít,“ namítl Thon.

Není skoro žádný důvod se neočkovat

Lékaři v ordinacích nemají nástroj, jak by lidi s vysokými hladinami protilátek ušetřili očkování a nevidí k tomu ani důvod. „I když má člověk protilátky zvýšené, nemohu mu s klidným svědomím doporučit, aby se neočkoval,“ uvedl místopředseda sdružení Mladých praktiků Vojtěch Mucha.

A to se týká i třetí dávky. Jedinou skupinou lidí, kterou před ní varuje, jsou lidé s kontraindikacemi nebo ti, co v posledních šesti měsících měli covid. „Pokud za sebou mají dvě dávky vakcíny a zároveň prodělali onemocnění, tak jsou chráněni dostatečně,“ uvedl lékař.

Mucha také upozornil na to, že pokud se člověk odmítá očkovat jen z toho důvodu, že nemoc prodělal a má vysoké protilátky, nemůže mu doktor vystavit ani žádné potvrzení, kterým by měl pacient nárok alespoň na preventivní testy zdarma. „Bezplatné testy mohou mít lidé, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni. To z mého pohledu vysoká hladina protilátek není,“ dodal.

Experti zároveň přiznávají, že imunita proti covidu v čase vyvane. „Jako u chřipky se i v případě nového koronaviru budeme muset opakovaně očkovat,“ řekla Demlová.

Prodělat nemoc je nejlepší, ukazují data

Také proto je však podle Válka nutné přemýšlet, podle jakých kritérií v budoucnu jednotlivce k očkování nabádat. Přeočkovat každý rok deset milionů lidí by bylo kapacitně problematické. „Dosavadní ministerstvo se o protilátkách odmítá bavit. My se o nich bavit musíme. Do systému nějak musíme dostat, že někteří lidé mají vysoké hladiny protilátek, a poté zohlednit jak moc lidé s protilátkami jsou, nebo nejsou rizikoví. V systému se to objeví,“ avizoval Válek.

Také ministerský kandidát si uvědomuje, že s ohledem na případná další přeočkování může být hladina protilátek významné kritérium. „U některých nemocí jsou protilátky jedním z kritérií k přeočkování. Je to jedno ze zadání, které jsem odbornému týmu dal. Zatím se zdá, že je to velmi dobré a silné kritérium,“ doplnil Válek. Sledování hladiny protilátek u jednotlivých věkových skupin lze podle něj dál využít. Experti tak zjistí, jak dlouho lidem imunita proti covidu vydrží.

Zastánci uznávání protilátek přitom mají v rukou silný argument. Jak upozornily Seznam Zprávy, lidí s reinfekcí leží v nemocnicích naprosté minimum. Počítají se v nízkých desítkách případů. Prodělaná infekce je většinou chrání od těžkého průběhu.

Potvrzují to aktuální data Státního zdravotního ústavu. Znovu se s příznaky nakazilo jen necelých 4700 lidí z 1,75 milionu evidovaných nákaz. Je to v souladu z dosavadními poznatky z Izraele. Tamní pojišťovna Maccabi Healthcare srovnávala imunitu získanou očkováním a proděláním nemoci. „U očkovaných osob bylo zjištěno třináctkrát vyšší riziko, že se nakazí variantou delta, ve srovnání s těmi, kdo byli už dříve infikováni,“ zjistil výzkumný tým ve studii, pro kterou využil data dvou a půl milionu klientů pojišťovny.

Podle většiny českých odborníků však další dávka očkování imunitu nijak neohrožuje. „Třetí dávka nikomu neublíží a většině lidí pomůže. Je to tedy pouze problém ekonomický a logistický. Všechny lidi v rodinném kruhu se budu snažit přesvědčit k posilovací dávce. Nevidím nejmenší důvod, proč bych to neměl udělat,“ zdůraznil Válek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované