Hlavní obsah

Test: Kolik protilátek mají lidé dva měsíce po očkování. A kolik za půl roku

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto.

Reklama

15. 11. 6:00

Po očkování proti covidu má většina lidí i s odstupem času dost protilátek, ukázal velký test mezi členy redakce Seznam Zpráv. U starších účastníků experimentu ale protilátky klesají rychleji.

Článek

Více než tři desítky dobrovolníků z řad členů redakce Seznam Zpráv podstoupily laboratorní test na protilátky proti covidu-19. Všichni dobrovolníci mají ukončené očkování proti covidu-19. Testy ze vzorku krve vyhodnotily laboratoře EUC a SynLab na přelomu října a listopadu. Experiment nemá náležitosti řádné studie, poměrně jasně ale odráží některá dosavadní zjištění o očkování proti covidu-19.

Následující graf ukazuje naměřené množství protilátek jednotlivých členů redakce. Svislá osa ukazuje množství protilátek – čím výše, tím lépe. Vodorovná osa značí časový odstup od poslední dávky vakcíny – čím víc vpravo, tím déle od ukončení očkování. A barvy označují věk dobrovolníků – od nejmladších v zelené barvě až po nejstarší červené.

Všichni dobrovolníci mají dokončené očkování proti covidu-19. Pět z nich prodělalo nemoc covid-19, respektive u nich PCR test potvrdil virus SARS-CoV-2. Těchto pět lidí má protilátky v kategorii „více než 384“, nehledě na to, kdy onemocnění prodělali. Zároveň je třeba říct, že všichni spadají do mladších dvou věkových kategorií. Celkem 23 lidí z 36 testovaných má protilátky na úrovni >384.

Jak číst naměřené hodnoty protilátek

Většina členů redakce navštívila laboratoře společnosti EUC, kde měří protilátky pouze do hodnoty 384 BAU/ml. Vyšší hodnoty už laboratoř přesně nevyčísluje. BAU je mezinárodní standard, takzvané vazebné jednotky protilátky. Některé laboratoře výsledek udávají výsledek v jednotkách IU/ml, pro porovnání těchto dvou údajů stačí výsledek BAU/ml vydělit faktorem 3,2.

Všichni mají díky očkování alespoň nějakou hladinu protilátek. Postupem času zřejmě množství protilátek klesá. Starší členové redakce mají zpravidla protilátek méně, zároveň jsou ale očkovaní delší dobu, protože zkrátka přišli dřív na řadu.

Protilátky jako ochrana před nákazou

Je tedy otázka, jaké množství protilátek zaručuje ochranu před nákazou covidem-19. Odborníci se na přesném čísle neshodnou. Vakcinolog Roman Prymula veřejně mluvil o hranici 200, případně 150 BAU/ml, jako o množství značícím bezinfekčnost. S takovou hranicí by v zásadě souhlasila i imunoložka Blanka Říhová.

Pokud bychom v grafu udělali čáru kdekoliv mezi hodnotami 150 a 200 BAU/ml, zůstanou pod ní pouze čtyři lidé z více než tří desítek očkovaných dobrovolníků, kteří si nechali změřit protilátky.

Nejnižší hodnotu laboratoř naměřila u člověka, který ze zdravotních důvodů bere léky na potlačení imunity. Druhou nejnižší hodnotu má člověk, který jako jediný dostal jednodávkovou vakcínu Janssen. Třetí nejnižší hodnotu laboratoř naměřila člověku, který byl ze zdravotních důvodů naočkován přednostně už na konci března, a v příštích dnech se chystá na třetí, posilující dávku. A čtvrté nejnižší množství protilátek má člen redakce z nejstarší věkové kategorie 50+. Všichni ostatní se drží nad pomyslnou hranicí 150-200 BAU/ml.

„Z grafu lze vyčíst, že léky na potlačení imunity reakci logicky snižují. Proto se ty léky dávají, i když kvůli něčemu jinému. Dále že dvě dávky jsou lepší než jedna, nic nového pod sluncem. A že protilátky v čase klesají,“ popisuje vědkyně Říhová.

Co je to vlastně za číslo

Co vlastně naměřené hodnoty protilátek třídy IgG znamenají? Podle struktury rozeznáváme v zásadě pět tříd imunoglobulinů neboli protilátek, popisuje vědkyně a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd Blanka Říhová:

- IgM jsou protilátky, které se tvoří jako první bezprostředně po infekci, přibližně 5 až 12 dní od nákazy. Odhalí aktuálně probíhající infekci, hladina by se měla dynamicky zvyšovat. Stanovit je u covidu nemá význam.

- IgG jsou nejmohutněji zastoupenou třídou imunoglobulinů. Jejich syntéza nastupuje většinou 7 až 10 dní po infekci a dosahuje vrcholu za dva až tři týdny. Poukazují na prodělanou infekci nebo očkování.

- IgA jsou sekreční (vyměšovací) protilátky, uplatňují se zejména na sliznicích. Běžně se u covidu nezkoumají.

- IgE je třída uplatňující se zejména u alergií.

- IgD je menšinová třída protilátek s dosud málo popsanou funkcí.

Změřit hladinu protilátek IgG tedy znamená získat představu pouze o části protilátek v těle. Lidská imunita je navíc mnohem složitější, než dokáže popsat tento jeden test z odebraného vzorku krve.

„V zásadě máme imunitu vrozenou, tedy přirozenou, nespecifickou, a imunitu získanou neboli adaptivní, specifickou. Liší se od sebe v řadě parametrů. Nejdůležitější je to, že získaná imunita má paměť, tedy pamatuje si kontakt s určitým antigenem a po opakovaném setkání se stejným antigenem na něj reaguje výrazně rychlejší a bouřlivější reakcí. Je zřejmé, že ta je pro očkování zásadní. U získané imunity ještě rozeznáváme rychlejší buněčnou imunitu, zodpovědné zejména T lymfocyty a pomalejší protilátkovou odpověď. Z toho je zřejmé, že protilátky, které se měří, dávají jen částečný obraz o stavu imunitního systému v jeho boji proti určité infekci,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy imunoložka Říhová.

Protilátky jako doklad o bezinfekčnosti

Redakční test zahrnuje pouze dobrovolníky z řad očkovaných členů redakce. Protilátky ale mají i lidé bez očkování, kteří se s virem SARS-CoV-2 setkali. A právě o nich se už dlouho vede vyhrocená debata. Nastupující vládní koalice například slibovala, že protilátky budou sloužit jako doklad o bezinfekčnosti v rámci vládních opatření proti šíření covidu. Jenže například vakcinolog Roman Chlíbek má na věc opačný názor. A právě Chlíbek stojí v čele nově založeného Národního institutu pro zvládnutí pandemie, který má radit staré i nově nastupující vládě se zvládáním epidemie.

V zásadě máme imunitu vrozenou, tedy přirozenou, nespecifickou, a imunitu získanou neboli adaptivní, specifickou. Liší se od sebe v řadě parametrů. Nejdůležitější je to, že získaná imunita má paměť, tedy pamatuje si kontakt s určitým antigenem a po opakovaném setkání se stejným antigenem na něj reaguje výrazně rychlejší a bouřlivější reakcí. Je zřejmé, že ta je pro očkování zásadní.
Blanka Říhová, imunoložka

„Potvrzené protilátky nejsou důkazem imunity proti tomuto onemocnění, na tom se shoduje řada odborníků. Nejasnosti ohledně hladiny protilátek jsou daleko více individuální než po očkování, protože každý, kdo prodělal nákazu, dostal jinou virovou nálož, jeden měl mírnější, jiný závažnější průběh a tak dále. Kdežto u očkování dostáváme všichni jakousi konstantní dávku. Právě odborné nejasnosti vedou k tomu, že je potřeba mít daleko větší míru jistoty, než se rozhodneme něco uznávat. Zatím tu míru jistoty tedy nenašel žádný stát,“ řekl Chlíbek pro Český rozhlas.

Podobného názoru je i imunoložka Říhová. „Je diskutabilní, kterou hladinu považovat za důkaz bezinfekčnosti. Ty protilátky tak, jak se stanovují, mají několik skupin funkčně odlišných protilátek, a jen část z nich jsou protilátky se schopností virus neutralizovat. Jinými slovy: Jedinec může mít vysokou hladinu protilátek jako takových, ale jen malá část z nich třeba bude neutralizační,“ vysvětluje Říhová.

Nekamenujte proroky

Epidemiolog Roman Prymula v létě navrhoval uznávat minimální hladinu 200 jednotek pro prokázání bezinfekčnosti. Později doplnil, že nejde o to, zda to bude 150 nebo 200, že zkrátka mezi množstvím protilátek a imunitou vůči novému onemocnění je podle dostupných studií jasná korelace.

Přihlížení k hodnotě protilátek podporují i další odborníci, například vakcinolog Jiří Beran nebo imunologové Vojtěch Thon a Václav Fejt či imunoložka Hana Zelená, kteří jsou stejně jako Roman Chlíbek členy Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Jde zkrátka o složitou akademickou debatu, která se jen těžko může zploštit na politický postoj „pro“ nebo „proti“.

„Nekamenujte proroky, imunologie je skutečně složitý systém. Myslím, že celkový úzus bude, že od určité hladiny, třeba těch 150-200 BAU/ml profesora Prymuly, by se dalo spoléhat na to, že tam je i dostatečná hladina neutralizujících protilátek,“ říká Říhová.

Jsem nemile překvapen mezerami v účinnosti vakcíny, hlavně poklesem této účinnosti v čase. Věřil jsem, že její ochrana bude srovnatelně dobrá jako stav po uzdravení z nemoci, ovšem bez rizik nemoci samotné, ale mýlil jsem se. Všechny tyto jevy bude nutno pečlivě spočítat a vyhodnotit.
Václav Fejt, imunolog

Sama je ale skeptická k zaměňování protilátek s bezinfekčností. „Je to velice individuální a ani existence protilátek neznamená, že se vám někde po sliznicích nepotuluje SARS-CoV-2, který vám sice nevadí, protože máte protilátky, ale klidně ho můžete prskat na kolemjdoucí. I když ne v ‚zabijáckém‘ množství,“ říká Říhová.

Problém s měřením protilátek spočívá mimo jiné v tom, že jejich množství klesá každému jinou rychlostí. Platí to jak pro protilátky po prodělání nemoci, tak po očkování. „Je to mrzuté, ale je to tak. Nelze kohokoliv obviňovat z toho, že očkování upravuje ‚za pochodu‘, my toho o tom zmetkovi SARS-CoV-2 skutečně zatím moc nevíme. Jak už jsem řekla, dynamika a pokles protilátek může být a je u jednotlivých lidí velmi různý,“ říká Říhová.

A jistou skepsi vyjadřuje i zmíněný imunolog Fejt. „Jsem nemile překvapen mezerami v účinnosti vakcíny, hlavně poklesem této účinnosti v čase. Věřil jsem, že její ochrana bude srovnatelně dobrá jako stav po uzdravení z nemoci, ovšem bez rizik nemoci samotné, ale mýlil jsem se. Všechny tyto jevy bude nutno pečlivě spočítat a vyhodnotit,“ dodal Fejt pro Seznam Zprávy.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:
Sérum
bezinfekční

Doporučované