Článek
Ve Spojených státech se ustálilo slovní spojení: „Trump always chickens out“ neboli „Trump vždycky vycouvá“. Fráze vyjadřující, že americký prezident nedodržuje svoje vlastní výhrůžky a termíny, opět nabývá na váze.
Dochází k tomu jen pár dní před koncem obchodního příměří mezi USA a státy, na něž uvalila hlava Bílého domu tarify 2. dubna. Namísto nástupu tvrdých celních opatření, která mají vejít v platnost ve středu, americký prezident podle oficiálních vyjádření nejspíš prodlouží lhůtu většině potenciálně zasažených států do 1. srpna. Jak je jeho dobrým zvykem, dělá to v chaotické atmosféře a nikdo si není jistý, co se ve středu vlastně stane.
To ukázalo už pondělí, kdy Trump na své sociální sítí Truth Social uvedl, že od 1. srpna uvalí na dovoz z Japonska a Jižní Koreje clo ve výši 25 procent. Obě země přitom patří mezi desítku největších obchodních partnerů USA, i proto burzy na oznámení tarifů reagovaly poklesem, zatím zhruba o jedno procento.
„Hned při stanovení termínu bylo všem jasné, že uzavřít 90 dohod za 90 dnů je nereálné. Obchodní dohody se vyjednávají v řádech měsíců a za současné situace lze předpokládat, že to potrvá spíše déle. Trump to nepochybně prodá jako gesto dobré vůle, ale je to pouze důsledek předchozího nekompetentního vyjádření a stejně nekompetentního stanovení lhůty. Přiznám se, že už za Trumpovými slovy nehledám strategii ani hlubší myšlenku,“ komentuje pro SZ Byznys investor Dan Vořechovský. Dohodu se americké vládě zatím podařilo dojednat s Vietnamem a Británií.
Ano i ne
Nebyl by to Donald Trump, kdyby vše proběhlo přehledně a jasně. Před pár dny na dotazy amerických novinářů odpovídal, že tarify platit 9. července začnou. Učinil tak poté, co jiní představitelé jeho administrativy proklamovali, že příměří bude prodloužené.
„Ne, budou tarify, tarify, tarify budou, tarify. Myslím si, že s většinou zemí budeme mít hotovo do 9. července. Buď dopisem, nebo dohodou,“ řekl doslova.
Tamní ministr pro obchod Howard Lutnick vycítil zmatek a dodal: „Ale vstupují v platnost 1. srpna. Prvního srpna vstupují v platnost cla, prezident právě teď stanovuje sazby a dohody.“
Se svým ministrem se nakonec shodl i šéf Bílého domu a na sociální síti Truth Social oznámil, že dopisy skutečně americká administrativa začíná posílat.
„S potěšením oznamuji, že tarifní dopisy Spojených států a/nebo dohody s různými zeměmi z celého světa budou doručovány od pondělí 7. července od 12:00 hodin východního času,“ napsal.
Nikdo v tuto chvíli neví, jestli dostane dopis, jak vysoká cla se ho budou týkat či jestli dojde k nějaké kombinaci obojího. Podle amerického ministra financí Scotta Bessenta obdrží přibližně stovka zemí sazbu deset procent.
„Situace je nepřehledná, chaotická a to možná způsobuje stejné, ne-li větší škody než ta uvažovaná cla sama o sobě. V takové situaci nemůžete plánovat, co budete vyvážet, za kolik budete vyvážet, jestli má smysl investovat tam, či jinde. Nepřehlednost té situace je jedním z klíčových negativních aspektů,“ komentuje pro SZ Byznys ekonom ze společnosti Deloitte David Marek.
Dvojitá hra Evropy
Evropská unie patří k těm obchodním partnerům USA, kteří stále napjatě vyčkávají, jestli přinese 9. červenec smír, nebo odplatu. Pokud se s Trumpovou administrativou Unie nedohodne, vstoupí v platnost tarify ve výši 20 až 50 procent na evropské zboží. Ty se přidají k již platným padesátiprocentním sazbám na dovoz oceli a hliníku do USA a 25 procentům na automobily.
EU tento týden proto stojí před klíčovou volbou. Buď se smíří s vyššími cly, aby se vyhnula plnohodnotné obchodní válce s Washingtonem, nebo bude odvetnými opatřeními tlačit na USA, aby přistoupily na kompromis.
„Nejpravděpodobnější varianta výsledku je vyjednávání do posledního okamžiku, aby se dosáhlo dohody, která omezí možné škody. Čistě ekonomicky by každá odveta za americká cla přinesla Evropanům dodatečné náklady. Na straně druhé chápu, že EU má vyjednávací sílu, aby případně zamezila dalšímu zvyšování sazeb. Jde o to, jestli míříme na výhru v prvním kole války, anebo jestli budeme chtít omezit škody v rámci celé války,“ vysvětluje Marek.
Mezi nejsilnější zbraně Unie patří od počátku celní války takzvaná bazuka, což je přezdívka pro zdanění velkých technologických firem z USA. Giganti v oblasti digitálních služeb jako Google či Meta totiž neplatí podle unijních představitelů dostatečné daně a vzhledem k jejich ekonomickému vlivu ve Spojených státech může toto sloužit jako páka pro vzájemná jednání.
Další dlouho probíranou možností jsou daně z dovozu na pro Trumpa politicky citlivé zboží, jako jsou například motorky Harley-Davidson či bourbony Jack Daniel’s. Obě dvě varianty leží na unijním stole od únorového zahájení celní války.
Unie totiž podle všeho sází na jinou kartu. Posiluje obchodní partnerství s dalšími zeměmi, které se ve světle událostí posledních měsíců na USA nechtějí spoléhat. Během toho s Trumpem unijní představitelé intenzivně jednají na nejvyšších úrovních.
Sedmadvacítku reprezentují na schůzkách s americkými protějšky především lidé z Evropské komise. Slovenský komisař Maroš Šefčovič se snaží najít již několik měsíců shodu na podobě paktu ve Washingtonu a předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová se o víkendu setkala s unijními lídry, aby zjistila, kterou z výše načrtnutých cest se chce EU vydat.
Unie je v návrhu řešení rozdělená podle národních preferencí. Exportní ekonomiky jako Německo či Maďarsko volají po dosažení rychlé dohody. Naproti tomu Španělsko a Francie nechtějí dohodu jenom proto, aby byla.
Navíc se do této geopolitické hry připojuje další faktor. Obchodní politika Spojených států sbližuje EU s Čínou, která je hlavním ekonomickým oponentem USA. O tom svědčí i návštěva čínského ministra zahraničí Wanga Yi v Bruselu, k níž došlo minulý týden.
„V jednáních šlo o dílčí obchodní otázky vlivem zavedení recipročních cel. S nimi probíhají i strategická jednání, jak to nazývá čínské ministerstvo zahraničí. Jde o vyjasnění si pozic v současném světě po nástupu Donalda Trumpa do úřadu a jde o strategické směřování Číny i Evropy. Peking to vnímá jako příležitost k prohloubení spolupráce, ale zástupci EU nejsou padlí na hlavu. Sondují, jakých ústupků je Čína skutečně schopna. Nepočítám ale, že dojde k oteplení vztahů mezi stranami,“ interpretuje Vořechovský.
Zde vyvstává další možný problém. Trump se nechává slyšet, že země posilující obchodní partnerství s Čínou se současně odklánějí od USA a budou za své chování pykat. Každá země spolupracující s uskupením BRICS+, kde je i Čína, dostane další cla ve výši deseti procent.
