Klíčové otázky kolem atentátu na Fica. Soud se střelcem začíná

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejdřív výkřik „Robo, pojď sem“ a pak pět výstřelů. Čtyři svůj cíl zasáhly. Od atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica v Handlové uběhlo přesně 419 dní.

Střelec Juraj Cintula teď poprvé kvůli bezprecedentnímu útoku stane před soudem. V Banské Bystrici ho čekají dva jednací dny u specializovaného trestního soudu. Kvůli střelbě na premiéra a vážným zraněním, které Ficovi způsobil, čelí dvaasedmdesátiletý senior obžalobě z terorismu.

Kolem zdánlivě jasného případu přitom zůstává řada nezodpovězených otázek. Na vině je i silná politizace, která dál polarizuje slovenskou společnost.

Případ dostal na starost předseda senátu Igor Králik. Ten má pověst tvrdého, protikorupčního a zkušeného soudce, který hrál důležitou roli při vzniku specializovaných trestných soudů na Slovensku.

Trestní spis má 18 svazků a víc než 6200 stran. U výslechu bylo 106 svědků. V prvních dnech procesu se očekávají hlavně formality.

Premiér Robert Fico už dřív prohlásil, že na soud docházet nebude, s výjimkou nezbytné výpovědi. „Já tam nebudu chodit, nebudu se na to dívat, nevidím k tomu žádný důvod, protože ten pán (Cintula) není problém. Problém je to, jak politické strany a média vytvořily atmosféru nenávisti a ta nenávist pokračuje i teď,“ tvrdí předseda vlády a strany Směr.

Juraj Cintula je rozporuplná osobnost. V jeho motivech se mísí politická frustrace, radikalizace a osobní zášť.

Za socialismu pracoval v dole v Handlové, později učil, měl kamenictví a pracoval i jako ochranka. Tehdy ho v obchodě napadl zákazník. V Levici, kde Cintula bydlel, byl členem místního literárního klubu.

V roce 2016 se snažil založit stranu Hnutí proti násilí, ale nepodařilo se mu nasbírat dostatek podpisů. Nikdy nebyl členem žádné politické strany. V minulosti se objevil na akci proruského spolu Slovenští branci.

Slovenská média muže loni popsala jako člověka, který se s věkem stával zatrpklejším a zklamaným z politického a společenského dění.

Z nahrávky Cintuly z doby krátce po zadržení a také z uniklého usnesení nejvyššího soudu, který rozhodoval o vazbě, vyplývá, že Cintulu ke střelbě na premiéra motivovala skutečnost, že Fico zastavil pomoc Ukrajině, že jeho vláda rozkládá veřejnoprávní média a podporuje proruské směřování země.

Podle své výpovědi nechtěl Cintula předsedu vlády zavraždit, ale „jen“ vážně zranit, aby už nemohl vládnout. Na premiéra vystřelil pětkrát z bezprostřední blízkosti.

Robert Fico a politici Směru ve své rétorice přímo a systematicky spojují Cintulu s opozičními stranami a označují ho za „opozičního aktivistu“. Například ministr obrany Robert Kaliňák ho letos na jaře nařkl z propojení s mimoparlamentní stranou Demokrati.

Cintula se účastnil protestů proti politice Ficovy čtvrté vlády. Zhruba tři týdny před atentátem byl i na protestu v Dolní Krupé, kde byl kabinet na výjezdním zasedání.

Stál tehdy vedle politika Demokratů. Podle strany však šlo o spontánní protest, jehož se účastnili i lidé, kteří se stranou nejsou spojení, a mezi nimi právě i Cintula.

Střelce Cintulu bezprostředně po atentátu zadržela policie. Krátce poté se na veřejnost prostřednictvím telegramových kanálů dostalo video natočené na policejním obvodním oddělení. Střelec na něm říká, že nesouhlasí s politikou vlády, jmenoval mimo jiné ovládnutí veřejnoprávních médií nebo odvolání předsedy soudní rady.

Bývalý policejní prezident Štefan Hamran ze strany Demokrati poté řekl, že video natočil příslušník Úřadu na ochranu ústavních činitelů. To posléze potvrdila i policejní inspekce, podle které autor videa poslal záběry nadřízeným, ale sám je nezveřejnil. Autor zřejmě zůstal bez postihu.

Od koho video na internet uniklo, inspekce nevypátrala.

Na profilu pravicového extremisty Daniela Bombice, který je spojený s politiky vládnoucích stran Směr a Hlas, se také v den útoku objevila fotografie Cintulova občanského průkazu.

Na sítích se objevil i snímek lékařského záznamu z urgentního příjmu banskobystrické nemocnice, kam Fica s vážnými zraněními dopravil záchranářský vrtulník. Ani tento únik se ovšem objasnit nepodařilo.

Ochranka premiéra čelila za svůj postup kritice. Podle odborníků měla být semknutější a jeden z jejích členů navíc v kritický okamžik nesledoval svůj určený sektor.

Možné pochybení ochranky začala vyšetřovat policejní inspekce a bylo zahájeno i stíhání kvůli podezření z trestného činu maření úlohy veřejného činitele.

Letos v únoru však vyšetřovatel stíhání zastavil s tím, že ochranka podle něj nepochybila. Jeho rozhodnutí následně potvrdil i žalobce.

Sám premiér řekl, že vinu nechce svalovat na ochranku a že podle něj selhala hlavně média a opozice. „Jednoduše, skončilo jednání vlády a lidé tam na mě mávali. Vždy, když vidím, že lidé mávají a jsou naladěni normálně, tak jdu za nimi a podávám si s nimi ruce. Ti lidé neprošli přes detektory, protože takové věci se u nás nikdy nedělají, a vedle mě stáli ochránci,“ vzpomínal Fico na 15. květen.

Cintulu záhy po útoku obvinili z pokusu o úkladnou vraždu chráněné osoby, později však policie překvalifikovala činy na teroristický útok. Nejvyšší soud však loni v září 2024 vyjádřil pochybnosti, zda šlo skutečně o terorismus. Policie podle něj nepředložila důkazy, které by terorismus jasně prokázaly.

Prokuratura se při klasifikaci opírala o Cintulovy dopisy manželce, kde prý vyjadřoval nesouhlas s vládní politikou a zmiňoval cíl „znefunkčnit vládu“. Soud ale uvedl, že spíš šlo o antipatii k premiérovi Ficovi než o úmysl spáchat teroristický čin.

Slovenský trestní zákoník definuje terorismus jako čin s cílem poškodit ústavní zřízení, nebo si na vládě vynutit určité kroky. Za pokus o úkladnou vraždu i terorismus hrozí Cintulovi 20 až 25 let vězení, nebo doživotí.

Rozdíl je však ve vyšší trestní sazbě pro veřejné schvalování terorismu (tři až deset). Kvůli schvalování činu policie stíhala vícero lidí.

Útočící senior je od atentátu ve vazbě. Původně byl z preventivních důvodů umístěný na psychiatrickém oddělení v Trenčíně. Na samotce tam strávil déle než půl roku.

Letos v lednu soud rozhodl o jeho přemístění do standardní vazby. Podle znalců netrpí Cintula duševním onemocněním.

Jako mnoho jiných zásadních událostí i atentát na předsedu slovenské vlády vyvolal vlnu nedůvěry vůči „oficiální verzi“ a podnítil vznik řady konspiračních teorií, které se objevují na sociálních sítích, v internetových diskuzích i pod zpravodajskými příspěvky – a to i v českém prostředí.

Spikleneckým teoriím o atentátu přitom podle průzkumů nevěří pouze lidé, kteří jsou náchylnější k podléhání cíleným konspiračním teoriím a hoaxům šířeným například v početných dezinformačních kanálech na sítích Telegram nebo Facebook. Teorii, že za atentátem na Fica stojí liberální opozice a média, dokonce podle průzkumu Ipsosu pro CEDMO věřilo loni v červenci 35 % Slováků a 24 % Čechů.

Podle letošního průzkumu agentury NMS pro deník Sme věří Ficově konspirační teorii o střelci Cintulovi jako „opozičnímu aktivistovi“ čtvrtina dotázaných. U voličů Směru je to 76 %, SNS 70 % a Hlasu 36 %. U voličů opozice Ficova teorie neuspěla vůbec.

Teoriím, které atentát zpochybňují, věřilo loni 16 % lidí. Náchylnější jsou k nim voliči opozičních stran. Podle průzkumu má na 65 % voličů Progresivního Slovenska větší či menší pochybnosti o tom, že se atentát stal. Voliči opozice ve velkém nedůvěřují ani výsledkům vyšetřování.