Spiknutí, uzdravil se rychle, měl vestu. Všechny konspirace o atentátu na Fica

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Vybavuji si to, jako by se to stalo právě teď,“ říká slovenský novinář Daniel Vražda pro Seznam Zprávy – rok po atentátu na premiéra Roberta Fica.

Ve středu 15. května v Handlové pokrýval výjezdní zasedání vlády – běžnou akci, jakých Ficův kabinet absolvuje po Slovensku ročně vícero. V Handlové kabinet dopoledne schválil záměr stavět nový jaderný zdroj a Daniel Vražda psal o denní politické agendě zprávu.

„V budově, před níž k atentátu došlo, jsem právě psal klasický report z jednání vlády, když jsem zaslechl výstřely. Mám zkušenosti ze střelnice, ten kovový zvuk jsem poznal okamžitě. Člověk, který střílel ze zbraně, si ho s petardou nezamění,“ vzpomíná novinář na den, kdy premiéra ze vzdálenosti 1,2 metru čtyřikrát postřelil atentátník Juraj Cintula.

Hned po výstřelech běžel reportér k oknu. „Odtud jsem viděl, jak ochranka drží Fica v podpaží, byl sehnutý a měl podlomené nohy. Snažili se ho dostat do auta. V té chvíli jsem si uvědomil, co se stalo,“ popisuje rok starou situaci.

Limuzína s vážně zraněným premiérem rychle odjela a Roberta Fica nakonec transportoval vrtulník do nemocnice v Banské Bystrici.

Šokující útok i rychlé, chaotické dění na místě zachytili fotografové i kamery. V dokumentu finské televize YLE „Slovensko ve spirále násilí“ se nedávno dokonce objevily dosud nezveřejněné záběry pořízené Regionální televizí Prievidza. Ta je v době bezprostředně po atentátu vysílat nechtěla s ohledem na Ficovu nejistou prognózu.

Záběry zachycují střelbu na premiéra i přímý pohled na zraněného politika. Po střelbě padá Fico přes lavičku k zemi, členové jeho ochranky ho zvedají ze země a odvádějí do limuzíny. Kameramanka byla od místa jen několik metrů a na Ficově košili je vidět místo zásahu a z rukávu levé ruky mu začíná téct krev.

Novinář Daniel Vražda byl na místě a nepochybuje, že k atentátu na slovenského premiéra skutečně došlo. „Pamatuju si to tak dobře, protože jde o zážitek, který člověka zasáhne,“ pokračuje investigativní novinář známý svým působením v banskobystrickém regionu.

Jako mnoho jiných zásadních událostí i atentát na předsedu slovenské vlády vyvolal vlnu nedůvěry vůči „oficiální verzi“ a vznik řady konspiračních teorií, které se objevují na sociálních sítích, v diskuzích pod tweety i zpravodajskými příspěvky – a to i v českém prostředí včetně diskuzí pod články na Seznam Zprávách.

„Jsem strašně zklamaný z části slovenské společnosti, která o tomto atentátu, nesporně hanebném činu hodném odsouzení, šíří různé hoaxy a konspirace,“ říká k tomu novinář Vražda.

Sám na sociálních sítích zaznamenal příspěvky zlehčující závažnost Ficových zranění, ale i teorie, že k atentátu vůbec nedošlo. Na základě toho, že se Robert Fico už loni v létě vrátil do premiérského křesla, někteří lidé nevěří ani rozsahu jeho zranění.

Řeší se i to, zda neměl premiér neprůstřelnou vestu, nestřílelo se slepými náboji a zda snad nešlo o dalekosáhlé spiknutí se zapojením tajné služby, policistů, záchranářů, přihlížejících a mnoha dalších.

„Setkávám se s tím i osobně, i když ne na denní bázi. Oslovil mě člověk, který pracuje v novinářské branži a začal mi vyprávět, že to bylo připravené, a že to od začátku nemělo skončit Ficovou smrtí, že to byl taktický tah. Zděsil jsem se, protože jsem si myslel, že v tomhle roce a století takové věci neuslyším,“ líčí Daniel Vražda.

Verzi o proveditelnosti spiknutí zpochybňují i Patrik Haburaj a Domician Zahorjan z Institutu pro nové bezpečností hrozby (NEST).

„Účast desítek důchodců jako svědků střelby, zapojení policistů nebo také nemocničního personálu či vedení nemocnice do takovéto extrémní lži by bylo téměř nemožné. Navíc, pokud by se to odhalilo, všem zúčastněným by hrozily vážné trestněprávní důsledky. A pro stranu Směr by to bylo politicky katastrofální,“ upřesňují Haburaj se Zahorjanem z institutu NEST.

S konspiračními teoriemi se osobně setkává i lékař Jozef Valky, přednosta Kliniky anesteziologie a intenzivní medicíny v banskobystrické fakultní nemocnici, kde loni v květnu zachránili premiérovi život. Podrobnosti o jeho zraněních nejsou veřejně známé, což přispívá ke spekulacím.

„Je mi smutno z toho, co lidé dokážou vymyslet a čím se dokážou zabývat,“ říká nejdřív v telefonátu se Seznam Zprávami. „Dokonce i v lékařských kruzích, dokonce z okruhu některých mých kolegů, jsem byl dotazovaný na to, jestli je to pravda, a že to tak určitě nebylo. Dokonce mě obviňovali z toho, že jsme mu tajně transplantovali játra,“ pokračuje banskobystrický lékař.

„To jsou hlouposti, i medicínské. O závažnosti zranění, ke kterým došlo, svědčí snad i to, že jsme premiéra operovali třikrát. Nebylo to jednoduché a chvíli jsme z toho byli dost nervózní,“ dodává Valky.

Proti konspiracím a nedůvěře se už loni na začátku června ohradila i Valkyho kolegyně Eva Kušíková. „Byla jsem členkou týmu, který se o premiéra staral ve stavu, kdy byl v přímém ohrožení života. Skutečně se to stalo,“ psala před rokem.

Přednosta banskobystrické kliniky už loni řekl, že Ficova zranění způsobená atentátem byla skutečně závažná a premiérovi pomohla k zotavení fyzická kondice i silná vůle. Za „zázrak“ by teď přežití a zotavení Fica Valky neoznačil, „protože ty se dějí jen v pohádkách“.

„My jsme dělali normální medicínu tak, jak ji děláme i u ostatních pacientů. Řekl bych jen tolik, že měl premiér možná větší část štěstí,“ říká po roce.

„To, že se tak rychle zotavoval, není běžné u každého. To v pozitivním smyslu překvapilo i nás,“ dodal tento týden Valky pro Seznam Zprávy. Právě rychlost Ficova návratu do relativně běžného pracovního tempa se rozebírá často.

Pochybnosti o Ficových zraněních letos v dubnu vyvracel i přímo ministr obrany Robert Kaliňák ze strany Směr. V rozhovoru s youtuberem Oskarem Baramim ukázal fotografie premiérova prostřeleného saka a zakrvácené košile. Snímky pořídil na mobil krátce po atentátu v nemocnici. Oblečení pak předal policii.

I Kaliňákovy fotografie ale část veřejnosti zpochybňovala s odkazem na rozdílnou barvu Ficova saka. Fotograf Radovan Stoklasa, který v Handlové vyfotil scénu bezprostředně po atentátu, v rozhovoru pro Denník N upozornil, že sako může vypadat na snímcích odlišně kvůli jinému světlu, typu fotoaparátu a expozici.

Další snímky Ficova zakrváceného oblečení prezentoval Ficův poradce David Lindtner na úterní tiskové konferenci na úřadu vlády. Mezi fotografiemi, které se během tiskovky objevily na televizní obrazovce, byly i dva snímky Ficova zjizveného břicha. Podle Lindtnera jsou snímky součástí vyšetřovacího spisu a v úterý byly zveřejněny se souhlasem premiéra.

Fico minulý týden absolvoval cestu do Moskvy, kam letěl zhruba šestihodinovou oklikou přes Balkán, Černé moře a Kavkaz.

V týdnu před výpravou za diktátorem Vladimirem Putinem přitom Fico opakovaně rušil svůj program. Na jedné z tiskových konferencí to vysvětlil zdravotními komplikacemi: „Byl jsem vážně zraněný a jsou určité věci spojené s atentátem, které mi brání absolvovat čtyřhodinovou cestu autem,“ uvedl.

O den později se pak na premiérových sítích objevila fotografie, na které je politik v mokrém tričku a po pás ve vodě. Na „macho“ image sportovce si premiér zakládá dlouhodobě a o podrobnostech svého zdravotního stavu nehovoří. Tento týden Fico v rozhovoru opakoval, že je v dobré kondici po fyzické i psychické stránce, ačkoli mu následky zranění způsobují problémy se zažíváním.

Rozruch vyvolalo loni v prosinci i Ficovo video z Bruselu, na kterém dělá kliky a říká, že jich při svém tréninku zvládne 800 až tisíc. I to podle analytiků institutu NEST v konečném důsledku přispělo k pochybnostem o „pravé povaze“ zranění.

„Zpochybňování atentátu bylo podporované pozdějšími tvrzeními, že například ošetřující lékař je údajně svobodný zednář, premiér používá při chůzi podpůrnou hůl v nesprávné ruce, nikdy neukázal své jizvy, nebo jak je možné, že krátce po atentátu cvičí,“ napsali redakci Patrik Haburaj a Domician Zahorjan.

Nedůvěru v oficiální verzi atentátu podpořila i komunikace o celé věci, kterou si minimálně v prvních dnech usurpovali výhradně vládní politici, zejména vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák. Ten na brífincích o stavu premiéra zestručňoval zprávy, které vedení nemocnice denně poskytoval lékař Valky.

Generální prokuratura na mediálně ostře sledovaný případ uvalila hned na začátku informační embargo. Otazníky přitom dál panují ohledně úniku nahrávky Cintuly na policejní služebně nebo fotografie jeho občanského průkazu, kterou v době po atentátu zveřejnil neonacista Daniel Bombic. Ten má vazby na vládní politiky a v současnosti je vazebně stíhaný kvůli nenávistným projevům na sociálních sítích.

Roli v rozmachu konspiračních teorií má i tendence Ficovy vlády ovládat instituce státu, které mají fungovat na kabinetu nezávisle. V očích lidí, kteří vládě nedůvěřují, to snižuje jejich kredibilitu, a to i z dlouhodobého hlediska.

Sám premiér se přitom podílí na šíření vícero konspiračních teorií: často zkresluje dějinné události podle výkladu propagandy Kremlu a otevřeně podporuje konspirátora a bojovníka proti očkovacím látkám Petera Kotlára, jehož má slovenská vláda za svého zmocněnce pro vyšetření dění při pandemii covidu-19.

Fico také aktivně vykresluje atentát z Handlové jako velké spiknutí za účasti slovenských opozičních stran, médií a neziskových organizací. Šířily podle něj nenávist, která útok vyvolala. Liberální opozici označil premiér v prvním projevu po atentátu za zlo a o Juraji Cintulovi soustavně mluví jako o „opozičním aktivistovi“ - ovšem bez důkazů.

Fico argumentoval údajnými zjištěními tajné služby SIS, která je však nikdy nepublikovala. SIS vede Pavol Gašpar, právník blízký Směru a syn Tibora Gašpara, místopředsedy Ficovy strany a bývalého policejního prezidenta z doby vraždy novináře Jána Kuciaka s vazbami na oligarchu Norberta Bödöra.

V poslední době politici Směru spojují Cintulu s neparlamentní opoziční stranou Demokrati, která věc odmítá. Vládní politici argumentují tím, že se Cintula v době před atentátem zúčastnil několika protivládních protestů a objevil se i na akci v Dolné Krupé, kde zasedala Ficova vláda měsíc před útokem. Tehdy na místě protestovali i Demokrati.

Podle Cintulova obhájce nejsou ve vyšetřovacím spise žádné důkazy o tom, že by útočník nejednal sám nebo že by byl napojený na některou ze stran.

Institut NEST upozorňuje, že Ficova strana Směr atentát rychle politicky využila: „Pod záminkou zvýšené ochrany veřejných činitelů prosadili zákony omezující právo na shromažďování, což se jim výborně hodilo k oslabení masových protestů proti novele trestního zákona, vnímané jako nástroje na ochranu lidí blízkých vládní moci před trestním stíháním.“

V polarizované slovenské společnosti je atentát dalším štěpícím tématem, o čemž svědčí i zkušenosti banskobystrického lékaře Jozefa Valkyho. Sám obdržel několik telefonátů, ve kterých mu lidé nadávali a osočovali ho ze lži a zatajování pravdy.

„Polovina lidí mě poplácá po rameni, druhá by mi nejraději zakroutila krkem,“ říká lékař, který Fica zachraňoval, a pokračuje: „Slovensko je výrazně rozdělené a lidé nejsou ochotní spolu mluvit a poslouchat se. To je na tom to nejhorší. Politici si z loňského května poučení nevzali, spíš naopak,“ dodává lékař.

Valkyho pocit potvrzuje i aktuální průzkum agentury NMS Market Reseach pro deník Sme. Voliči vládní koalice a opozice (celkem 56 procent respondentů) se v něm shodují, že se atmosféra ve společnosti po roce zhoršila. Zlepšení vidí jen tři procenta lidí.