Článek
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times (FT).
Zástupci americké administrativy dali Zelenskému najevo, že Trumpovi lidé pracují na „agresivním“ harmonogramu pro dokončení návrhu a že jejich cílem je zakončit válku do konce roku. Podle ukrajinských činitelů Američané očekávají, že Zelenskyj dohodu podepíše „před Dnem díkuvzdání“, který se slaví poslední čtvrtek v listopadu. Pak chtějí dohodu prezentovat v Moskvě a celý proces uzavřít začátkem prosince.
Podle FT je nicméně nepravděpodobné, že se Američany prosazovaný harmonogram podaří dodržet, protože podle zástupců ukrajinské prezidentské kanceláře plán obsahuje několik bodů, které pro Kyjev znamenají nepřekročitelnou mez. Pracují proto na protinávrzích, které představí americké straně.
Také se očekává, že ukrajinská občanská společnost se postaví proti jakékoliv dohodě, která se dá považovat za kapitulaci Ukrajiny nebo za příznivější pro Rusko. Jeho armáda invazi na Ukrajinu vede od 24. února 2022, kdy na sousední zemi zaútočila na rozkaz šéfa Kremlu Vladimira Putina.
„Je to nehoda o vzácných nerostech 2.0,“ podotkl nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel v narážce na dohodu, při jejímž vyjednávání ukrajinská strana rovněž byla pod tlakem Trumpovy administrativy a díky které Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině.
Návrh, pro který chtějí Američané získat souhlas Ukrajiny, například předpokládá, že se země napadená Ruskem de facto vzdá Krymu, Luhanské a Doněcké oblasti a že Chersonská a Záporožská oblast budou rozděleny podle současné frontové linie. Osmadvacetibodový plán by v případě schválení navíc zabránil nejen vstupu Ukrajiny do NATO, ale i rozšiřování Severoatlantické aliance v budoucnu o další země a přinutil by pro Ukrajinu snížit početní stav jejích ozbrojených sil. O omezeních pro ruskou armádu se návrh nezmiňuje.
Přečtěte si celý Trumpův mírový plán pro Ukrajinu:
Prezident Spojených států připravil plán o 28 bodech na ukončení války na Ukrajině. Jeho plné znění zveřejnil web Axios.
- Bude zaručena suverenita Ukrajiny.
- Mezi Ruskem, Ukrajinou a Evropou bude uzavřena komplexní dohoda o neútočení. Všechny nejasnosti za posledních 30 let budou považovány za vyřešené.
- Očekává se, že Rusko nenapadne sousední země a že NATO se nebude dál rozšiřovat.
- Mezi USA a NATO proběhne dialog zprostředkovaný USA. Jeho cílem bude vyřešit všechny bezpečnostní otázky a vytvořit podmínky pro deeskalaci, aby byla zajištěna globální bezpečnost a zvýšeny možnosti spolupráce a budoucího ekonomického rozvoje.
- Ukrajina dostane spolehlivé bezpečnostní záruky.
„O Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny“
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov uvedl, že zástupci ukrajinské a americké strany nyní na návrhu pracují na technické úrovni. „Pečlivě studujeme všechny návrhy našich partnerů a očekáváme stejně korektní přístup k ukrajinské pozici,“ řekl Umerov.
Umerov podle serveru Ukrajinska pravda odmítl, že by při své nedávné služebně cestě do Spojených států s novým americkým plánem souhlasil, a zdůraznil, že ukrajinské vedení návrhy pečlivě zvažuje „v rámci neměnných principů“. Po pátečním jednání s americkou delegací zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“.
Rusko a Spojené státy ještě nediskutují o podrobnostech návrhu, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Jsme zcela otevřeni mírovým jednáním,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinskému vedení vzkázal, že odmítání mírových řešení a pokračování v bojových operacích je nebezpečné. „Prostor pro svobodné rozhodování se pro ně zmenšuje v souvislosti se ztrátou území během ofenzivních operací ruských ozbrojených sil,“ uvedl Peskov. Ukrajina by podle něho měla udělat „odpovědné rozhodnutí“ a učinit ho „právě teď, a ne později“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pátek zopakovala, že o Ukrajině nelze rozhodovat bez Ukrajiny. „Situaci probereme jak s evropskými lídry, tak s lídry tady na okraj jednání skupiny G20. Také se spojím s prezidentem Zelenským, abychom tuto záležitost projednali,“ prohlásila von der Leyenová.
Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová uvedla, že unie podpoří jakýkoli mírový plán pro Ukrajinu, pokud přinese trvalý a spravedlivý mír a pokud by se na něm bude podílet Ukrajina a EU. „Pokud jde o mírový plán, který byl předložen prezidentovi Zelenskému, vždy jsme říkali, že aby jakýkoli plán fungoval, musí se na něm podílet Ukrajina a Evropané,“ řekla. S ukrajinským prezidentem bude hovořit během nadcházejícího summitu zemí G20 v Jižní Africe.
Premiér v demisi Petr Fiala na dotaz ČTK uvedl, že Česko podporuje americké úsilí o ukončení ruské agrese. „O budoucnosti brutálně napadené Ukrajiny však nelze rozhodovat bez jejího souhlasu,“ dodal.
Se stanoviskem, že o Ukrajině nelze jednat bez její přítomnosti, souhlasí také český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský. „V Česku velmi dobře víme, co znamená „o nás bez nás“. Mnichovská dohoda obětovala cizí území a nejenže válce nezabránila, ale naopak k ní otevřela cestu. Před „Mnichovem 2.0“ jsem vždy varoval a budu varovat i nadále,“ napsal na sociální síti X.
Předseda Evropské rady António Costa tvrdí, že nemá smysl se v této fázi k plánu vyjadřovat. „Evropské unii nebyl oficiálně sdělen žádný plán,“ uvedl Costa na tiskové konferenci v Johannesburgu, kde v sobotu začíná dvoudenní summit velkých světových ekonomik G20.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který navzdory ruské agresi vůči Ukrajině udržuje dobré vztahy s Moskvou, v pátek v maďarském státním rozhlasu k návrhu řekl, že se domnívá, že „jsme v rozhodujícím okamžiku, klíčové budou příští dva až tři týdny“. Uvedl, že na obzoru je mírový summit v Budapešti.
To, že se v maďarské metropoli chystá americko-ruská vrcholná schůzka, oznámil v polovině října Trump, kterého Orbán považuje za svého spojence. Po necelých dvou týdnech ale šéf Bílého domu uvedl, že se schůzka s Putinem neuskuteční.
Francouzský deník Le Figaro napsal, že Trumpův plán „je odsouzen k neúspěchu“. „Diplomatické anály jsou plné velkolepých mírových plánů, které nikdy nebyly realizovány. Plán, který chce Trumpova vláda vnutit Ukrajině, je odsouzen k neúspěchu. Opravdu Trump věří, že cesta k mírovému uspořádání v Evropě spočívá v tom, že Kyjev bude vydán na milost Vladimiru Putinovi?“ ptá se ve svém úvodníku zástupce šéfredaktora deníku Philippe Gélie.
Trumpův návrh bude podle agentury Bloomberg se spojeneckými zeměmi včetně Ukrajiny telefonicky řešit německý kancléř Friedrich Merz. Hovoru se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a řada evropských lídrů včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či britského premiéra Keira Starmera. Merz bude ohledně plánu telefonovat i s Trumpem.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul uvedl, že americký návrh podle něj není hotovým plánem, ale spíše příspěvkem ke snaze dostat Rusko a Ukrajinu k jednacímu stolu. Merz se k návrhu zatím veřejně nevyjádřil.
