Hlavní obsah

Průšvih přijde dřív než v září, varuje Prymula. Aktuální čísla neříkají vše

Foto: Robert Kneschke, Shutterstock.com

Ilustrační obrázek.

Reklama

14. 7. 16:55

Překvapí nás to dřív než v září, bez zkoumání mutací nejsme pro sousední země důvěryhodní a může to zhoršit naše cestování, říkají epidemiolog Roman Prymula a biochemik Jan Konvalinka.

Článek

Takzvaná delta varianta koronaviru už podle dat Státního zdravotního ústavu zřejmě začala v Česku dominovat. Jenže k tomu chybí pořádná data. Nemocnice se kvůli tomu začnou znovu plnit, přibližně 600 tisíc lidí z ohrožených skupin totiž ještě není naočkovaných, upozornili epidemiolog Roman Prymula a biochemik Jan Konvalinka v pořadu Výzva serveru Seznam Zprávy.

„Mutace delta nás ohrožuje. Je několikanásobně infekčnější než chřipka a asi dvakrát infekčnější než britská mutace, která se nám tady prohnala velmi dramaticky. Podle zatím ne úplně dokonalých údajů vede k vyššímu podílu hospitalizace, pokud ovšem infikuje ohrožené lidi,“ říká Konvalinka, vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Proč tedy nejsou jednotky intenzivní péče po celé republice plné dusících se pacientů s delta variantou koronaviru? Čísla zkresluje skutečnost, že se nyní covid-19 šíří hlavně mezi mladými lidmi, kteří nemoc snáší lépe, shodují se oba odborníci. Očekávají ale problémy v následujících měsících, a to i proto, že v Česku chybí přehled o nových mutacích a variantách těchto mutací.

„Překvapí nás to dříve než v září“

„Nemáme dost informací, ještě pořád málo sekvenujeme. Sekvenování mutací není dost podporováno, měli bychom se na to soustředit víc. Teď to dělá doopravdy přetížená paní doktorka Jiřincová ve Státním zdravotním ústavu a několik kolegů z akademických laboratoří, několik nemocnic, a dokonce i soukromých firem. Ale pořád toho není dost,“ stěžuje si Konvalinka.

Průšvih může nastat už v řádech týdnů, naznačuje epidemiolog Prymula

„Já myslím, že nás to překvapí dokonce dříve než v září,“ říká epidemiolog.

Anketa

Jak jste na tom s očkováním proti covidu-19?
Už jsem plně očkovaný
49,3 %
Mám za sebou první dávku
17,6 %
Čekám na očkování
4,9 %
Nenechám se očkovat
28,2 %
Celkem hlasovalo 36867 čtenářů.

Poukazuje přitom na strmou křivku nárůstu počtu nakažených v posledních třech týdnech, byť v absolutních hodnotách zatím nejde o velké počty. Především je ale v Česku přibližně 600 tisíc lidí, kteří patří do skupiny ohrožené těžkým průběhem nemoci nebo přímo úmrtím a kteří ještě nedostali vakcínu.

„Opájet se tím, že zatím nám nenarůstají případy v nemocnicích, to je sice hezké, ale ony od určité chvíle narůstat začnou,“ varuje Prymula.

Právě průběh covidu u jednotlivých skupin obyvatel je z širšího pohledu klíčový. V Česku už zřejmě převládá delta varianta koronaviru, příznaky nemoci jsou ale vesměs mírné. V posledních třech velkých vlnách epidemie přitom covid plnil nemocnice, někdy až na hranu jejich kapacit.

Vidím u kolegů čísla, která ukazují, že delta začíná být v České republice dominantní. Má opravdu podstatně větší virovou nálož u neočkovaných lidí, o několik řádů vyšší.
Jan Konvalinka, biochemik

„Ony jsou možná odlišné také proto, že postihují odlišné věkové kategorie. U mladší kategorie se to dominantně projevuje klasickou respirační zátěží, jako je rýma. Je tam dejme tomu bolest hlavy, nejsou tam ztráty čichu a nejsou tam příznaky zápalu plic, ale u starší populace jsou. A je otázkou, když se nám delta dostane do starší populace, jestli se ty příznaky také nebudou měnit,“ popisuje Prymula.

Výzvu s Romanem Prymulou a Janem Konvalinkou si můžete pustit v tomto videu:

Výzva s Romanem Prymulou a Janem Konvalinkou. (Video: Seznam Zprávy)

Třetí dávka proti novým mutacím

Ani jedna dávka vakcíny proti delta variantě často nepomůže. Ukazují to data o nových případech. Například téměř pětina obyvatel Středočeského kraje, u nichž minulou středu testy odhalily nově onemocnění covid-19, byla předtím už naočkována minimálně jednou dávkou vakcíny proti koronaviru.

„Vyplývá z toho, že tady už opravdu převažuje delta. Vidím u kolegů čísla, která ukazují, že delta začíná být dominantní v České republice a má opravdu podstatně větší virovou nálož u těch neočkovaných lidí, o několik řádů vyšší. Jedna dávka očkování nestačí pro zabránění přenosu,“ říká Konvalinka.

Kvůli nejrůznějším mutacím navíc možná bude nutné přidat ještě třetí dávku. Alespoň epidemiolog Prymula s ní počítá.

„My v tuto chvíli potřebujeme třetí dávku kvůli mutacím, které nejsou úplně přesně kryté protilátkami, které máme. Ono těch protilátek je celá řada, když třeba z těch 34 je funkčních dvacet. tak je účinnost celkově nižší. Proto si myslím, že potřebujeme ten booster (další dávku, pozn. red.). Ale kdy nastane, to bych nechal na výsledcích britské studie, která probíhá, někdy na přelomu srpna a září bychom měli mít data,“ říká.

Ani se třetí dávkou by to navíc nemuselo končit.

„Já si myslím, že se budeme přeočkovávat. Teď vidíme v Izraeli, že se očkují rizikové kategorie osob, které mají nějaký imunitní deficit. Do budoucna, pokud se podaří omezit cirkulaci viru, tak by se mohlo stát, že se bude očkovat více zřídka a možná očkování vymizí úplně,“ dodává Prymula.

Biochemik Konvalinka je v otázce opakovaného očkování o něco zdrženlivější.

„Já jsem v tomto docela optimista. vypadá to, že ta ochrana je opravdu dlouhodobá. Počkejme si, jak to dopadne, ale není vyloučeno, že to nebude nutné,“ říká.

„Bez sekvenování nejsme důvěryhodní“

Omezit „cirkulaci viru“ přitom nebude jednoduché. Profesor epidemiologie žijící v Británii Hynek Pikhart dokonce tvrdí, že ani 70% proočkovanost nemusí na deltu stačit. Totéž tvrdí genetik Jan Pačes. Bude tedy 70 % proočkovaných stačit?

Podle toho na co. A podle toho v jakých věkových skupinách,“ říká Konvalinka. „Oni (v Británii, pozn. red.) mají opravdu asi 70% proočkovanost a evidentně to nestačí na to, aby se zastavilo kolování viru, teď mají kolem 30 tisíc případů denně, to je jako bychom my měli asi pět tisíc denně. To je vlastně už poměrně hodně. Ale zaprvé to neletí tak rychle nahoru, jak se někteří báli. A zadruhé – a to je podstatné – mají takřka 100% proočkovanost těch nejvyšších věkových kategorií – na rozdíl od nás. To znamená, že máme přibližně 600 tisíc ohrožených, zatímco Britové ne.“

V Česku podle zprávy Státního zdravotního ústavu z PCR testů vyplynulo, že v Praze a v Libereckém kraji překračuje podíl delty ve vyšetřených vzorcích 90 procent. Moc údajů ale o mutacích nemáme, říká Konvalinka.

Teď už máme PCR metody, které delta mutaci a ty ostatní – jako britskou a africkou – stanoví předem. Ale objevují se jiné kombinace těch známých mutací. To je něco, co musíme stále sledovat, už jenom jako výraz odpovědnosti k našim sousedům. Dokonce i kdyby tady ty mutace nebyly, tak pouhá skutečnost, že to nevíme, znamená, že ta země je nedůvěryhodná,“ popisuje biochemik z Akademie věd.

Pokud se v očích ostatních staneme nedůvěryhodnou zemí, může to zkomplikovat cestování. I proto je sekvenování tak důležité, říká Konvalinka.

„Tuto strašně důležitou věc dělá několik vyčerpaných kolegů na Státním zdravotním ústavu a dobrovolně ve volném čase – jenom za úhradu chemikálií – několik akademických a univerzitních ústavů v naší zemi, je to opravdu hodně nesystémový přístup,“ dodává.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované