Exekutore, zablokuj mi účet, musejí lidé žádat. O chráněné účty proto není zájem

V exekuci je v současné době v Česku téměř 600 tisíc lidí. Zájem o chráněný účet, který dlužníkům zajistí, že nepřijdou o nezabavitelné příjmy, je však naprosto minimální. Banky potvrzují, že si jej založilo jen pár stovek lidí.

„Zájem o chráněný účet je stabilně nízký. Ke konci února jsme evidovali v České spořitelně celkem 313 aktivních chráněných účtů,“ uvádí Lukáš Kropík, mluvčí banky s největším počtem klientů na českém trhu.

Nižší čísla pak uvádějí další bankovní domy. Například ve Fio bance evidují nyní 151 aktivních chráněných účtů. V Air Bank ke konci roku 2025 měli lidé zřízených 193 chráněných účtů. „Vzhledem k počtu lidí, kteří čelí exekuci, jsme očekávali větší zájem,“ podotkl mluvčí Air Bank Michal Kuzmiak.

Důvod nezájmu? Založení účtu je komplikované a zdlouhavé. Proces založení má jasná pravidla daná zákonem. Detailně je popisuje Česká národní banka.

Chráněný účet je možné si založit jen v bance, u které má dlužník zároveň platební účet obstavený exekucí. Pokud dlužník žádný bankovní účet nemá, musí si ho nejprve založit a požádat exekutora, aby ho obstavil. To může trvat i několik týdnů. 

Chráněný účet funguje totiž jako „nástavba“ ke stávajícímu obstavenému účtu. Není tedy možné mít exekucí postižený účet a ten chráněný u dvou různých bank.

Následně musí dlužník oslovit toho, kdo mu vyplácí příjem – nejčastěji zaměstnavatele nebo sociální správu v případě výplaty starobního důchodu. Zaměstnavatel nebo úřad vyplní speciální formulář, ve kterém potvrdí, že vám na účet posílá chráněný příjem.

Toto potvrzení pak dlužník posílá exekutorovi nebo soudu, který vede exekuci na stávající bankovní účet. Ten bance oznámí, kolik činí chráněné příjmy dlužníka, včetně například výživného či sociálních dávek, a z jakých účtů se posílají.

Teprve poté může dlužník chráněný účet v bance založit. Do banky se kvůli tomuto účtu musí většinou osobně a doba založení trvá pět dní. Založení a vedení účtu je pak zdarma. Zpoplatněné mohou být další služby banky, například za platební kartu, papírové výpisy, a to podle podmínek, které platí pro obstavený účet.

Po založení chráněného účtu na něj banka převede jednorázově z exekučně obstaveného účtu až trojnásobek životního minima, což je v současnosti 14 580 korun. Pokud tedy taková částka na účtu s exekucí je. 

„Klient může chráněný účet využívat obdobně jako běžný účet, tedy provádět platby, vybírat hotovost, mít k němu platební kartu i disponenta. Není však možné na něj vkládat hotovost ani přijímat bezhotovostní příchozí platby,“ upozorňuje mluvčí Moneta Money Bank Tereza Ryšanová.

Na chráněný účet totiž banka převádí jen peníze z obstaveného účtu s exekucí. Nikdo kromě banky na chráněný účet nesmí posílat nebo vkládat peníze. Případné příchozí platby banka vrátí odesílateli.

Nejenom banky, ale i experti na dluhovou problematiku a Ministerstvo spravedlnosti se shodují v tom, že chráněný účet nefunguje dobře.

„Současná legislativní úprava chráněného účtu je složitá, zdlouhavá a pro mnoho lidí v exekuci prakticky nevyužitelná. Jednou z velkých bariér je i postup části exekutorů, kteří založení chráněného účtu fakticky brání. Současný proces jim to bohužel umožňuje, například otálením s vydáním potvrzení pro banku nebo zrušením exekučního příkazu na účet dlužníka, takže si pak člověk chráněný účet ani nemůže založit,“ říká Pavla Aschermannová, advokační expertka v oblasti zadlužení z Rubikon Centra a předsedkyně Konsorcia dluhových poraden ČR.

I proto experti dlužníkům zřízení chráněného účtu spíše nedoporučují. Zvláště lidem, kteří mají možnost si po exekučním obstavení svého účtu nechávat peníze od zaměstnavatele či důchod vyplácet raději v hotovosti.

„Lidé se na chráněný účet ptají poměrně často,“ poukazuje Aschermannová. Odradí je však i to, že během jeho vyřizování můžou přijít o celou výplatu, která jim mezitím přišla na obstavený účet. „V praxi totiž hrozí riziko zablokování nezabavitelné části výplaty nebo důchodu na obstaveném účtu během procesu schvalování chráněného účtu,“ vysvětluje Aschermannová.

A uvádí příklad: „Člověk v exekuci čeká na výplatu, ale zároveň si teprve vyřizuje chráněný účet. Peníze mu mezitím přijdou na obstavený účet. Než sežene potřebná potvrzení a než banka chráněný účet zřídí, k penězům se už nedostane. V praxi tak může zůstat zablokované i nezabavitelné minimum, které mělo být právě chráněné,“ říká expertka. Mnoho dlužníků proto raději dál žije s hotovostí po kapsách.

Aschermannová vítá snahu Ministerstva spravedlnosti, které se spolu s dluhovými poradci, Exekutorskou komorou, Českou národní bankou, Českou bankovní asociací a dalšími odborníky z neziskového sektoru snaží pravidla pro chráněné účty upravit.

„Je potřeba se vrátit k jednoduššímu modelu, který by celý proces zpřehlednil a zpřístupnil chráněný účet více lidem. Jednodušší model by znamenal hlavně méně byrokracie a méně mezičlánků. Dnes totiž člověk musí řešit plátce příjmu, exekutora nebo jiný orgán, který účet obstavil, a nakonec ještě banku. Změna by proto měla celý proces zkrátit, omezit závislost na součinnosti dalších institucí a nastavit jasné lhůty,“ dodává dluhová expertka.

Podle ní by měla být novela připravená do konce letošního roku. Přesná podoba změn ještě není známá. Jedním z návrhů je i zrušení vazby chráněného účtu na obstavený účet.

Podle Lucie Rozsypalové z tiskového oddělení Ministerstva spravedlnosti si je úřad vědom toho, že je fungování chráněného účtu v praxi komplikované. „S pracovní skupinou diskutujeme o možných změnách v právní úpravě chráněného účtu, a to i s ohledem na technickou proveditelnost. O tématu hovoříme také s poslancem Patrikem Nacherem (spoluautor dnešní podoby chráněného účtu, pozn. red.). Diskuse v tuto chvíli probíhají a nejsou uzavřené,“ říká Rozsypalová.