Dlužníci v exekucích si polepší. Zůstane jim více peněz než loni

Nezabavitelné minimum je částka, která musí zůstat lidem v exekuci nebo v insolvenci (osobním bankrotu) z jejich příjmů, tedy ze mzdy, platu či důchodu. Exekutor nesmí z této částky nic vzít na umoření dluhu.

Nezabavitelné minimum pro letošní rok činí 14 101,50 koruny měsíčně. Je to o 1073,50 koruny víc než loni. Pro rok 2025 se zvýšilo jen o zhruba 300 korun.

Také částka na vyživovanou osobu (typicky na dítě) se letos zvýšila o zhruba 268 korun, nově dosahuje částky 3525 korun. I ta dlužníkovi zůstává.

Navýšení nezabavitelného minima souvisí se změnou výpočtu. Ještě loni se nezabavitelná částka počítala ze životního minima a normativních nákladů na bydlení, které se využívaly pro výpočet příspěvku na bydlení.

Protože ale příspěvek na bydlení byl zrušen a nahrazen novou superdávkou, vypočítává se nezabavitelné minimum právě podle parametrů uvedených v zákoně o superdávce. A to:

Nezabavitelné minimum činí 85 procent ze součtu těchto částek. A to vychází právě na 14 101,50 koruny.

Dále se toto minimum dlužníkovi zvyšuje za každou vyživovanou osobu, tedy především za děti. A to o již zmíněných 3525 korun na osobu. Jde o čtvrtinu nezabavitelného minima.

A pokud žije dlužník v manželství či v registrovaném partnerství, kde jeden z partnerů – ať už on, nebo partner – pobírá starobní důchod nebo je v invalidním důchodu II. a III. stupně, zvyšuje se nezabavitelná částka opět o stejnou částku jako na vyživované dítě.

Jak se nezabavitelná částka vypočítává, si ukážeme na příkladu. Dlužník má měsíční mzdu ve výši 30 tisíc korun čistého. Ani on, ani jeho manželka nepobírají žádný důchod. Mají jedno dítě. Ze mzdy mu zůstane nezabavitelná částka ve výši 14 101,50 koruny plus 3525 korun na dítě, tedy dohromady zaokrouhleno 17 627 korun.

Ty se odečtou z jeho čisté mzdy a zbude 12 373 korun, které se rozdělí na třetiny, což vychází na 3 × 4124 korun. Pokud tento dlužník nemá takzvané přednostní exekuce, tedy nedluží na výživném či na náhradě škody nebo nedluží nic státu a má méně než čtyři exekuce, tak mu ještě tyto dvě třetiny zůstanou jako motivační prvek.

Na splátky dluhu věřitelům tak jde zbylá třetina, tedy 4124 korun. Celkem mu z čisté mzdy 30 tisíc korun zůstane 25 876 korun. (K částce 17 627 korun se připočte 8248 korun.)

Pokud by měl tento náš dlužník přednostní exekuce, tedy dlužil by například státu nebo by měl čtyři a více exekucí, tak se mu na splátku dluhu strhávají dvě třetiny částky – tedy 8248 korun (2 × 4124 korun). Z třicetitisícové mzdy by mu v takovém případě zůstalo 21 752 korun. (K částce 17 627 korun se připočte 4124 korun.)

Dvě třetiny na umoření dluhu se vždy srážejí také lidem, kteří jsou v insolvenčním řízení, tedy jsou v procesu oddlužení (osobní bankrot). Ti mají tedy srážky přísnější než řada lidí v exekuci.

Vyšší nezabavitelné minimum by měli dlužníci pocítit už ve mzdě za prosinec, vyplacené teď v lednu.

U výpočtu srážek ze mzdy dlužníků platí ještě jeden limit. A tím je takzvaná hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy. Když dlužníkova čistá mzda po odečtení všech srážek přesáhne stanovený limit, jdou už všechny peníze nad tento limit na umoření dluhu. Tento limit je pro letošní rok stanoven částkou 31 521 korun. Jde o 1,9násobek součtu životního minima, normativních nákladů na bydlení a energetického paušálu.

Nezabavitelné minimum se upravuje podle zákona vždy na začátku kalendářního roku. Protože se má od dubna 2026 zvyšovat kvůli superdávce životní minimum, žádali dluhoví poradci ještě jednu letošní úpravu nezabavitelného minima v polovině roku. Tento návrh neprošel i proto, že by zaměstnavatelům, kteří provádějí srážky ze mzdy, přibylo administrativy.