Hlavní obsah

Reaktor v Černobylu zahalí největší kryt světa, vešlo by se pod něj i Koloseum

Následuje obsah vložený z jiného webu. Zde jej můžete přeskočit.

Zakrytí havarovaného černobylského reaktoru jde do finále. Pod největší konstrukci svého druhu se vejde i Římské koloseum.

Přejít před obsah vložený z jiného webu.
 

Reklama

Nad čtvrtý blok černobylské jaderné elektrárny se druhým dnem přesouvá obloukový kryt gigantických rozměrů. Díky němu bude odstraněn třicetiletý sarkofág a radioaktivní odpad.

Článek

Po třiceti letech od výbuchu čtvrtého reaktoru černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině začala unikátní operace. Francouzští konstruktéři vyrobili největší obloukový kryt na světě. S jeho sestavováním začali před čtyřmi lety zhruba tři sta metrů od havárie. Vloni se jeho dvě základní části podařilo spojit. Včera Ukrajina začala s přesunem krytu nad samotný reaktor. Operace má skončit 29. listopadu.

Kryt je vyroben z betonu a oceli, drží ho pohromadě pět set tisíc šroubů. Váží 36 tisíc tun, je široký 257 metrů, dlouhý 162 metrů a vysoký 108 metrů. Konstrukce je tak velká, že by zakryla například pařížský chrám Notre Dame, Římské koloseum nebo americkou Sochu Svobody i s podstavcem. Zároveň je tak dlouhá, že by se pod ni za sebou vešly dva letouny Boeing 747.

Konstrukce stála jeden a půl miliardy eur. Projekt z převážné většiny financuje Evropská banka pro obnovu a rozvoj, která od roku 1990 pomáhá zemím střední a východní Evropy s přechodem na tržní ekonomiku.

Nový kryt by měl havarovaný reaktor bezpečně uzavřít na budoucích sto let. Jakmile bude přemístěn na plánovanou pozici, bude uzavřen hermetickými membránami. Konstruktéři museli kryt navrhnout tak, aby se pod ním dalo pracovat s radioaktivním odpadem, který po výbuchu na místě zůstal až dodnes. Po dokončení probíhající operace odborníci odstraní třicet let starý nefunknční sarkofág a zpracují zbývající radioaktivní odpad.

Černobylská jaderná elektrárna havarovala v roce 1986. Výbuch zničil její čtvrtý reaktor. Zbývající reaktory vyráběly elektřinu až do roku 2000. V okolí elektrárny vznikla třicetikilometrová neobyvatelná zóna, která je takřka nenávratně zamořena - izotop plutonia 239 přestane působit až za 24 tisíc let.

Reklama

Doporučované