Poslanci na uzdě? Přísadou Babišova vládního projektu je i nedůvěra

Povolební Česko překročilo další výrazné mezníky. Vládní projekt pod vedením Andreje Babiše získal podpisem koaliční smlouvy pevnější půdu pod nohama, zatímco programové prohlášení zná veřejnost už několik dnů. Co tyto dokumenty odhalují o záměrech, ale také o vnitřní povaze koalice ANO, Motoristů sobě a SPD?

Úsměvy ve tvářích a slavnostní atmosféra během podepisování. Na tiskové konferenci poté poukazování na chyby dosluhující vlády a ubezpečování, že nový kabinet vše zvládne. A také vyhýbání se odpovědím na otázky o střetu zájmů Andreje Babiše. I tak by se daly popsat momenty, kdy ANO, SPD a Motoristé sobě v pondělí stvrzovali koaliční smlouvu.

Její znění se podle politického reportéra Seznam Zpráv Václava Dolejšího příliš nevymyká tomu, jak takové dohody běžně vypadají. „Nečekejme nějaký zázračný dokument, podle něhož se musí jet, a když se podle něho nejede, tak jsou z toho vyvozeny tresty či důsledky. To tak nikdy nebylo, ani nebude,“ popisuje v podcastu 5:59 novinář, který je také spoluautorem politického podcastu Vlevo dole.

Přesto ale tato koaliční dohoda má některá specifika. Podle Dolejšího je z ní cítit i jistá nedůvěra mezi jejími signatáři. Vrací se totiž například bod, po kterém sáhla už před lety první Babišova vláda nebo ještě před ní kabinet Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD) - tedy že všichni koaliční poslanci se podpisem zavážou k dodržování stanovených závazků.

Reportér nicméně poukazuje i na článek sedm, který mimo jiné stanoví, že „veřejná a mediální vystoupení k zásadním otázkám vládní politiky budou koordinována mezi předsedy stran nebo jimi pověřenými mluvčími“. Spolu s dalšími body to podle Václava Dolejšího fakticky znamená stopku pro kritiku vlastní vlády, kdy budou poslanci pro mediální vystoupení k důležitému tématu potřebovat posvěcení shora.

„To mi přijde, že je tak trochu neuvěřitelné a že se z těch 108 řadových poslanců dělají tak trochu nesvéprávní hlupáci, naprosto se jim nevěří. A také bych řekl, že to nejde úplně uhlídat,“ říká Dolejší. Ve zmíněných požadavcích přitom cítí rukopis Andreje Babiše, který ostatně už během dojednávání programu vyzval své tehdy ještě potencionální koaliční partnery, aby jeho průběh veřejně nekomentovali.

O poměrech v nové koalici podle Dolejšího leccos vypovídá i situace, kterou v pondělí zažil v kuloárech Poslanecké sněmovny. Ve společném hloučku si tam s novináři povídal předseda Svobodných a poslanec Libor Vondráček, nechyběla ani mluvčí strany Veronika Blažková. „Spíš to byl takový small talk, žádný velký rozhovor,“ vybavuje si novinář.

Přesto zasáhla mluvčí SPD Lenka Čejková a svou kolegyni napomenula s tím, že politici z kandidátky SPD - což je Vondráčkův případ - se nemohou bavit s novináři bez jejího vědomí. „Přišlo mi to hodně přitažené za vlasy. (…) Takže patrně nejenom média čekají těžké časy, kdy nás mnozí budou asi ignorovat a bude těžké s nimi komunikovat. Evidentně ale i samotné politiky čekají těžké časy, pokud budou někde chtít otevřít pusu,“ myslí si Dolejší.

Kromě koaliční smlouvy už zná veřejnost také programové prohlášení vlády. V něm koalice velmi konkrétně popisuje, za co chce utrácet, méně obšírně se pak věnuje tomu, kde na to vezme peníze.

Dokument přitom nastiňuje takové zdroje nových příjmů pro státní rozpočet, o nichž je podle Dolejšího možné úspěšně pochybovat. Tím prvním je nastartování ekonomického růstu a tím pádem i příliv více peněz z daní. Dalším je pak potírání šedé ekonomiky a zavedení propracovanější verze elektronické evidence tržeb, vydávané za „EET 2.0“. Přínosy obou těchto plánů ale už nyní zpochybňují ekonomové.

„Myslím, že to (členové koalice) nemohou splnit. Buď nedodrží slibované nízké schodky a rozpočtovou zodpovědnost, anebo nedodrží výdaje. Já z toho cítím, že se budou vymlouvat - nejméně rok, možná dva - na to, že zdědili něco strašného po Fialově vládě, a proto nemohou realizovat sny,“ říká Dolejší s odkazem na dosluhující kabinet a jeho premiéra.

Nepříliš konkrétní je pak programové prohlášení v některých otázkách zahraničně-bezpečnostní politiky. Takzvanou muniční iniciativu, kterou Česko iniciovalo a která slouží k podpoře bránící se Ukrajiny, dokument vůbec nezmiňuje. Této války se ostatně dotýká jen velmi zběžně, a to ve smyslu, že vláda bude podporovat diplomatické kroky vedoucí k ukončení konfliktu a také k tomu, aby se nepřelil jinam do Evropy.

„Je vidět, že to je nějaký kompromis mezi tím, co si představovala SPD, ANO a Motoristé. Necítíme z toho ani úplně jasný směr Západ, ale ani nějaké otáčení se k Východu,“ říká Dolejší.

Poměrně jasná shoda naopak panuje v přístupu k financování veřejnoprávních médií. „Tam cítím maďarský a slovenský scénář,“ říká novinář. Strany se shodují na zrušení koncesionářských poplatků, brání se ale mluvit o „zestátňování“. Nervozitu ale vyvolávají záměry pravděpodobné příští vlády také v neziskovém sektoru, kde koalice slibuje nové restrikce.

Z pohledu Václava Dolejšího je ale otázkou, do jaké míry je vůbec programové prohlášení možné považovat za jasný jízdní řád Babišovy vznikající vlády. Dokument nepřeceňuje: „Téměř bych řekl, že ho podceňuji - a nepřikládám tomu zas takový význam.“

V opatrnosti ho utvrdil i samotný šéf hnutí ANO svými výroky ve víkendovém rozhovoru pro Českou televizi. V něm padly otázky i na některé konkrétní teze programového prohlášení, které během Babišovy říjnové dovolené vyjednali za ANO Alena Schillerová a Karel Havlíček. Šlo třeba o nulové DPH na léky na předpis nebo o slib, že česká koruna bude jako platidlo zakotvena v Ústavě. Z odpovědí Andreje Babiše ale bylo zjevné, že o těchto dojednaných bodech nevěděl.

„To je nádherný důkaz toho, jak Babiš programové prohlášení - týden složitě vyjednávané - bere vážně. Podle mě vůbec. Jenom čeká na to, až získá imunitu, až bude jmenovaná vláda a až ta vláda získá důvěru. Pak pojede podle svého a příliš nebude brát ohledy na koaliční partnery,“ popisuje Dolejší.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak pravděpodobné nyní je, že se ve středu stane předsedou Sněmovny šéf SPD Tomio Okamura. Anebo jak to vypadá s rozpočtem, který dosluhující vláda dlouho odmítala poslat nové dolní komoře. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.