Článek
Vize Evropy, jak ji popisuje návrh programového prohlášení rýsující se vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, má k Bruselu dál než k Budapešti. Formálně se hlásí k členství v Evropské unii a NATO, ovšem zdůrazňuje „limity“ Unie a potřebu „jiné Evropy“.
EU se v něm popisuje jako volné společenství suverénních států, které si ponechávají rozhodovací pravomoci doma. „Evropská unie má své limity – nemá právo vnucovat členským státům rozhodnutí, která zasahují do jejich vnitřní suverenity,“ stojí v dokumentu, který zahraniční politice věnuje něco málo přes jednu stránku z celkových 36 stran.
Místo evropské integrace se v něm akcentuje suverenita, národní zájmy a ekonomický pragmatismus podle rétoriky „Brusel nám nebude diktovat“. To se blíží rétorice Viktora Orbána či Roberta Fica a jejich národoveckým koncepcím.
„Z dokumentu je cítit silná suverenistická linka, vymezování se vůči Evropské unii a evropské integraci,“ komentoval návrh vládního programu analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček.
„Vidíme tam přímé rozpory s evropským právem, minimálně v otázce migračního paktu, který už je dnes přijatým rámcem. Tohle může být problém, pokud vláda půjde cestou otevřené konfrontace s Bruselem,“ řekl dál Havlíček Seznam Zprávám.
Evropská agenda se má centralizovat přímo pod premiérem. Funkci ministra pro evropské záležitosti Babiš zruší.
Nic o hodnotách ani o Rusku
V textu chybí zmínky o hodnotové zahraniční politice, lidských právech. Naopak velký důraz se klade na export, diverzifikaci trhů mimo EU a posílení ekonomických vztahů s Asií, Blízkým východem či Afrikou.
Zmiňuje se i „kontinuita tradičního přátelství“ s Izraelem.
Nemluví se však o obraně či podpoře napadené Ukrajiny. Místo toho návrh obsahuje řádky o „diplomatických krocích k ukončení války“ a o snaze „eliminovat rizika války v Evropě“.
Naznačuje to posun k opatrnějšímu a méně konfrontačnímu postoji vůči Rusku, o kterém se přitom dokument vůbec nezmiňuje. Cílem může být přestat brát ruskou agresi na Ukrajině a ruskou bezpečnostní hrozbu jako určující osu české zahraniční politiky.
Zatímco dosavadní vláda stavěla zahraniční politiku na jasné podpoře Kyjeva, Babišův návrh se tomu obloukem vyhýbá. O Rusku mlčí, o Ukrajině mluví jedním slovem.
„Ukazuje to, že téma války a podpory Ukrajiny prostě není pro hnutí ANO prioritní. Je to pokračování snahy ukrajinskou linku vytěsnit z veřejné debaty. A to je podle mě špatná zpráva,“ hodnotí text budoucí vládní koalice analytik Pavel Havlíček.
Vyvolává to otázky ohledně budoucnosti transformační spolupráce, rozvojových programů nebo podpory Ukrajiny.
Důraz na oživení Visegrádu
Vypuštění jakékoli zmínky o hodnotách a lidských právech zase podle experta znamená návrat k „prázdné pragmatické diplomacii“. „Zatímco odcházející vláda kladla důraz na hodnotovou politiku, lidská práva a podporu demokracie, tady to zcela chybí. V tomhle směru je to posun k čistě pragmatické a ekonomické diplomacii,“ myslí si Pavel Havlíček z AMO.
Dokument opakovaně zmiňuje snahu obnovit spolupráci ve Visegrádské skupině. Regionální skupina, která zahrnuje Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, je přitom od ruské invaze na Ukrajinu ve stavu klinické smrti.
Důvodem jsou odlišné postoje maďarského premiéra Viktora Orbána a slovenského premiéra Roberta Fica k putinovskému Rusku a k napadené Ukrajině. „Visegrádští“ premiéři spolu přestali jednat před summity EU, což byla dřív běžná praxe. Trhlin je však víc.
Za vlády Petra Fialy došlo ke zrušení společných zasedání české a slovenské vlády, neprobíhá ani premiérská komunikace mezi Prahou a Budapeští. Napjaté jsou i vztahy Polska s Maďarskem. Jejich premiéři a ministři zahraničních věcí si veřejně posílají ostré vzkazy. Varšava letos také zkritizovala květnovou cestu slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy.
„Visegrád dnes de facto neexistuje. Polsko nemá zájem na spolupráci s Maďarskem a Slovenskem, protože jejich životní zájmy už prostě nejsou kompatibilní,“ řekl Havlíček.
Obnova V4, kterou programový dokument zdůrazňuje, je podle Havlíčka spíš symbolem než reálnou strategií, protože se politická osa V4 rozpadla a Babiš by riskoval oslabení českého vlivu, kdyby se orientoval na Budapešť.
„Česko se teď může ocitnout někde uprostřed – mezi Polskem na jedné straně a maďarsko-slovenskou osou na druhé. Pokud bude chtít Andrej Babiš spolupracovat se všemi, bude muset jednat bilaterálně, ne spoléhat na V4 jako blok,“ říká analytik.
„Babiš by měl chápat, že uzavírat se do maďarského sevření je svazující a českou pozici by to zásadně marginalizovalo,“ dodává Pavel Havlíček.
