Přehledně: Jak vám vláda ANO změní daně

Předvolební sliby, kterými Andrej Babiš lákal voliče, dostaly podobu konkrétního programového prohlášení chystané koaliční vlády. V otázce daní slibuje nový kabinet návrat zrušených daňových slev, nižší taxu pro firmy, nuluje DPH na léky a daňovou výjimku dostanou i „dýška“.

Se zvýšením daní se nepočítá, píše se ve společném prohlášení hnutí ANO, SPD a Motoristů. Chybějící prostředky má doručit vyšší hospodářský růst a lepší výběr stávajících daní i díky obnovení EET.

„Z pohledu veřejných financí je to směna jistého a okamžitého výpadku (snížené sazby, nové výjimky) za nejisté a pozdější příjmy (lepší výběr, úspory, růst),“ komentuje daňová specialistka společnosti Neotax Nikola Žítková.

Na kolik by avizované sliby rozpočet přišly? Kromě nejdražší položky, tedy nižší daně z příjmu firem za 20 miliard, se prodraží školkovné (2 miliardy), rozšířená sleva na pracující manželku (3 miliardy) a sleva na studenta (1 miliarda). Změny ve danění OSVČ přijdou zhruba na dvě miliardy, propočítal ekonom PAQ Research Petr Vilím.

Slevy, které minulá vláda „vyškrtala“, chce Babišův tým vrátit. Odborníci však takovému přístupu nefandí. „Je to návrat selektivních, demotivačních a většinově nesmyslných slev,“ hodnotí záměr Daniel Prokop z výzkumné organizace PAQ Research.

„Vějičky, které působí zdánlivě dobře. Snaží se sledovat zájem ohrožených skupin, ať už chudých rodin, lidí, kteří si nemůžou dovolit léky, kteří platí vysoké peníze za školky a chtěli by pracovat. Ale ve všech oblastech se to dá udělat lépe,“ hodnotí chystané daňové změny sociolog Prokop.

Nákladným krokem bude návrat tzv. školkovného. Tato sleva šla naposledy využít v roce 2023 a dosahovala tehdy výše minimální mzdy (17 300 Kč). Reálně si člověk mohl uplatnit, kolik za školné v „mateřince“ skutečně zaplatil.

„Zavést školkovné je populární krok, strašně nepopulární je ho zrušit. Ale když se člověk podíval do dat, tak je z nich zjevné, že toto byla sleva, kterou mohli využívat bohatí lidé, kteří si platili drahou školku a měli si z čeho slevu odečíst, protože platili vyšší daně. Chudá domácnost na tyto slevy nedosáhne,“ říká ekonom Metropolitní univerzity Praha Dominik Stroukal.

Podporu rodin si Nikola Žítková z Neotaxu představuje jinak. „Pokud je cílem státu usnadnit rodičům návrat do práce, pak by měla být podpora zaměřena spíše na zvyšování kapacit a dostupnosti mateřských škol a dětských skupin, větší podpora částečných úvazků než na daňové výjimky, které pomáhají hlavně těm, kdo už mají nadprůměrný příjem.“

Daniel Prokop kritizuje už podstatu této slevy - stát vrací peníze, které by vůbec nemusel vybírat. „Proč by měl stát vybírat peníze na školném ve školkách a potom to odpouštět v daních? Absurdní. Navíc to vede k nárůstu cen školek. Ty soukromé totiž vědí, že si to lidé dají do daní.“

Měla pomoci rodinám, ale ve výsledku ženám spíše zhoršovala šance na uplatnění na trhu práce.

„Tato sleva v minulosti fakticky motivovala druhého z partnerů (typicky ženu), aby zůstal mimo trh práce, protože domácnost na tom finančně vydělala více, než kdyby manželka začala pracovat za nižší mzdu,“ říká Žítková s tím, že slevu nešlo uplatnit, pokud si manželka vydělala více než 68 tisíc korun, přičemž se do limitu počítal i osvobozený příjem nebo mateřská.

Původní znění zákona ponechávalo slevu pouze v případě, že manželka pečovala o dítě do tří let. „To mělo alespoň určitou logiku a sociální opodstatnění. Návrat k plošné variantě by ale znamenal krok zpět, zpět k modelu, který posiluje motivaci nepracovat vůbec. A to i v případě, že žena nepečuje o žádné malé dítě,“ kritizuje Nikola Žítková. Sleva na manželku činí letos 24 840 Kč ročně. V případě ZTP byla dvojnásobná.

Jako krok s nulovým efektem hodnotí Daniel Prokop plán na zavedení daňové slevy na čtvrté a další dítě. „Politici to rádi dělají. Zní to dobře jako podpora porodnosti a velkých rodin, dají za to minimum peněz. Ale nikdo neplánuje, že bude mít za 20 let čtyři děti a velkou slevu.“

Sleva na studenta je spíše symbolická pomoc. V roce 2023, kdy šla naposledy uplatnit, činila 335 korun měsíčně. Podle Žítkové vyhozené peníze. „Pokud chtějí studenty podporovat, ať jim dají například větší limit bez odvodů na pojistné u DPP, anebo udělají příznivější podmínky v rámci podnikání.“

Taky OSVČ se dočkají nižších daní. Postupné navyšování vyměřovacího základu se má zarazit. „Krátkodobě tomu rozumím - nízkopříjmové OSVČ za poslední dva roky řešily, zda se jim podnikání při vyšším pojistném vyplatí,“ rekapituluje zkušenosti z praxe Nikola Žítková ze společnosti Neotax.

Zastavení navyšování základu na 35 procentech však dlouhodobě prohlubuje rozdíly mezi odvody OSVČ a zaměstnanců, upozorňuje. „To zvyšuje riziko nízkých budoucích důchodů u části OSVČ. Pokud se sazby ‚zamrazí‘, měla by vláda zároveň odprezentovat, jak bude řešit udržitelnost a férovost systému,“ domnívá se Žítková.

Fialova vláda se odhodlala k mírnému zvýšení daně z nemovitosti. Daň se má v dalších letech automaticky valorizovat. Ale jak vyplývá z programového prohlášení budoucí vlády, už k tomu patrně nedojde.

„To mi přijde jako jedna z nejhorších věcí, jestli minulá vláda udělala něco pozitivního, tak že trošku zvýšila daň z nemovitosti a zavedla tam automatickou valorizaci, díky čemuž daň aspoň nějak reflektuje zvyšování cen nemovitostí a nebude zastarávat,“ lituje sociolog Prokop.

Chybějící prostředky v rozpočtu slibuje budoucí vláda „nahonit“ na lepším výběru daní. Takový prostor ke zlepšení tam však není, míní ekonom Stroukal.

„U nás není katastroficky špatný výběr daní, my nejsme Řecko. A když začne být hůř, tak se buď půjde po velkých korporátech, ale tam zase tolik nevybere, nebo se prostě bude dupat po živnostnících a dalších, kteří si tu a tam něco optimalizují,“ přemýšlí Stroukal.

Zavedení EET v novém provedení ekonom vítá. Jen by rád věděl, zda má evidence skutečný dopad na výběr daní anebo ne. „Pozitivní věc je, že to chtějí udělat offline a bez účtenek. A doufám, že se vrátí k myšlence, že by EET třeba zavedli v krajích nadvakrát, abychom konečně viděli ten konkrétní dopad,“ apeluje.