Článek
Podnikatelé si příští rok připlatí na sociálním a zdravotním pojištění tisíce korun. Zvyšuje se totiž průměrná mzda, od které se minimální pojistné zálohy odvíjejí podobně jako důchody.
Na příští rok se počítá se zvýšením průměrné měsíční mzdy na 48 967 korun. Z ní se pak vypočítá minimální vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění pro OSVČ. Za obě pojištění tak budou platit minimálně přes devět tisíc korun měsíčně.
Oproti letošnímu roku se tedy dohromady zálohy zvednou zhruba o 1200 korun na měsíc. „Zjednodušeně řečeno, nízkopříjmové OSVČ budou platit více, i když si vydělají stejně, či dokonce méně,“ vysvětluje daňový poradce Jan Bonaventura.
Nejvíce tedy podle něj změny pocítí podnikatelé, kteří vydělávají nejméně a zároveň nemají samostatnou činnost jako tzv. vedlejší činnost. „Těm se odvody zvýší výrazně, a proto mohou klesnout jejich reálné příjmy,“ upřesňuje. Minimální odvody se totiž musejí dodržet i v případě nižších příjmů nebo ztrátovosti.
Nejde však o náhlou novinku, se zvyšováním záloh se počítá od zavedení vládního konsolidačního balíčku, který vešel v platnost začátkem roku 2024. „Jde o automatickou změnu, respektive postupné zvyšování již bylo schváleno,“ vysvětluje Bonaventura.
Zvýšení záloh se může dotknout všech
Právě procenta pro výpočet vyměřovacího základu pro sociální pojištění konsolidační balíček zvyšuje. Před jeho zavedením činil základ 25 procent průměrné mzdy, od roku 2024 se však procenta pravidelně zvyšují, a to až na 40 procent pro příští rok.
U OSVČ se pak rozlišuje, zda je pro ně podnikání činnost hlavní, nebo vedlejší. Výše zmíněná procenta platí pro ty s hlavní činností. Pro tzv. vedlejšáky pak zálohy vycházejí nižší.
Vyměřovací základ pro OSVČ s hlavní činností bude činit 19 587 korun a minimální výše měsíčních záloh na sociální pojištění se pro ně zvedne o necelých tisíc korun na 5 720 korun. Pro ty s vedlejší činností se zvýší na 1 574 korun.
Dle daňové poradkyně Zuzany Smutné může být zvyšování záloh pro řadu podnikatelů dokonce důvodem k ukončení činnosti. Podobně jako Jan Bonaventura předpokládá, že se zdražování nejvíce dotkne drobných podnikatelů s nízkými příjmy.
Částka za zdravotní pojištění je sice výrazně nižší oproti sociálnímu, i tak se ale pro podnikatele zdraží. Záloha za něj tvoří 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy. V příštím roce tedy budou muset podnikatelé platit svým pojišťovnám měsíčně 3 306 korun, o 200 korun více než letos. Vždy je potřeba myslet na včasné uhrazení pojistného, v případě nedoplatků totiž naskakují penále.
Jan Bonaventura upozorňuje, že se zvyšování odvodů pravděpodobně dotkne také nepřímo řady firem, jelikož živnostníci budou muset zvyšování záloh promítnout do svých cen. „Očekáváme tedy, že to bude mít vliv na inflaci v oblasti některých služeb, zejména těch levnějších – například úklid, taxi, rozvážkové služby nebo některá řemesla,“ dodává.
Velké ale
Řada ekonomů již delší dobu poukazovala na to, že právě u OSVČ státu unikají velké peníze a jejich zdanění může být nefér vůči zaměstnancům a tomu, kolik platí do státní kasy. Problém se týkal hlavně výdajového paušálu, který mohou OSVČ uplatňovat.
Výdajové paušály stejně tak jako paušální daně vytvářejí různé výše zdanění u osob samostatně výdělečně činných, kde by mělo být ale podobné zdanění.
„Velmi štědré paušály ve výši například 60 procent umožňují výrazně snížit daňový základ nejen těm, kdo mají opravdové náklady blízko 60 procentům, ale i těm, kteří je mají téměř nulové,“ píše například ekonom Petr Jánský.
Výdajový paušál ve výši 60 procent využívalo v roce 2020 podle informací Generálního finančního ředitelství 440 tisíc osob, tedy 43 procent všech osob samostatně výdělečně činných a 65 procent těch využívajících nějaký výdajový paušál, doplnil.
Ve výsledku tak statistiky ukazují, že příjem státu od zaměstnanců byl loni přes 200 miliard, celková daň z příjmů z přiznání, tedy od OSVČ, činila 15,2 miliardy. Počty zaměstnanců se v Česku pohybují kolem pěti milionů a podnikatelů kolem dvou milionů (jak na hlavní, tak i vedlejší činnost).
Paušální daň
Měsíční částka paušální daně se rozlišuje na tři pásma. Hlavním kritériem je příjem a na jaký podíl z něj lze uplatnit výdajový paušál.
Paušál umožňuje podnikatelům potřebné poplatky včetně daně z příjmů odesílat v jedné platbě na účet finančního úřadu. Jinak je potřeba částky za pojistné platit zvlášť zdravotní pojišťovně a sociální správě.
Pásma pro paušální daň
1. pásmo
OSVČ s příjmy do 1 milionu Kč bez ohledu na to, z jaké samostatné činnosti plynou. Do prvního pásma se může přihlásit i poplatník s příjmy ze samostatné činnosti až do 1,5 mil. Kč, pokud alespoň k 75 % příjmů lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % z příjmů.
Je také pro poplatníky s příjmy ze samostatné činnosti až do 2 mil. Kč, pokud alespoň 75 % těchto příjmů tvoří příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů.
Letos je daň 8716 Kč, příští rok se zvedne na 9984 Kč měsíčně - 6578 Kč sociální pojištění, 3306 Kč zdravotní pojištění a 100 Kč daň z příjmů.
2. pásmo
OSVČ, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly v předcházejícím zdaňovacím období 1,5 mil. Kč, bez ohledu na druh činnosti. Mohou ho využít i poplatníci s příjmy do 2 mil. Kč, pokud měli 75 % příjmů, ke kterým lze uplatnit výdaje ve výši 80 % nebo 60 % příjmů. Nyní je to 16 745 Kč. Tato suma se nemění.
3. pásmo
OSVČ, jejichž příjmy ze samostatné činnosti nepřesáhly 2 mil. Kč. Tyto OSVČ pak musí platit 27 139 Kč měsíčně. Tato suma se nemění.
„Paušální daň je obecně výhodnější, když se příjmy podnikatele pohybují pod horní hranicí příslušného pásma paušálního režimu, protože při překročení horní hranice dochází ke skokovému nárůstu paušální daně,“ vysvětluje Bonaventura. Výhodou této daně je především jednoduchost.
