Článek
Návrh programového prohlášení vlády v oblasti zaměstnanosti působí spíše obecně a postrádá konkrétní kroky. Klíčové změny v aktivní politice zaměstnanosti přitom už byly v předchozím volebním období nastartovány – ať už ze strany Ministerstva práce, nebo samotného Úřadu práce, který se začal výrazně více zaměřovat na poradenství, partnerství se zaměstnavateli a cílenou podporu skupin lidí, jež mají na trhu práce ztížené postavení. Bylo by proto žádoucí, aby nová vláda na tuto práci plynule navázala a rozvíjela ji dále.
Deklarace o nutnosti reagovat na dopady aplikací umělé inteligence či demografických změn jsou jistě správné, ale zatím chybí odpověď na otázku „jak“. V oblasti rozvoje dovedností by bylo potřeba jasně definovat, koho a v jakém rozsahu chce stát podporovat v dalším vzdělávání, jaké nástroje a financování k tomu použije a podle jakých kritérií bude vyhodnocovat úspěch.
Co práce načerno, daňová zátěž a zahraniční pracovníci?
Podobně nejasné zůstává, jak chce vláda postupovat v boji proti práci načerno. Bez snahy o řešení zneužívání dohod o provedení práce (DPP), stejně jako tzv. švarcsystému, nebo nelegálního zastřeného zprostředkování zaměstnání (pro které právě zmíněný režim DPP může snadno sloužit coby krytí v případě kontrol ze strany Státního úřadu inspekce práce) nelze očekávat skutečnou změnu. Avizované zrušení povinného hlášení zaměstnanců do evidence zdravotního a sociálního pojištění u DPP bude v tomto kontextu vyloženě kontraproduktivním krokem.
Stejně tak je potřeba přehodnotit daňově-odvodovou zátěž u částečných úvazků kmenových zaměstnanců – pokud se nezlepší jejich podmínky, budou i nadále kanibalizovány právě výrazně vhodnějšími režimy dohod či dalších forem spolupráce, u nichž jsou zejména odvody znatelně nižší (případně rovnou nulové).
Co chystá ANO
Hnutí ANO s přehledem vyhrálo volby do Poslanecké sněmovny. SZ Byznys připravil detailní přehled jeho ekonomického programu.
Totéž platí pro vysokou daňově-odvodovou zátěž nízkopříjmových kmenových zaměstnanců celkově, u nichž výrazně roste riziko vytěsňování do nejistých forem zaměstnávání či vyloženě k práci načerno. Bez větší odvahy k vybalancování daňově-odvodového mixu, včetně podmínek u dohod o provedení práce a dalších podobných forem, tuto oblast nastupující vláda podle mého soudu nebude schopna efektivně řešit.
Pozornost si zaslouží také plánovaná revize systému zaměstnávání zahraničních pracovníků, včetně případné revize podmínek pro uprchlíky z Ukrajiny se statutem dočasné ochrany. Česká ekonomika (a do jisté míry i společnost) je dnes na těchto lidech i jejich práci do značné míry závislá, a jakékoli zpřísňování podmínek by mohlo poškodit i zaměstnavatele a celé hospodářství.
Místo zbytečných restrikcí by proto stát měl spíše zrychlit a zpřehlednit povolovací procesy – včetně poněkud přehlíženého, ale mimořádně důležitého uznávání dosaženého vzdělání, praxe a dalších předpokladů pro výkon povolání v regulovaných profesích – a pokud možno zachovat možnost legálního pobytu i práce pro ty, kteří zde již žijí a platí daně i odvody, a také jejich rodin, seniorů i dětí, kteří se již na našem území nacházejí.
V tomto bodu programového prohlášení vlády, resp. v možných způsobech jeho naplňování, bohužel vzhledem k některým předvolebním výrokům zástupců stran vládní koalice vidím velké riziko, které by mohlo mít bezprostřední negativní dopady na životy statisíců lidí – ale i na v Česku působící zaměstnavatele, celou ekonomiku a společnost.
Jak přetavit sliby v realitu
Celkově platí, že navržené body působí na první pohled líbivě, ale spíše vágně – a v některých bodech mohou být dosud deklarované kroky nastupující vlády silně kontraproduktivní. Úspěch nové vlády v oblasti zaměstnanosti bude záviset především na kontinuitě rozběhnutých změn, na konkrétních parametrech jednotlivých nástrojů a na odvaze prosazovat i méně populární, ale potřebné úpravy – hlavně v oblasti vybalancování daňově-odvodové zátěže zaměstnanecké práce především u nízkopříjmových skupin, podmínek u DPP či dalších alternativních forem spolupráce, které často slouží ke krytí nelegálního zaměstnávání.
Výrazné výzvy spojené s dopady rozvoje aplikací umělé inteligence a dalších nových technologií, s migrací či s rychlým stárnutím české populace jsou pak zcela samostatnou kapitolou, u níž žádná vágní prohlášení rozhodně stačit nebudou – a konkrétní nepříliš promyšlené kroky mohou rychle napáchat mnohem více škody než užitku. Ďábel bude opět skryt - jak to u nás často bývá - nejen ve zvolené strategii (nebo naopak v absenci jakékoliv promyšlené strategie), ale i v konkrétním provedení a v jednotlivých detailech.
