Článek
Hnutí ANO plánuje do roku 2027 obnovit elektronickou evidenci tržeb v modernizované podobě označované jako EET 2.0. Podle Aleny Schillerové má jít o jeden z klíčových pilířů programu hnutí, které chce návrh prosadit i do programového prohlášení budoucí vlády.
ANO ve své hospodářské strategii zmiňuje, že vývoji veřejných financí škodí nedostatečný boj proti šedé ekonomice. Daně jsou podle ní nastavené tak, že část lidí a firem odrazují od legálního podnikání, a zároveň chybí účinné nástroje kontroly, jako byla dříve EET.
Odkazuje se na studii Kearney z roku 2024, podle které šedá ekonomika činí zhruba 14 % HDP České republiky. To odpovídá daňovým únikům v řádech stovek miliard korun ročně. Česká republika se podle studie nachází na jedenáctém místě mezi 27 členskými státy EU (průměr EU činí 17,9 %).
V praxi ovšem nelze – alespoň se to zatím nikde nepodařilo – vybrat z šedé ekonomiky všechny peníze. „S velkou mírou optimismu si lze představit, že se v Česku najde kouzelný recept na snížení podílu šedé ekonomiky k nejnižším v rámci zemí EU na pouhých 10 %,“ píše ekonom Daniel Münich. A s tím souhlasí i hlavní ekonom ČSOB Private Banking Dominik Rusinko. „V závislosti na zvolených opatřeních k potírání šedé ekonomiky lze dosáhnout zvýšení daňového inkasa o desítky miliard korun, rozhodně však nepůjde o stovky miliard.“
„Chceme, aby odpadla povinnost tisknout účtenku, aby nebylo potřeba mít neustálé online připojení. Aby to opravdu nikoho nestálo ani korunu. Kdo má pokladnu, využije tu svou. Kdo má chytrý telefon, stáhne si autorizovanou aplikaci zdarma. Poučíme se z veškeré kritiky, která na EET 1 byla,“ uvedla pro redakci SZ Byznys Schillerová.
Ambicí hnutí je podle ní místo výjimek přijít s co nejjednodušším a intuitivním systémem, ze kterého budou mít podnikatelé pouze přínos například v podobě nižších daní a odstranění nekalé konkurence.
„Mohu prozradit, že analyzujeme i možnost přímých každoročních daňových slev pro všechny, kdo budou své tržby evidovat řádně,“ sdělila.
Schillerová připomíná, že podle ekonoma Tomáše Havránka přineslo původní EET navýšení HDP o 2 až 3 %, jeho zrušení proto stát připravilo o odpovídající daňové příjmy. Odhadovaný přínos systému byl podle ní zhruba 18 miliard korun ročně při spuštění všech čtyř fází. EET bylo původně postupně zaváděno od roku 2016. V roce 2020 bylo ovšem kvůli pandemii koronaviru pozastaveno a v roce 2023 úplně zrušeno.
Rusinko poukazuje, že ačkoliv podle původních propočtů Ministerstva financí z roku 2016 měly příjmy z EET přinést zhruba 18 miliard korun ročně, za první tři roky činily dodatečné příjmy do státního rozpočtu celkem 33 miliard korun, tedy asi 60 % původních očekávání.
„Myslím, že je rozumné očekávat dodatečné příjmy do státního rozpočtu v rozmezí 10-20 miliard korun, v závislosti na tom, v jaké podobě bude EET znovu zavedeno. Za mě osobně ideálně v co nejvíce digitalizované podobě a byrokraticky nenáročné,“ uvedl. Dodává, že obnovení systému by mělo také přispět k férovějšímu podnikatelskému prostředí.
Znovuzavedení evidence tržeb bude podle Schillerové mít pozitivní vliv na kvalitu podnikatelského prostředí, konkurenceschopnost firem, úvěruschopnost podnikatelů i zaměstnanců, důchodové zabezpečení zaměstnanců, jejich přístup k hypotékám, výši mezd, ale také omezení zneužívání sociálních dávek.
„Také NKÚ konstatoval, že zrušením EET se stát připravil o funkční a užitečný nástroj,“ dodala Schillerová. Realistickým termínem spuštění systému je podle ní rok 2027, a to kvůli nutnosti vybudovat potřebné IT zázemí. Věří, že pro návrat EET a boj proti šedé ekonomice získá hnutí širokou politickou podporu.
ANO chce kromě obnovení elektronické evidence tržeb zavést také takzvanou Digitální daňovou kobru, která by s využitím pokročilých analytických nástrojů a umělé inteligence odhalovala fiktivní obchody a nezákonné daňové optimalizace. Do roku 2028 pak plánuje rozšířit pravomoci Celní správy, aby mohla účinněji kontrolovat výběr spotřebních daní a dohlížet na regulaci hazardu.
Podnikatelé čekají na konkrétní návrh
Podle předsedy Asociace malých a středních podniků Josefa Jaroše jsou podnikatelé v názoru na obnovení EET rozdělení. Technicky by podle něj dnes systém nepředstavoval problém, rozhodující ale budou jeho konkrétní parametry. Pokud by se podařilo dohodnout na stabilní podobě EET napříč politickým spektrem a nehrozilo by jeho opětovné rušení, asociace by se přikláněla k jeho znovuzavedení. V opačném případě by podporu nedoporučila.
„Problematika elektronické evidence tržeb je předně zářným příkladem opakovaně kritizované nekoncepčnosti, nečitelnosti a neustálých změn v hospodářské, potažmo daňové politice. Model ‚zavedeme, zrušíme, asi opět zavedeme – a co bude následovat? Opět zrušíme, až se znovu prostřídají vlády?‘ vadí obecně, tedy nejen podnikatelům, víc než to, jestli EET máme, či nikoliv,“ uvedl pro redakci SZ Byznys Jaroš.
Dodává, že Asociace malých a středních podniků a živnostníků před lety zavedení EET podpořila, a to za předpokladu, že bude platit pro všechny a nebude podnikatele nadměrně zatěžovat. „Pokud se už EET zavedla, neměla se rušit, ale naopak dotáhnout pro všechny uvažované kategorie,“ myslí si Jaroš.
Povinná EET tak, jak vypadala předm jejím zrušením, je podle tajemníka Hospodářské komory Ladislava Minčiče překonaná.
„Digitalizace dokladů provázejících maloobchodní prodej je ale trendem. Pokud by vláda v konstruktivní spolupráci s podnikatelským sektorem přišla s moderním, jednoduchým a uživatelsky přívětivým řešením, které bude neutrální ve vztahu ke způsobu placení a které bude podnikatele i spotřebitele stimulovat k prakticky oboustranně užitečnému vytváření digitální stopy o provedené koupi, resp. prodeji zboží nebo služby, přispělo by to k férovému podnikatelskému prostředí,“ myslí si.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza EET podporuje, ale ne plošně pro všechny podnikatele. Má podle něj smysl v oborech s vysokým podílem hotovostních plateb – tedy hlavně v gastronomii nebo stánkovém prodeji, kde je podle něj větší pokušení nepřiznávat všechny příjmy.
„Naopak nedává smysl zatěžovat elektronickou evidencí různé drobné živnostníky, kteří udělají třeba jen několik málo transakcí týdně. Tam by daleko větší logiku mělo, aby měli povinnost na vyžádání zákazníka nabídnout nějakou formu bezhotovostní platby – ať už přes platební terminál, QR kód nebo třeba jako běžný bankovní převod. Každý zákazník by měl mít právo zaplatit i bezhotovostně a jsem přesvědčen o tom, že by to mnoho lidí využilo a u těchto živnostníků s malou frekvencí plateb by to mohlo stačit,“ myslí si.
