Článek
Vítěz voleb má plán, jak splnit jeden ze svých slibů, a to snížit ceny energií. Regulovaná složka ceny elektřiny na rozdíl od silové části v poslední letech rostla a letos činí zhruba 50 procent z celkové ceny, a proto se na ni chce hnutí ANO zaměřit.
Regulovanou část ceny energií pro každý kalendářní rok určuje nezávislý Energetický regulační úřad (ERÚ). Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček pro SZ Byznys popsal, o kolik by elektřina mohla domácnostem i firmám zlevnit a jak toho chce docílit.
„V tuto chvíli bychom chtěli snížit regulovanou složku zhruba o 40 procent. Musíme se dívat na to, co můžeme snižovat a jak jsou účelově vázané peníze. Jeden z prvních kroků bude převedení poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet. Věřím, že se takhle domluvíme v rámci nějakého koaličního partnerství, alespoň pro mě je to zásadní věc,“ říká Havlíček. Celková cena elektřiny by pak podle něj mohla klesnout o 20 procent.
V minulém roce se na regulovanou složku vybralo celkem 115 miliard korun, jen na poplatky za podporované zdroje energií (POZE) šlo podle Operátora trhu s energiemi 35,14 miliardy korun. Stát v minulosti tyto poplatky, které u domácností tvoří 599 korun s DPH za každou spotřebovanou MWh, dotoval již několikrát. Naposledy tuto platbu odpustila vláda Petra Fialy pro celý rok 2023.
Kde se najdou peníze
Finance z tuzemského státního rozpočtu vyčleněné na úhradu POZE bude muset nový kabinet nejprve někde najít.
Havlíček má v plánu také hradit spotřebitelům část poplatků za distribuci elektřiny a přenos, které dohromady tvoří největší část regulované složky. K jejich snížení chce použít finance z Modernizačního fondu, v němž jsou peníze z evropských emisních povolenek. „Matematicky to lze. Chceme odloupnout nějaké peníze z Modernizačního fondu na investice do sítí,“ říká Havlíček.
Podle ředitele strategie poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno Michala Macenauera je snížení regulované složky o 40 procent málo pravděpodobné, a to i přes významný vliv odpuštění POZE. „Když teď budeme masivně dotovat distribuci a přenos a každý rok do nich nasypeme desítky miliard korun, tak skutečně můžeme tuto část ceny elektřiny nezdražovat. Nedokážu si ale představit, že by se tímto zásahem už dnes dosažená úroveň snižovala, můžeme jen zastavit růst,“ popisuje Macenauer.
Připouští ale, že by cena regulované složky mohla i klesnout, pokud se budou náklady na pokrytí části investic každoročně navyšovat. „Musely by se tyto investice hradit každoročně po dalších několik let, přinejmenším do doby, než odezní časy výrazného navýšení investic vlivem dekarbonizace,“ říká s tím, že by pak nastal cenový skok v momentě, kdy by tato pomoc skončila.
Část příjmů distributorů a ČEPS z toho, co se vybere od spotřebitelů energií, dá na investice do posílení a modernizace přenosových a distribučních soustav, další část jde na běžný provoz a údržbu. Do roku 2035 chtějí dohromady investovat cca 40 miliard korun ročně. Nástup zelené energetiky, digitalizace a decentralizace si navíc každým rokem vyžádá masivnější investice.
O možnostech využití peněz z Modernizačního fondu rozhoduje do značné míry Evropská unie a vlády s nimi nemohou libovolně manipulovat. Tyto finance například nelze použít na dotování POZE nebo na údržbu sítí, čehož si je Havlíček vědom. Na investice do přenosu a distribuce to však možné je, což potvrdilo Ministerstvo životního prostředí a dokazují to také dotační programy, které pro tyto účely připravila současná vláda.
„Otázkou je objem prostředků, které na sítě půjde uvolnit. Rozpočet Modernizačního fondu je poměrně napjatý, pokud by se část pro sítě měla posílit, není jasné, z jaké kapitoly programu chce ANO ubrat,“ popisuje Tomáš Buzrla, výkonný ředitel Svazu moderní energetiky.
Kdy pomoc se složenkami zabere
Problémem však je, kdy se případné dotace na investice do sítí projeví v koncových cenách pro zákazníky. Distributoři i ČEPS do nových projektů investují průběžně, naplánované je mají na řadu let dopředu, neboť u některých může stavba včetně povolovacího procesu trvat až deset let.
„Zde je třeba upřesnit, že investice se v regulovaných platbách promítají postupně – ve formě odpisů. To znamená, že investice realizované v příštím roce ve skutečnosti ovlivní regulované platby až v nadcházejících letech, nikoliv příští rok,“ vysvětluje mluvčí ERÚ Michal Kebort.
To potvrzují i distributoři. „Samozřejmě že investice v PREdistribuci jsou víceletou záležitostí, řada náročných projektů je rozpracovaná, naplánovaná i finančně. Každoročně dáváme do údržby, modernizace a výstavby energetické sítě v hlavním městě více než 2,5 miliardy korun a s těmito prostředky počítáme i nadále,“ říká Petr Holubec z tiskového oddělení PRE.
Do rozvoje a modernizace přenosové sítě plánuje společnost ČEPS v následujících deseti letech investovat zhruba 80 miliard korun. „K otázce na možné snížení regulované složky při využití dotací lze obecně uvést, že v tomto případě záleží na objemu alokovaných prostředků v rámci dotačních titulů, které mohou podle jejich výše buď snížit trajektorii očekávaného růstu plateb, nebo při větším objemu alokace tyto platby dokonce snížit,“ říká mluvčí ČEPS Hana Klímová.
V jaké míře se dotace promítnou do koncových plateb, by záleželo na objemu financí, které by dokázaly pokrýt náklady provozovatelů soustav. „Otázkou je, jak vysoké finanční pokrytí investic bychom z Modernizačního fondu získali, abychom mohli splnit všechny požadavky na energetickou síť v souvislosti s její bezpečností a spolehlivostí, digitalizací, ‚pochytřováním‘, připojováním obnovitelných zdrojů a bateriových úložišť a připojováním nových odběrných míst,“ říká Holubec.
Podle Havlíčka by se pomoc měla spárovat s odpisy. „Teď hledáme a vymýšlíme variantu. Když to zjednodušeně řeknu, dám někomu několik miliard korun na investice, ale vzhledem k tomu, že jde o pořízení vlastního majetku, který se odepisuje nějakou dobu, tak by se tam fakticky měla promítnout jen část toho. To lze vyřešit prostřednictvím půjček. Důležité je mít na to peníze,“ říká Havlíček.
ERÚ do roku 2030 očekává investice v elektroenergetice ve výši necelých 190 miliard korun. Tyto náklady se do plateb odběratelů budou propisovat postupně. „Obecně se dá říct, že odpisy tvoří cca čtvrtinu až třetinu z ročních povolených výnosů jednotlivých provozovatelů soustav. Jejich dopady do regulovaných cen lze tlumit dotacemi do rozvoje a modernizace soustav,“ říká Kebort.
Regulátor o nových dotacích nerozhoduje, ale jejich větší zapojení do hospodaření regulovaných subjektů v rámci nové metodiky cenové regulace podporuje. „Zároveň ERÚ apeloval např. na navýšení dotace alokované pro rozvoj soustav z programu ELEGRID (z Modernizačního fondu) aj.,“ dodává Kebort.
Do účtů za energie se tak nepromítnou okamžitě, na rozdíl od odpuštění POZE, které zákazníci pocítí ihned. Havlíček plánuje vyčlenit na tuto část prostředky hned v roce 2026. „Minimálně OZE se musí okamžitě převést. Sítě a distribuce mohou chvíli trvat, neslibuji, že to bude během týdnů,“ přiznává s tím, že i tuto část mohou vyřešit v příštím roce.
„Záleží na jednání s distributory a ERÚ, ale je možné, že k úspoře dojde až od roku 2027,“ upozorňuje Buzrla.
Nejprve však musí vzniknout nová vláda, následovat bude schůzka s regulátorem. „Budou-li vypsány jakékoliv další dotace, ERÚ je připraven je okamžitě promítnout do svých cenových výměrů, kterými stanoví regulované ceny, stejně jako tomu bylo v minulosti. Nicméně to, jaké dotace a v jaké výši budou vypsány, je politickou otázkou,“ říká Kebort.
V Modernizačním fondu mělo být pro roky 2021 až 2030 podle dřívějších předpokladů pro Českou republiku z výnosů z emisních povolenek alokováno až 500 miliard korun, ale vzhledem k nižší ceně emisních povolenek to zatím bude nejspíš přes 380 miliard korun. „Celkově bylo v Modernizačním fondu podpořeno 240 tisíc projektů s celkovou dotací 157 miliard korun,“ říká mluvčí Ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.
Využití Modernizačního fondu pro financování infrastrukturních staveb však Macenauer vítá, stejně jako ERÚ. „Mimo jiné proto, že dotačně byl dosud podporován především rozvoj decentrálních zdrojů, který vyvolává potřebu vyšších investic v energetických soustavách,“ uvedl Kebort.
Do neregulované části ceny elektřiny ANO zasahovat nechce, pokud nedojde k jejímu skokovému navýšení. Od konce energetické krize dodavatelé již několikrát zlevňovali a ceny proudu se nyní drží na stabilní hladině. Větší kontrolu nad cenami energií si však Havlíček slibuje od zestátnění Skupiny ČEZ.
