Hlavní obsah

Vědci z Brna chtějí zabránit falšování vína pomocí ultrafialového záření

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační foto.

Reklama

Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity (AF MENDELU) chtějí pomocí ultrafialového záření metodou UV otisku prstu zabránit falšování vína.

Článek

V minulosti ji úspěšně aplikovali u farmakologicky významných látek s cílem odhalit padělané šarže. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Vědci budou nyní metodu zkoušet na vzorku 100 vín odrůdy Sauvignon z pěti zemí. Pančování vína i uvádění nesprávného místa původu přináší vinařům mnohamilionové ztráty, uvedla mluvčí.

I přes ztráty vinařů neexistuje podle Pospíchalové jasná metoda, jak tyto problémy, které jsou v ČR běžné, rychle a účinně odhalovat. Metodu budou vědci testovat ve dvou vlnách 2. a 9. listopadu a porovnají ji s již používanými metodami, které jsou ale mnohem složitější a zaberou více času. „Sauvignon vybrali, protože jde o jednu z nejrozšířenějších odrůd v mezinárodním měřítku. Novou metodu vyvinuli brněnští vědci a mají ji patentovanou. Jejich postup využívá přirozených spektrálních vlastností kapalných vzorků ovlivněných externím UV zářením,“ uvedla Pospíchalová.

Vědci díky metodě umí rozeznat na první pohled stejné vzorky potravin podle fluorescenčního záznamu. „Vzorek prosvítíme UV zářením a vyvoláme tak celou řadu zajímavých fotochemických reakcí, které jsou pro daný vzorek specifické. Po pár minutách je podle spektrální charakteristiky možné říct, z čeho vznikl. Prosvítit je možné prakticky jakýkoliv kapalný vzorek,“ vysvětlil vedoucí laboratoře bioanalýzy a zobrazování Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU Lukáš Nejdl. Podle něj lze rozborem za pomoci UV záření získat cenné informace o fyzikálních, chemických nebo biologických vlastnostech vzorku v krátkém čase, v řádu jednotek minut.

Falšování pravosti révového vína z pohledu pančování, nesprávně uvedený geografický původ nebo nezachování správného postupu výroby patří podle Pospíchalové mezi velké problémy v mezinárodním měřítku. „Například české a moravské Pálavy se u nás spotřebuje více, než se jí vyrobí. Moravským vinařům z toho plynou milionové ztráty a dochází také ke klamání koncových spotřebitelů,“ upozornila mluvčí.

„Redukce těchto finančních ztrát může významně pomoci zejména vinařským regionům, které mají svůj socioekonomický status vázaný na pěstování, zpracování, výrobu, prodej révového vína a příslušné kulturní aktivity. Mít jednoduchou metodu, která by rozpoznala geografický původ vína, by byl velký úspěch,“ doplnil vedoucí Ústavu vinařství a vinohradnictví MENDELU Mojmír Baroň.

Reklama

Doporučované