Článek
Archeolog Jan Hasil ČTK řekl, že tým získal i nové poznatky o opevnění tamního raně středověkého hradiště. Hasil, který působí v pražském Archeologickém ústavu Akademie věd ČR, vedl vykopávky s Ivo Štefanem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Oproti šesti předcházejícím kampaním, kdy jsme se věnovali severnější části hradiště, které říkáme akropole, jsme se letos zaměřili na jižní, menší část – takzvané předhradí,“ řekl Hasil. Výzkum byl zároveň praxí studentů archeologie.
„První významný poznatek se týká pravěkého osídlení místa, o kterém se mnoho ví už z minulých sezon a z prací našich kolegů. Toto osídlení bylo nejintenzivnější ve starší době železné - v době halštatské. My dosud to místo pokládali za vyvýšené sídliště, které využívá přirozeného terénu k vymezení nebo posílení obrany,“ řekl Hasil. „Letos se ale podařilo zjistit, že už zřejmě v této fázi bylo sídliště opevněno. Objevili jsme příkop z té doby. Takže můžeme říci, že Praha je bohatší o jedno pravěké hradiště,“ zdůraznil expert. Na území Prahy byla zatím odhalena více než desítka pravěkých hradišť - například v Hostivaři, na Babě a velmi známé je i někdejší keltské oppidum na Závisti.
Druhý důležitý poznatek se týká období největšího významu lokality, které nastalo kolem roku 900. Tehdy podle Hasila ve Vinoři sídlila elita velmi blízká špičkám raného přemyslovského státu. Připomněl, že už v minulých letech archeologové objevili třeba bohatý hrob mladé dívky, přezdívané vinořská princezna, či pozůstatky halové stavby. „Letos jsme doplnili výzkum vnějšího opevnění, víme, jakým způsobem bylo hradiště opevněno. Opevnění si nezadá s objekty, které z té doby známe z písemných pramenů - Pražským hradem, s Budčí, se Starou Boleslaví,“ uvedl Hasil. Opevnění ve Vinoři sestávalo z příkopu širokého přes 14 metrů a geofyzikální průzkum prokázal jeho více než třímetrovou hloubku.
„Za příkopem stála dřevohliněná hradba s čelní kamennou plentou. Což si musíme představit tak, že stavitelé naskládali zhruba metr až metr a půl širokou opukovou zeď, kterou provázali s náspem zpravidla dubovými břevny,“ řekl Hasil. Za tím podle něj bylo zemní těleso široké téměř pět metrů a vysoké přes tři metry. „Zezadu byla ta situace kotvena na velmi silné dřevěné sloupy o průměru kolem 40 centimetrů,“ uvedl archeolog.
Letošní etapa podle Hasila terénní průzkum hradiště uzavřela. Nyní je na řadě zpracování a publikace výsledků. Podotkl, že Vinoř skýtá i další pozoruhodná místa. „Zajímavou situaci v katastru Vinoře představuje sídliště, které se nachází o jednu ostrožnu severněji. Kolegové Michal Lutovský a Vladimír Daněček i naše drobnější průzkumy tam zjistili osídlení zhruba současné s hradištěm. Toto má do budoucna určitě výzkumný potenciál,“ uzavřel Hasil.
