Hlavní obsah

Kolínská nemocnice začala využívat laser na léčbu covidových pneumonií

Foto: Jan Novák, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Kolínská nemocnice začala kvůli covidové pandemii jako první v Česku využívat speciální laser na léčbu covidových pneumonií a bude investovat do většího skladu zdravotnické materiálu.

Článek

Na začátku loňského března vyhlásily nemocnice v Mladé Boleslavi, Benešově a Kolíně stav hromadného postižení osob. Středočeské nemocnice tím upozornily na vyčerpání svých kapacit. Na lůžkách v té době leželo zhruba 770 pacientů s covidem, 156 z nich ve vážném stavu.

K nejvíce zasaženým oblastem Česka patřilo Kolínsko. „Začátkem loňského března naše nemocnice procházela zkouškou ohněm, denní počty pacientů přijímaných s covidem tehdy činily 25 až 30, ventilovaných pacientů jsme měli 15 a denně se jeden až dva pacienti překládali jinam. Spotřeba kyslíku stoupla skoro patnáctkrát,“ sdělil ředitel nemocnice v Kolíně Petr Chudomel.

„Museli jsme investovat do dýchacích přístrojů a přístrojů pro aplikaci vysokoprůtokového kyslíku, do laboratoře provádějící stovky PCR vyšetření. Denně jsme se báli zamrznutí kyslíku v rozvodech, které na extrémní průtok nebyly dimenzovány. Potýkali jsme se s něčím zcela bezprecedentním,“ doplnil Chudomel.

Kolínská nemocnice díky této zkušenosti plánuje investovat do skladu pro zdravotnický materiál, vytvořila si pandemický plán prověřený skutečnými podmínkami a zaměstnala lékaře infektologa jako vedoucího centra pro antibiotickou léčbu. Podle Chudomela byli v Kolíně první, kdo v Česku začal využívat vysokovýkonný laser v léčbě covidových pneumonií i postcovidových plicních změn, úspěšnou léčbu už mají za sebou stovky pacientů.

V krajské nemocnici v Mladé Boleslavi dnes leží zhruba 20 pacientů s covidem. „Před rokem jsme jich měli zhruba 70 a každý den přibývalo dalších 15, problémem ale byla i nemocnost personálu, chybělo nám přes 100 zaměstnanců,“ uvedla mluvčí mladoboleslavské nemocnice Hana Kopalová.

Pro pacienty s covidem museli zdravotníci uvolnit další oddělení, do specializované péče se zapojila i oddělení bez předchozích zkušeností, několik ambulancí mělo omezený provoz. „Přesto jsme zajišťovali centrovou péči a vyšší stupeň intenzivní péče i pro nemocnice z okolních regionů Středočeského kraje,“ doplnila Kopalová. Několik dní loni v březnu leželo v Mladé Boleslavi 85 pacientů s covidem, to bylo nejvíce z celé pandemie. Podle Kopalové čelila nemocnice nedostatku odborného personálu ve chvíli, kdy se počet pacientů s covidem zvyšoval. „Výraznou pomocí byla armáda, hasiči a dobrovolníci z řad veřejnosti, kteří zde působili jako pomocná síla,“ doplnila.

Podle krajského koordinátora lůžkové péče a primáře mladoboleslavského ARO Jana Žižky se během krátké doby uvedla do praxe opatření, o jejichž zavedení by se v klidových dobách dlouho jen diskutovalo. Jde například o sdílený lůžkový fond či flexibilitu jednotlivých oddělení. „Proti tomu se ukázalo, že vybavení lze vždy nakoupit, ale vysoce specializované profese nelze ze dne na den nahradit,“ doplnil Žižka.

Reklama

Související témata:

Doporučované