Článek
Dozví se základy o biologii velkých šelem, o jejich ochraně a stopování. Odstartuje tím třiadvacátá monitorovací sezona dobrovolnických hlídek, které organizuje Hnutí Duha, jež o tom dnes informovalo ČTK. Hlídky pomáhají mapovat výskyt vlků, rysů a medvědů téměř na celém území České republiky.
Sběrem vzorků pomáhají dobrovolníci s výzkumem těchto ohrožených živočichů a s jejich další ochranou. Účastníci si mohou vybrat ze seminářů v Krušných horách, na Šumavě, v Beskydech, Javorníkách nebo v Rychlebských horách.
Na přednáškách se dozví účastníci podrobnosti o činnosti hlídek a hosté z řad myslivosti nebo zemědělství přibližují problematiku chovu hospodářských zvířat v blízkosti vlčích teritorií. Součástí akce je praktická ukázka stopování zvířat v terénu. Po absolvování semináře se mohou dobrovolníci zapojovat do činnosti hlídek po celý rok. O míře zapojení se rozhoduje každý dobrovolník sám. „Při pochůzkách hledají tzv. pobytové znaky chráněných šelem. Tedy především stopy a stopní dráhy. V nich mohou objevit i další zajímavé indicie jako trus, chlupy nebo moč. Nebo je stopy zavedou třeba až ke stržené kořisti. Na taková místa pak můžeme umístit fotopast a dozvědět se o životě tamních šelem ještě víc,“ uvedla koordinátorka hlídek Barbora Černá.
Vzorky jako trus, srst nebo moč odebírají nálezci na genetické analýzy. Zejména vlčí trus z oblastí trvalého výskytu vlků putuje na potravní rozbory do ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě. „Díky propojení s výzkumem v zahraničí víme, že populace vlků v severních Čechách pochází zejména z Polska a Německa, v Beskydech a Javorníkách zase z Karpat apod. Můžeme díky nim ukázat, že vlci se do Česka šíří samovolně nebo že se u nás nevyskytují kříženci vlků a psů,“ uvedla Černá.
Hlídky podle Hnutí Duha pomáhají také v boji s pytláctvím. Jejich monitoring přispívá k získání dat, která mohou pomoci při vyšetřování.
