Článek
Svým provedením je herálecká maškara v kraji unikátní, první písemné zmínky o ní pocházejí z přelomu 19. a 20. století. Kraj Vysočina o tom dnes informoval na svém webu.
Herálecká maškarní obchůzka je podobného typu jako obchůzky na Hlinecku, které jsou jako nemateriální kulturní dědictví na seznamu UNESCO. „Podobně jako na Hlinecku také v obchůzce v Herálci chodí pouze muži. Každá maškara má svoji neměnnou podobu, význam a funkci. Masky v průvodu jdou za sebou v ustáleném pořadí. V čele jde pasáček s krávou, za ním kráčí kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti,“ uvedl kraj.
Průvod odchází za doprovodu kapely k obecnímu úřadu, kde laufr požádá starostu o povolení, než se průvod vydá na kolední obchůzku. Program obchůzky končí závěrečnou písní před obecním úřadem. Svá pravidla má i večerní účast maškar na plese. Jeho součástí je divadelní scénka symbolizující konec zimy – porážení krávy a její následné oživení.
„Masopustní obchůzky v Kraji Vysočina jsou oblíbeným zvykem, v současnosti se konají zhruba v polovině obcí. Veselá lidová tradice hraje podstatnou roli v sepětí obyvatel na vesnicích, kde se dosud obvykle koná. Zároveň plní funkci společenskou a zábavní,“ dodal kraj.
Na Vysočině je 704 vesnic a měst. Na seznamu tradiční lidové kultury je v kraji 11 zvyků včetně havířského průvodu v Jihlavě nebo betlémské cesty v Třešti.
Období masopustu, které začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi, je spojeno s maškarními průvody a hodováním. Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 14. února.
