Hlavní obsah

Rituály odčarování branky. Svědectví českého trenéra v Botswaně

Foto: Osobní archiv Tomáše Truchy

Český fotbalový trenér Tomáš Trucha již od roku 2012 s přestávkami trénuje v Africe.

Reklama

Český fotbalový trenér Tomáš Trucha je bývalý asistent Romana Pivarníka. Společně prošli brněnskou Zbrojovkou, Bohemians či plzeňskou Viktorií. Trucha se ale vydal za neobvyklou trenérskou výzvou. Jak funguje fotbal v Africe?

Článek

Trénujete v Botswaně, jak jste se k tak, řekněme, exotickému angažmá dostal?

K angažmá v Botswaně jsem se dostal tak, že jsem potkal agenta s botswanským pasem, žijícím v Bratislavě, na tréninkovém hřišti v Brně. Přes tohoto agenta jsem se následně dostal k angažmá v Botswaně.

Jak kvalitní je botswanská liga?

Řekl bych, že botswanská liga je tak na úrovni druhé či třetí ligy u nás. Není to vyloženě špičková soutěž. Ten nejlepší fotbal se hraje buď v Jižní Africe nebo v Egyptě. Já jsem byl ve dvou klubech. Jeden se jmenuje Orapa United a druhý Township Rollers a to jsou dva ze čtyř klubů, které zásobují botswanskou reprezentaci. Takže ať už jsem trénoval United či Rollers, tak polovina až tři čtvrtě hráčů byla součástí reprezentace Botswany. Kluby, kde jsem trénoval, jsou tak na dobré úrovni a mohly by dosahovat kvality české první ligy, obecně bych ale ligu přirovnal k druhé až třetí lize v Česku.

Foto: Osobní archiv Tomáše Truchy

Tomáš Trucha v Botswaně trénoval dva kluby.

Jaké je v Botswaně fotbalové zázemí?

Například stadiony jsou různé úrovně. Buď se hraje na menších stadionech s umělou trávou nebo se hraje na hřištích určené pro reprezentaci. Stadiony, na kterých hraje reprezentace jsou až pro 20 tisíc diváků. Co se týče návštěvnosti, tak to záleží na kvalitě zápasu. Může přijít jen 500 diváků, ale když se hraje derby, je běžná návštěva okolo 15 tisíc. Stejně tak, když jsme hráli kvalifikaci CAF africké Ligy mistrů.

Foto: Osobní archiv Tomáše Truchy

Tomáš Trucha fotbalové prostředí a vybavenost v Africe chválil.

Se svým týmem jste hráli kvalifikaci CAF africké Ligy mistrů. Podobá se to alespoň z části té slavnější evropské soutěži? Ať už, co se kvality týmů týče, atmosférou nebo financemi?

Africkou Ligu mistrů bych se nebál přirovnat ke klasické Lize mistrů UEFA tak, jak ji známe. Africká fotbalová federace bere vlastní Ligu mistrů jako výkladní skříň z hlediska prezentace. To nejlepší porovnání je, když se hraje Mistrovství světa klubů. Africké kluby, které se poháru účastní, se vždy probojují alespoň do semifinále. Ať už to byly egyptské kluby nebo konžské Mazembe a jihoafrické Mamelodi Sundowns, jejichž majitelé jsou nejbohatší lidé v Africe, ne-li na světě. Ty kluby mají špičkové zázemí. Mají tréninková centra, všechnu moderní techniku, kterou máme my v Evropě, takže zápasy mají velkou úroveň. Ti nejlepší afričtí hráči špičkových týmů v Evropě, jakou jsou Manchester City, Liverpool, Juventus Turín nebo AS Řím si prošli právě africkou Ligou mistrů. Semifinále či finále soutěže tak i kvalitou rozhodně dosahuje na evropskou Ligu mistrů.

Atmosféra na zápasech africké Ligy mistrů se s tou na ligových zápasech nedá srovnat. Jako příklad bych použil fanoušky egyptského Al Ahly, Zamaleku, jihoafrického Mamelodi Sundowns nebo méně známého Mazembe z Demokratické republiky Kongo. Když jsou stadiony plné, tak je atmosféra fantastická, dokonce bych řekl ještě fanatičtější, než v evropské Lize mistrů, kde jsou regule z hlediska sezení a chování fanoušků o mnoho přísnější.

Co se financí týče, tak CAF Liga mistrů úrovně Ligy mistrů UEFA nedosahuje, ta je opravdu někde jinde. Je ale pravda, že finanční ohodnocení je rok od roku vyšší. V Africe jsem od roku 2012 a vím, že výše odměn, sponzoři či marketing jsou pro kluby natolik zajímavé, že například kluby ze severu Afriky, ať už je to Alžírsko, Maroko nebo Egypt, se na Ligu mistrů soustředí hodně. Jednak, aby se do soutěže kvalifikovaly z domácí soutěže a také aby následně prošly co nejdále.

Jak populární a finančně zajímavá je botswanská liga? Kdybychom prostředí v Botswaně porovnali s Českem, kde nejlepší hráči vydělávají statisíce a jsou vnímáni jako hvězdy.

Já jsem trénoval v klubu Township Rollers, který byl z hlediska fanouškovské základny a popularity podobný jako Sparta či Slavie. I přes to, že už tým od ledna netrénuji, tak mě lidé zastavují na ulici a chtějí fotku či podpis. V Botswaně je fotbal sport číslo jedna. Co se financí týče, už to rozhodně není jako v Evropě, ale v porovnání s průměrným platem tady v Botswaně hráči rozhodně vydělávají nadprůměr. Platy hráčů dosahují úrovně lepšího druholigového klubu u nás nebo těch menších ve Fortuna lize. Platy se nepohybují jako u nás v řádech statisíců, ale desetitisíců.

Může být tedy vůbec botswanská liga finančně zajímavá i pro evropského trenéra? Nebo ve vašem případě šlo spíše o touho po dobrodružství a nové zkušenosti?

Pro mě to je už druhé angažmá v Africe. Můj bratranec totiž dlouhodobě pracuje v Jihoafrické republice a skrze něj jsem získal kontakty a nakonec i práci. Když jsem odcházel do Botswany, už jsem věděl do čeho jdu. Angažmá v týmu Township Rollers pro mě mělo hodnotu spíše po sportovní stránce. Trénování prvotřídního botswanského klubu jsem bral jako čest než jako zkušenost či dobrodružství.

Foto: Osobní archiv Tomáše Truchy

Trucha dovedl svůj tým až do kvalifikace africké Ligy mistrů.

Jak tedy vypadal obyčejný den českého trenéra botswanského týmu v Africe?

Z hlediska mojí práce a dennodenního života se mi moc nezměnilo. V podstatě se to moc neliší oproti životu v Česku. Ať už z hlediska zabezpečení od klubu či celkového zázemí. Každý den mi pomáhal realizační tým, kde jsem měl dva asistenty, trenéra brankářů, kondičního trenéra a manažera mužstva. K dispozici jsem měl vše potřebné - tréninkové hřiště, stadion, výpočetní techniku, nahrávací zařízení, monitoring soupeřů či nahrávání našich zápasů a následnou analýzu. Na této úrovni je to srovnatelné s podmínkami v Evropě, samozřejmě takové zázemí mají jen lepší kluby soutěže, ty menší takový komfort nemají.

Foto: Osobní archiv Tomáše Truchy

Tomáš Trucha se svým bývalým realizačním týmem.

Jak to v současnosti vypadá v Botswaně v souvislosti s pandemií koronaviru?

Situaci bych rozdělil na dvě části. První část je celá Afrika, ta je zasažená jako poslední kontinent. Zjednodušeně řečeno to, co Evropa zažívala před měsícem, to v Africe nastává nyní. Zatímco Evropa je v současnosti, doufám, za epidemickým vrcholem, tak země v Africe mají teprve první pozitivně testované. Některé země si vzaly příklad v Evropě a velmi rychle zavedly opatření proti šíření nákazy.

Konkrétně Botswana reagovala včas a zavřela školy, omezila veřejná shromáždění, přerušila také fotbalovou ligu. Všechna tato opatření nastala ještě předtím, než byl v zemi první pozitivní případ. Naopak v Jihoafrické republice podobná opatření nezavedli a dnes mají 1300 případů. V Botswaně jsou pozitivně testovaní tři lidé a jedna osoba umřela, samozřejmě ale také záleží na počtu testovaných osob. V současnosti je i 1900 lidí v karanténě a u 500 osob se čeká na výsledek testu. Dlouho to vypadalo dobře, ale myslím si, že se dostaneme do podobné situace jako zbytek světa.

Na jaké úrovni je zdravotnictví v Botswaně? Neuvažoval jste o návratu do vlasti?

Od klubu mám letenku zaplacenou na konec května. Ale tím, jaká je situace nevím, zda ji budu vůbec moci využít. Jsem i v kontaktu se zastupitelským úřadem v Jižní Africe, tak uvidíme, jak se situace bude vyvíjet.

Pokud by následoval návrat do Česka, plánujete už doma zůstat nebo toužíte po dalším exotickém angažmá?

Tím, že se v Botswaně přerušila liga, tak se i odložila jednání o novém působišti. Věřím ale, že až vše překonáme a věci se vrátí do normálu, tak se jednání obnoví a využiji svých kontaktů, ať už tady v Botswaně nebo v Zambii či Jižní Africe.

Vybavuje se vám na závěr nějaká vtipná či zajímavá zkušenost českého trenéra v Botswaně?

V Africe stále funguje válka různých duchů. Začne zápas a přestože máte výkop, dva hráči soupeře nenapadají, ale sprintují k vaší bráně s jakousi směsí v ruce a vodou, aby branku odčarovali. Váš brankář ihned na to volá maséra a předstírá zranění, aby mu masér mohl přinést vlastní směs a vodu, aby branku po zahájení hry opět začaroval. Je někdy hodně zábavné něco podobného sledovat, zároveň ale jako trenér musíte počítat i s reakcí vlastních hráčů.

Reklama

Doporučované