Hlavní obsah

ŘSD sčítá za 50 milionů auta na silnicích. Data však mohou být bezcenná

Foto: Shutterstock.com

Sčítání aut probíhá každých 5 let, aby se vědělo, kde je třeba stavět nové silnice či protihlukové stěny.

Reklama

Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v celostátním měření intenzity dopravy, ačkoliv výsledné statistiky mohou být podle některých kritiků nepoužitelné. Kdyby ale mělo dojít k výraznému omezení provozu, sčítání prý zastaví.

Článek

Pandemie covidu-19 nabourává i plány Ředitelství silnic a dálnic, které právě na letošek nachystalo sčítání aut na dálnicích a silnicích. Celostátní akce se odehrává v pětiletých cyklech a výsledky slouží jako podklad pro novou výstavbu, také pro údržbu komunikací nebo například pro řešení ochrany před nadměrným hlukem. Data jsou zasílána i do evropských institucí k nejrůznějším statistickým účelům.

Jenže letošní rok je atypický, doprava hlavně v jarních měsících utichla a hrozí, že výsledná čísla nebudou odpovídat realitě.

Smluvně zajištěná akce, kterou pro ŘSD zabezpečuje brněnské Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s firmami VARS Brno a ManpowerGroup, má přitom stát téměř 50 milionů korun.

„Osobně se domnívám, že takto sesbíraná data budou bezcenná a z hlediska vývoje a prognóz prakticky nepoužitelná,“ soudí Jan Suchý, který se sčítání na pražské centrále ŘSD dlouhá léta věnoval. Nyní už je v penzi. Upozorňuje, že i v oficiálních materiálech ŘSD se píše, že sčítání má mimo jiné sloužit pro aktualizaci prognózy vývoje dopravy, podle něj ale letošní statistiky k tomuto účelu neposlouží. Myslí si proto, že by bylo rozumnější celé sčítání posunout až na „necovidovou“ dobu.

Částečný odsun

Dálniční ředitelství nicméně uvádí, že dělá vše pro to, aby ke zkreslení výsledků nedošlo. Původně totiž mělo sčítání začít už v březnu. Ale tento jarní sběr dat se v souvislosti s prvním vyhlášením nouzového stavu nakonec neuskutečnil. A byl o rok posunut (nově má jarní část sčítání probíhat od poloviny dubna do konce června 2021).

A tak měření, jehož se po celé republice zúčastňují asi čtyři tisíce sčítačů, kteří počítají auta na zhruba 6500 úsecích, bylo naostro spuštěno až v létě, konkrétně 12. července. To už prý bylo zase vše v normálu.

„Bylo prokázáno, že se intenzita dopravy po červnovém uvolnění vládních opatření v průběhu léta víceméně vrátila na úroveň předchozích let,“ poznamenává k tomu mluvčí ŘSD Jan Studecký.

Podzimní sčítání má skončit 22. října. Nově vyhlášený nouzový stav a nově přijímaná omezení by však opět mohla přivodit odklad, byť v ŘSD věří, že to nakonec nebude třeba.

Vedení státní organizace nicméně čeká, jak se bude situace vyvíjet. „V tuto chvíli další odklad nepředpokládáme, pokud by ale došlo k výrazné změně charakteru provozu – při vyhlášení celostátní nebo regionální karantény –, podzimní sběr dat bychom předčasně ukončili a sčítání uzavřeli během jara roku 2021,“ vysvětluje mluvčí Studecký.

Už druhý problém v řadě

Sčítání se odehrává každých pět let, ale ani posledně cyklus nebyl dodržen. A to údajně kvůli zpoždění při výběru dodavatele. Sčítalo se tak nakonec až v roce 2016 místo 2015. „Přestože tam tehdy došlo ke zpoždění, všude jsou dnes výsledky prezentovány jako data za rok 2015. Rozhodně tím byla porušena věrohodnost statických řad, ze kterých se predikuje vývoj dopravy v čase,“ diví se již jednou citovaný bývalý pracovník ŘSD Jan Suchý.

A po letošku tak očekává další zkreslení. „Když se totiž budou dohromady dávat čísla z letošního roku a čísla z roku příštího, je to míchání jablek s hruškami,“ míní Suchý, byť chápe složitost situace.

Vybavuje si také, jak probíhalo sčítání například v devadesátých letech, kdy to ještě pro stát nedělali najatí externisté, nýbrž interní pracovníci ze Správy a údržby silnic, i v rámci víkendů a přesčasů.

„V roce 1995 nás celé sčítání stálo asi 150 tisíc korun, v roce 2000 to už bylo 5 milionů a v roce 2005 asi 20 milionů. To již ale také začali být najímáni externí pracovníci,“ dává Suchý ceny zakázky do kontrastu s nynějšími 50 miliony.

Nicméně také dodává, že mezitím vznikly kraje, které převzaly silnice II. a III. třídy a s nimi i část silničářů. Tudíž už stát neměl tolik lidí a musel si je začít najímat.

Reklama

Doporučované