Hlavní obsah

Růst čínské populace zpomaluje. V budoucnu to může představovat hrozbu

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

11. 5. 13:44

Čínská populace rostla v uplynulém desetiletí nejpomaleji od zavedení politiky jednoho dítěte v 70. letech 20. století. Může za to zlepšující se ekonomická i společenská situace, ale i nepříznivé podmínky pro budoucí rodiče.

Článek

Navzdory pochybnostem po zveřejnění textu Financial Times o pravděpodobném úbytku čínských obyvatel za rok 2020 čínský statistický úřad v úterý zveřejnil zprávu hovořící o opaku – loni žilo v Číně 1,41 miliardy lidí. Sčítání lidu probíhá v Číně jednou za deset let, a ačkoli jeho poslední výsledky hovoří o růstu populace o 5,38 procenta, o příliš potěšující čísla se nejedná.

Roční růst populace byl nejpomalejším za posledních deset let od prvního sčítání lidu v Číně v roce 1953. Zveřejněné statistiky těsně zaostávají za vládním cílem z roku 2016, podle něhož mělo být v Číně do roku 2020 1,42 miliardy obyvatel. Potvrdil se i známý fakt, že čínská populace stárne a v zemi se rodí méně dětí. Za loňský rok přišlo na svět 11,79 milionu dětí, což znamená meziroční pokles o 18 procent. Pro porovnání – v roce 2016 se narodilo 18 milionů dětí. Novorozenecké statistiky tak atakují nejnižší příčky za téměř šest desetiletí.

Nepodařilo se zvrátit ani klesající míru porodnosti – za uplynulý rok připadá 1,3 dítěte na jednu matku, což je daleko pod mírou potřebnou pro zachování stabilní populace, tedy 2,1.

„Údaje ze sčítání také ukazují určité strukturální rozpory, kterým čelí populační vývoj země, jako je pokles velikosti populace v produktivním věku a žen v plodném věku, prohlubování míry stárnutí, pokles celkové plodnosti a pokles počtu porodů,“ uvedli komisaři Národního statistického úřadu.

Za poslední desetiletí se naopak zvýšil počet lidí starších 65 let, a to o 13,5 procenta. V předchozí dekádě tvořil přírůstek této demografické skupiny 8,9 procenta. Počet pracujících Číňanů (ve věku mezi 16 a 59 lety) se naopak snížil za posledních deset let o 40 milionů.

Čínská státní média byla v posledních měsících ohledně vyhlídek demografického vývoje v zemi čím dál pesimističtější, čínská populace se dle nich může začít zmenšovat již v příštích několika letech. Organizace spojených národů (OSN) odhaduje, že počet obyvatel pevninské Číny dosáhne vrcholu v roce 2030 a poté začne klesat.

Výsledky sčítání lidu měly být původně publikované v dubnu, následně na konci dubna, načež vyhlášení statistický úřad odložil „na neurčito“. Samotný proces sčítání, které proběhlo na konci roku 2020, provádělo 7 milionů pověřených osob, jež v době pandemie absolvovaly návštěvy od dveří ke dveřím a sbíraly data z jednotlivých domácností. Každé domácnosti byl přidělen QR kód, do kterého lidé načetli odpovědi na 12 otázek prostřednictvím aplikace WeChat.

Sčítání probíhalo ve 31 provinciích a autonomních oblastech v přímé správě ústřední vlády. Do sčítání nebyl zahrnut Hongkong, Macao, Tchaj-wan a cizinci, uvedl úřad.

Deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené se situací koncem dubna uvedl, že čínská populace v roce 2020 v porovnání s předchozím rokem dokonce už poklesla. Národní statistický úřad to tehdy popřel a uvedl, že počet obyvatel vzrostl. „I když někteří odborníci odhadovali, že čínská populace na konci roku 2020 klesla pod 1,4 miliardy, ještě to neznamená, že čínská populace začala klesat, ale spíše jde o statistickou chybu,“ napsalo po článku Financial Times čínské médium Global Times.

Rychlost, s jakou čínská populace roste (nebo klesá), je pro Peking citlivým tématem. Z hrozícího nedostatku pracovní síly vyplývají i potenciální ekonomické problémy. Čínská vláda se přitom dlouho snažila populačnímu růstu bránit.

V roce 1979 začala čínská vláda prosazovat politiku jednoho dítěte, která si kladla za cíl výrazně snížit přirozený přírůstek čínského obyvatelstva. Tehdejší političtí představitelé viděli v rychle narůstající populaci brzdu ekonomického rozvoje nastartovaného po nástupu Teng Siao-pchinga k moci. Jelikož rozvoj čínské ekonomiky byl prioritou číslo jedna, stala se lidská reprodukce součástí různých kvót, vládních nařízení a zákazů. Přirozený přírůstek skutečně začal klesat i za cenu narůstající infanticidy, převážně u dívek, a milionů neregistrovaných dětí.

Desítky let trvající politiku jednoho dítěte zrušila Čína v roce 2016 v naději, že při povolení potomka navíc nastane babyboom. V té době také stanovila cíl zvýšit počet obyvatel z 1,34 miliardy v roce 2010 na 1,42 miliardy do roku 2020. Žádný očekávaný babyboom však nepřišel.

Poměr závislostí označuje vztah mezi ekonomicky závislými věkovými skupinami a těmi v produktivním věku. Ti, kteří jsou definováni jako práceschopní, jsou lidé ve věku od 15 do 64 let. Poměr závislostí ukazuje, nakolik jsou lidé v produktivním věku zatíženi těmi, kteří jsou příliš mladí nebo příliš staří pro výkon práce. Pro statistické účely se údaje vztahují pouze na pevninskou Čínu.

Číně v budoucnu hrozí s nedostatečným přírůstkem mladých lidí ekonomické i sociální problémy. Podle BBC může zpomalení růstu populace vést k nedostatku pracujících, kteří budou přispívat na důchody starších. Zvýšit by se mohla i poptávka ve zdravotnických a sociálních službách.

Výsledky sčítání podle Reuters navíc vytvářejí tlak na Peking, aby zatraktivnil pobídky pro páry a přiměl je pořizovat si více než pouze jednoho potomka.

Městské páry, zejména ty, které se narodily po roce 1990, si však své nezávislosti a kariéry považují více než zakládání rodiny, a to navzdory tlaku rodičů. Od rodičovství je odrazují také vysoké životní náklady ve velkých městech. Vzhledem k tomu, že je míra porodnosti v bohatších provinciích podstatně nižší než v provinciích chudších, lze předpokládat, že ani postupné bohatnutí celé země porodnosti nepřidá.

Během pandemie pak začali místní úředníci navrhovat i dohazovací programy městských nevěst pro čínské venkovany nebo zdaňování bezdětných párů. Vedle budování kariéry na úkor zakládání rodiny se pak čínské ženy obávají, že v případě odchodu na mateřskou by kvůli přerušení práce mohly v budoucnu čelit další diskriminaci.

Statistický úřad nicméně uvádí, že nižší míra porodnosti je přirozený vývoj rozvíjející se ekonomické a společenské situaci v zemi.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované