Saúdský korunní princ riskuje. Zatčením princů ohrožuje i vztah s USA

Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán (přezdívaný zkratkou MBS) má v královské rodině řadu nepřátel a nespokojenost s jeho absolutistickou vládou roste. MBS tak přikročil k radikálnímu opatření, které si vyzkoušel už po svém nástupu k moci v roce 2017 – rozsáhlému zatýkání svých odpůrců, ať už mají jakékoliv postavení.

Už v pátek si tak policie odvedla prince Ahmada bin Abdala Azíze, mladšího bratra krále Salmána, a prince Muhammada, který měl v království dříve na starosti boj proti terorismu. O den později média informovala, že mezi zatčenými je i princ Muhammad bin Najíf, někdejší šéf saúdských tajných služeb. Podle deníku The Wall Street Journal nechal MBS zatknout i desítky úředníků ministerstva vnitra a armádní důstojníky, kteří měli podporovat puč proti němu.

V neděli po výsleších už byl nicméně princ bin Najíf spolu s několika dalšími zatčenými propuštěn.

Rijád nic oficiálně nekomentoval, podle zdroje agentury Reuters obvinil MBS prince z „kontaktů s cizími mocnostmi včetně Američanů s cílem provést státní puč“. Zatykače měl podepsat sám král 84letý Salmán, o němž je známo, že trpí demencí. Během víkendu se nicméně začalo na sociálních sítích spekulovat o Salmánově smrti.

Twitter začaly zaplavovat příspěvky se snímkem nemocničního lůžka, jež mělo odkazovat k videu zachycujícímu umírajícího monarchu. Království krátce poté zveřejnilo snímek, na nichž Salmán jmenuje nové velvyslance v Uruguayi a na Ukrajině. Později se ukázalo, že snímek postele pochází ze zcela jiného, s králem nijak nesouvisejícího videa.

Překvapivé zatýkání princů může mít tentokrát větší dopad na stabilitu království než věznění 500 členů politických a byznysových elit v hotelu Ritz Carlton v roce 2017 nebo státem nařízená vražda novináře Džamála Chášakdžího, připomíná server Middle East Eye. Když se totiž nyní zatčený princ Ahmad vracel v říjnu 2018 z Londýna do vlasti, žádali představitelé amerických a britských tajných služeb MBS, aby ho nechal na svobodě. Korunní princ jim to zaručil, nyní ale změnil názor.

Podobně odmítavou reakci vyvolává na Západě i uvěznění prince Muhammada bin Najífa, jenž byl pro USA jedním z klíčových mužů při vytváření protiteroristické aliance obou států. Muhammad se těšil důvěře Ústřední zpravodajské služby (CIA) i Pentagonu. Právě jeho jméno je ale spolu s princem Ahmadem nejčastěji citováno, pokud se mluví o kritice MBS uvnitř monarchie.

Korunní princ si podle řady pozorovatelů chce uvězněním svých odpůrců a možných konkurentů v boji o trůn zajistit klidné předání moci. Znervózňují ho údajně i blížící se americké volby: zatímco s Donaldem Trumpem rychle nalezl společnou řeč, oba demokratičtí kandidáti jsou k jeho vládě silně kritičtí, ať už kvůli krvavé válce v Jemenu, nebo pokračujícímu věznění lidskoprávních aktivistů.

„Je to znamení nervozity korunního prince a lidí okolo něj. Očekávají, že král buď odstoupí, nebo brzy zemře,“ řekl televizi al-Džazíra Ramí Chúrí z Americké univerzity v Bejrútu. Králem se podle nejmenovaných zdrojů Middle East Eye chce MBS stát už před listopadovým summitem G20.

Podobně radikálně jako v diplomacii či vnitřní politice se MBS profiluje i v byznysu. Saúdská Arábie se o víkendu rozhodla rozpoutat ropnou cenovou válku poté, co se Rusko odmítlo připojit k dohodě kartelu OPEC o snížení produkce ropy.

Rijád proto radikálně snížil ceny a cena barelu klesla o 30 procent na pouhých 31 dolarů. Tolik stála ropa naposledy v roce 1991, připomněl server Deutsche Welle. Ceny na světových trzích klesaly také kvůli šířícím se obavám trhu z koronavirové epidemie.