Hlavní obsah

Šít bavlněné roušky se vyplatí. Kapacity pak chybí na ty účinnější

Foto: Čtenář SZ.CZ

Celé Česko se pustilo do šití roušek.

Reklama

Česká společnost se vydala na tažení proti nedostatku ochranných pomůcek a firmy využívají díry na trhu. Kvůli vysokým maržím roušek z bavlny se paradoxně nemají kde šít ty s nanotechnologickou membránou.

Článek

Sociální sítě zaplavily příspěvky s domácí výrobou roušek. To, že se Češi dokážou stmelit a vzájemně si pomoci, je krásné, ale bohužel to neřeší základní problém. Naopak, doporučení vlády přináší problém další – zpomalení výroby účinných nanovlákenných ústenek.

Zlatý důl

Výrobci textilu začali s šitím bavlněných roušek. Cena za materiál se pohybuje v řádu desítek haléřů, cena nastavená na několika desítkách korun znamená obrovskou marži. Dodávání roušek pro nemocnice a lékaře se tím paradoxně komplikuje – jejich výroba by totiž mohla být o poznání rychlejší.

„Když chtějí výrobci nanovlákenných roušek zachovat cenu, za kterou prodávali tyto produkty s vysokou přidanou hodnotou před epidemií COVID-19, jen těžko hledají nové výrobní kapacity profesionálních výrobců textilií, kteří by nešponovali cenu do násobků dřívějších cen,“ vysvětluje ředitel firmy NanoSPACE a předseda Asociace nanotechnologického průmyslu Jiří Kůs.

Nanovlákenné antivirové roušky firmy Respilon nebo NanoSPACE, které jsou ve srovnání s bavlněnými účinnější, stojí zhruba necelých padesát korun. S těmi bavlněnými se roztrhl pytel – a cena je s vysokohorskou přirážkou.

Například písecká výroba ložního prádla Zdeňka Staňka prodává dvojbalení bavlněných roušek za 120 korun. Nesrovnatelně vyšší cenu nasadila textilka Foltýn sídlící v Praze, která prodává jeden kus za 139 korun. U produktu upozorňuje: „Naše roušky nemají atest proti šíření koronaviru, na druhou stranu každý by měl být chráněn rouškou, pokud se pohybujeme na veřejnosti v okruhu ostatních lidí či v dopravních prostředcích.“

Další z výrobců, který nabízí zboží s vysokou marží, je Enve ART. Ceny se pohybují od 75 korun od menších jednoduchých roušek po 120 korun za kus u těch větších s více vrstvami.

Problém pro účinnější nanotechnologii

„Máme v plánu vyrobit 150 až 200 tisíc nanovlákenných ústních roušek pro potřeby krizových štábů v Českých Budějovicích a Písku,“ říká Kůs.

Kvůli nedostatku ochranných pomůcek pro zdravotníky se nechtěli spoléhat pouze na firemní výrobu a domluvili se s dalšími výrobci. „Po výzvě politiků, aby si lidé šili a používali bavlněné roušky, u mnoha výrobců dohody padly. Ceny výroby jako takové se rapidně zvýšily,“ vysvětluje Josef Handrejch, vedoucí výroby společnosti NanoSPACE.

„Domluvení výrobci začali vyrábět vlastní bavlněné roušky a prodávají je za ceny, které jsou mnohem vyšší, než jsou ceny za nanovlákenné roušky. Chtěli jsme zdravotníkům do týdne dodat celou zásilku, ale vypadá to, že část dodáme bohužel později,“ dodává.

Zatím není jasné, o jak dlouho se výroba opozdí – situace se vyvíjí podle sjednaných výroben a dynamicky se mění. Reálná kapacita je nad pěti tisíci kusy denně, podnik se ale bude snažit vyrobit co nejvíce.

Textiláři se brání

S omezením kapacit pro nanotechnology nesouhlasí Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního a kožedělného průmyslu, který organizuje šicí kapacity a koordinuje činnost. „Hlavní problém, který chceme odstranit, je ten, že chceme, aby byl na trhu dostatek zboží, které je potřeba,“ vysvětluje.

„Naší snaha je dát dohromady šicí kapacity a výrobce textilií, v zařazení nanotechnologům nikdo nebrání. Stačí zadat své možnosti, pak v databázi mohou být. Protože na trhu není dostatek roušek, my se snažíme pomoci,“ dodává.

Cenové rozdíly vysvětluje nedostatkem zboží, které žene ceny nahoru, než se ustálí. „Nemohu mluvit za jednotlivé výrobce, ale cena za roušky z nanovlákna by mohla být také nižší. Já ale nestanovuji ceny. Výrobce nanotechnologií rozhodně nemá monopol na nějaký produkt,“ ohrazuje se.

Lepší bavlna než nic

Prodyšnost jednotlivých materiálů k výrobě ústenek se liší. Čím méně prodyšný materiál, tím rychleji rouška zvlhne, čímž se snižuje její účinnost. V boji s epidemií je klíčová efektivita materiálu při zachytávání částic o velikosti viru, tedy 0,02 mikronu.

Podle dat společnosti Smart Air je chirurgická rouška či respirátor nejúčinnější, zachytí zhruba 90 % částic. Pokud se podíváme na klasickou čistou bavlnu, zachytí pouze 50 %.

Podle dat jsou tedy pro domácí výrobu nejvhodnější bavlněné materiály. Jelikož jsou prodyšné, mohou se nosit více hodin v kuse. Poté je třeba materiál sterilizovat.

Reklama

Doporučované