Hlavní obsah

Soubor pěchotních srubů na Šumpersku se stal kulturní památkou

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační snímek.

Seznam kulturních památek Olomouckého kraje se rozrostl o soubor pěchotních srubů v katastru Branné a Starého Města na Šumpersku.

Článek

Na seznam jej zařadilo ministerstvo kultury na doporučení památkářů, kteří oceňují jejich technickou, stavební i historickou hodnotu. Návrh vzešel od Klubu vojenské historie Olomouc. ČTK o tom informoval mluvčí olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk. Pěchotní sruby byly součástí opevnění severních hranic republiky v 30. letech minulého století.

„V obou případech pěchotních srubů se jedná o stavby velmi zachované, jedinečné svou stavební atypičností, která je odlišuje. Technická, stavebně-technologická a historická hodnota těchto objektů je nezanedbatelná i vzhledem k našim a světovým dějinám,“ uvedl Staněk. Prohlášené vojenské stavby jsou podle něj zahrnuty do turistických tras. „Existence těchto objektů je zároveň charakteristickým prvkem krajiny nejen našich severních pohraničních oblastí. Památková ochrana zajistí jejich zachování pro další generace,“ doplnil mluvčí.

Na seznam se podle památkářů dostaly jedinečné sruby označené StM-S-50 v katastrálním území Branné a StM-S-33 v území Starého Města. Jejich budování souvisí s budováním těžkého opevnění na nejohroženější severní hranici Československa jako reakcí na politický vývoj a výboje nacistického Německa.

„Pěchotní sruby a tvrze měly tvořit soustavu samostatných objektů schopných vést obranu proti pěchotě i obrněným jednotkám. K hlavním konstrukčním materiálům patřil mimořádně kvalitní železobeton ve spojení s ocelolitinou a pancéřovou ocelí střílen, kopulí, zvonů a pohyblivých věží. Přípravné práce probíhaly od roku 1934, s vlastním budováním pevnostních objektů se začalo o rok později,“ uvedl Staněk. Výjimečnost a kvality opevnění československého státu jsou podle něj vyzdvihovány v mezinárodním měřítku.

Podle odborníků oba sruby vynikají nad ostatními svou atypičností. První z nich byl určen pro čelní palbu, zachovanou má i vrtanou studnu hlubokou 26,3 metru. V ubikaci pro poddůstojníky, při obsazení srubu během mobilizace v září 1938, vytvořili českoslovenští vojáci malbu Západ slunce nad Hradčany. Druhý ze srubů byl určen pro boční palbu, horní a spodní patro propojuje ocelový žebřík, i zde zůstala zachována vrtaná studna.

Doporučované