Hlavní obsah

Španělská vláda nesmí lidi mlátit a věznit, říká mluvčí katalánské organizace

Foto: Eva Soukeníková, Seznam.cz

Mluvčí barcelonské organizace Òmnium Cultural Elena Jiménezová Botíasová.

5. 12. 2019 7:10

Kultura, jazyk, identita. Komplikovaná témata spojená s otázkou katalánské nezávislosti. Mluvčí barcelonské organizace Òmnium Cultural Elena Jiménezová Botíasová, která je součástí i nejužšího týmu vedení, mluvila pro Seznam o katalánské identitě, kultuře i o despektu k Evropské unii.

Článek

Katalánská nezisková organizace Òmnium Cultural funguje už desítky let, spolupodílí se na těch největších demonstracích. Její ředitel Jordi Cuixart i Navarro je ve vězení za organizaci protestu proti vyhlášení referenda v roce 2017. Jejich hlavní aktivitou je ale podpora kultury a lidskoprávních projektů.

Všechny vaše aktivity jsou legální?

Samozřejmě. My se soustředíme opravdu na kulturní sféru. A také na projekty, které ve společnosti nemají takovou podporu, lidskoprávní, sociální projekty. Organizujeme kampaně. Podíleli jsme se například i na protestech před dvěma lety, kdy docházelo k porušování lidských práv. Pořádali jsme masivní mírumilovné demonstrace. Prosazovali jsme právo volit v referendu. Šéf naší organizace byl dva roky ve vazbě a nyní dostal devět let za mřížemi.

Foto: Eva Soukeníková, Seznam.cz

Elena Jiménezová Botíasová.

Čemu přesně se tady v Barceloně věnujete?

Vznikli jsme už před šedesáti lety. Zajímáme se o kulturu jako o nedílnou součást společnosti. Máme asi sto osmdesát tisíc členů. Vznikli jsme zcela jako občanská iniciativa, nejsme na nikoho vázáni. Našimi hlavními tématy jsou tedy kultura, potom jazyk a lidská práva.

Abych si to dovedla lépe představit, na čem třeba teď momentálně pracujete?

Příští týden například rozdáváme literární ceny. Za beletrii, poezii, literaturu pro děti, ale také pro komunikační projekty, jako jsou média. Jeden z nominovaných je třeba projekt mezinárodního média, které šíří katalánskou kulturu a hovoří o katalánských tématech.

Foto: Eva Soukeníková, Seznam.cz

Elena Jiménezová Botíasová.

Odkud pocházejí vaše finance?

Především vybereme hodně na členských poplatcích, to dělá 60 eur za rok, od 180 tisíc členů je to slušný základ. Jsme tedy zcela soukromá organizace, dává nám to hodně svobody. Před pár lety jsme se rozhodli nepřijímat žádné veřejné příspěvky. Byli bychom daleko více pod lupou.

Jak by se tedy dala popsat katalánská literatura?

Literatura je definovaná jazykem, ne zemí. V Katalánsku mluvíme minimálně dvěma jazyky. Katalánsky ale mluví i v Andoře a dalších místech. 11 milionů lidí v Evropě mluví katalánsky. Ale místní kultura je založená na několika jazycích. Když ale mluvíme o katalánské literatuře, jsou to autoři po celé Evropě, kteří píší katalánsky.

Reflektuje někdo z autorů aktuální politickou situaci?

Jeden mě napadá, jmenuje se Paul Preciado. Narodil se ve Španělsku, žije ve Francii. Píše o aktuální situaci, hlavně o soudních procesech s politiky. V umění je jeho téma svoboda vyjadřování, queer tematika a transgender.

Jde říct o katalánské kultuře něco velmi specifického?

Lidské věže! Ty jsou dokonce v kulturním dědictví UNESCO. Každý rok se v Katalánsku pořádá mistrovství. Je to jako národní sport. Každá vesnice i menší město má svoje týmy a soupeří mezi sebou. Já bych to ale v životě nedělala. Je to katalánská kultura, to ano, ale bála bych se.

Nedá se ale přímo říct, co je katalánská kultura. 40 % lidí pochází ze Španělska. V průběhu 20. století sem přišli, hlavně ve 40. letech po občanské válce. Třeba moji prarodiče nerozuměli ani slovo katalánsky. Až moji rodiče se naučili, ale doma se vždycky mluvilo španělsky. To je ale naprosto normální situace pro spoustu místních rodin. Spousta lidí pochází odjinud. Podle mě je to součástí místní kultury, tato diverzita.

Když je ale diverzita podle vás jeden z hlavních motivů místní kultury, proč chtějí být lidé odděleni?

Nezávislost je politickou otázkou. My jako organizace třeba nikdy neříkáme, že jsme pro nezávislost, ale pro právo rozhodnout se, jestli lidé chtějí, nebo ne. Otázky identity tu ale ve spojení s nezávislostí nejsou příliš silné.

Jak to? Když si přečtu jakoukoliv analýzu, proč chtějí být Katalánci samostatní, píše se hlavně o tom, že mají vlastní jazyk a kulturu, a to je jeden z nejsilnějších argumentů…

Nemyslím si, že identita nutně souvisí s jazykem. Žije tu například spousta Francouzů nebo Španělů, kteří jsou pro nezávislost.

Jak se tedy podle vás dá nahlížet na katalánskou identitu, když ne pomocí jazyka?

Tady je identita více spojená s lidskými právy, která podle nás španělská vláda směrem ke Kataláncům nedodržuje. Především politici z Lidové strany. V roce 2010 ústavní soud rozhodl, že určité prvky autonomie, které jsme si odhlasovali, jsou protiústavní. Tak začala ta dnešní vlna hnutí za nezávislost Katalánska.

Co by podle vás nebo vaší organizace mělo být řešením krize?

Podle mě je jasné, že když je to problém politický, tak i řešení by mělo být politické. Neposílat lidi do vězení, neposílat policii mlátit lidi. Měli bychom si odhlasovat nějakou dohodu skrze referendum. Zároveň by tedy měli být všichni uvěznění politici propuštěni na svobodu. A to není názor jen náš, ale například i OSN, Amnesty International, francouzského senátu a dalších.

Co si myslíte o názoru Evropské unie, která považuje situaci za vnitřní záležitosti země?

Organizace, která nechává ve Středozemním moři umírat lidi kvůli nějakým pravidlům, není pro nás zcela hodna respektu. Jsou instituce, od kterých veřejná prohlášení ani nečekáme.

Kdyby se Katalánsko osamostatnilo, tak by tedy nechtělo být součástí Evropské unie?

Samostatnost Katalánska je bohužel velmi, velmi daleko. O tom se nedá vůbec přemýšlet.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené