Hlavní obsah

Horký podzim v Katalánsku. Procesy s politiky pokračují

Foto: Shutterstock.com

Katalánsko dva roky po referendu o nezávislosti.

19. 11. 9:30

V Barceloně začal v pondělí soudní proces s premiérem katalánské autonomní vlády Quimem Torrou. Po osmdesáti letech se tak stalo poprvé, kdy předseda katalánské vlády skončí u soudu. Je obviněn z „neposlušnosti”, kdy před parlamentními volbami vyvěšoval symboly podporující samostatné Katalánsko. V úterý budou pokračovat další procesy s politiky spojenými s referendem o nezávislosti.

Článek

Quim Torra je šestapadesátiletý politik, aktivista a bývalý novinář. V květnu loňského roku se stal premiérem autonomní katalánské vlády. Nyní čelí Torra soudu za to, že v dubnu před volbami do španělského parlamentu neodstranil z vládních budov žluté stuhy. Ty jsou symbolem podpory separatistických snah v Katalánsku, ale také znakem sounáležitosti s „politickými vězni”.

Na pozici šéfa katalánské vlády vystřídal Quim Torra jednoho z hlavních představitelů katalánského referenda v roce 2017 Carlese Puigdemonta. Nyní Torrovi hrozí, že až 20 měsíců nebude smět vykonávat politické a veřejné funkce. To by pro funkci prezidenta autonomní oblasti nemělo žádné obdoby. Carles Puigdemont emigroval do belgického Bruselu, přestože mu ve Španělsku také hrozí právní postih.

Torra u soudu podle katalánského zpravodajského webu Catalan News postavil svou obhajobu na tom, že příkaz sundat separatistické symboly byl ze strany španělských volebních úředníků nezákonný, neboť jde proti osobním svobodám a svobodě slova. Policisté u soudu svědčili, že přestože byl Torra vyzván, aby žluté stuhy odstranil, neudělal to.

Torra vyrostl na nenávisti

„Je to hodně polarizující postava,” popisuje osobnost Torry politolog Martin Mejstřík: „Kdybychom si otázku, jaký je Torra, položili před čtyřmi lety, odpověď by byla jasnější. Že je to ultranacistická veřejná osoba, byl tehdy na politickém radikálním okraji,” vysvětluje. Podle něj ho na politický vrchol dostala eskalace proseparatistické politiky.

Katalánský politik bývá označován za Puigdemontovu loutku. Torru také kritizují za jeho ostré výroky na adresu těch, kteří se samostatností Katalánska nesouhlasí. „Jsou to hyeny, zvěř v lidském těle, je v nich něco freudovského, hrubá chyba v jejich DNA,” řekl například Torra podle deníku The Guardian těm, kteří nepodporují katalánštinu jako jediný úřední jazyk.

V jednom svém tweetu napsal Torra, že „Španělé umějí jen plundrovat”. Za tento výrok se později omluvil stylem „kdyby se měl každý urazit kvůli Twitteru…” Španělský premiér Mariano Rajoy označuje Torru za „xenofobní osobu”, právě kvůli předchozím výrokům.

V polovině října letošního roku poslal soud do vězení devět katalánských politiků. Nejvyšší trest dosáhl až k 13 letům za mřížemi. Rozsudek v Katalánsku vyvolal novou vlnu demonstrací a střetů s bezpečnostními složkami.

Už od roku 2017, kdy v autonomním španělském regionu na severovýchodě země vyhlásili tamní političtí reprezentanti referendum, zmítají katalánskými ulicemi nepokoje. Španělský ústavní soud totiž referendum označil za neústavní a zneplatnil ho. Celou krizi doprovázely brutální zásahy policie proti účastníkům referenda. Politici skončili před soudem, který jim před několika týdny uložil vysoké tresty. Část z organizátorů referenda skončila v zahraničním exilu.

Na politiky v emigraci jsou evropské zatykače

Jednou ze členek Puigdemontovy vlády byla i Clara Ponsatíová, tehdy ministryně školství. Poté co společně vyhlásili referendum o nezávislosti a následovné postavení mimo zákon, emigrovala Ponsatíová společně se třemi dalšími kolegy do Belgie a je na ně vydán evropský zatykač.

Později se bývalá ministryně přesunula do Skotska, kde již dříve vyučovala na univerzitě. Minulý týden se dvaašedesátiletá Ponsatíová znovu vyjádřila veřejně, že nesouhlasí s jejím vydáním do Španělska, kde jí hrozí soud. Považuje ho za čistě politicky motivovaný a podle ní je jasné, že by ji soud automaticky uznal vinnou.

Podle The Guardian Ponsatíové právník Aamer Anwar zakládá obhajobu na tvrzení, že španělské úřady zneužívají evropský zatykač. „Clara věří, že je její osud nyní v rukou skotského právního systému, ve který věří a považuje ho za nezávislý a nestranný,” řekl Anwar deníku The Guardian. Další soud s politiky spojenými s referendem se koná v úterý.

„Situace je zcela zablokovaná,” hodnotí politolog Mejstřík. „Oběma stranám vývoj vyhovuje,” říká. Naráží jednak na to, že v návaznosti na soudní procesy mohou katalánští separatisté mobilizovat svoje voliče. Na druhou stranu ale posiluje i „druhá strana”, v nedávných parlamentních volbách výrazně posílila španělská ultrapravice.

Aby se přece jen ledy pohnuly, musely by podle Mejstříka přijít ústavní změny. Připomíná, že španělští politici označují jakékoli katalánské snahy o osamostatnění za protiústavní. „To je fakt,“ říká a připouští další potenciální vývoj: „Vláda nebude chtít vyjednat nový status katalánskému území, třeba větší autonomii, zejména tu fiskální.”

Amnesty vyzývá k osvobození politiků a sčítá raněné

Nezisková organizace Amnesty International (AI) v pondělí vydala výzvu španělské vládě, aby přehodnotila tvrdé soudní rozsudky pro dvanáct katalánských politiků. „Úřady musí udělat vše, co je v jejich silách, aby nepřispívaly eskalaci napětí, které panuje v ulicích,” říká v prohlášení AI Esteban Beltrán, ředitel španělské kanceláře.

Podle zprávy AI dochází v posledních pár týdnech k bezprecedentnímu násilí proti lidem, kteří viditelně nepředstavují nebezpečí. A to včetně novinářů. Podle údajů místní zdravotnické organizace 394 lidí potřebovalo akutní lékařskou pomoc, včetně 139 členů bezpečnostních složek.

14. října byli podle zprávy AI dva lidé vážně zraněni na letišti El Prat. Podle AI dvaadvacetiletý muž ztratil oko po zásahu gumovým projektilem, druhého projektil zasáhl do varlat a zranění vyžadovalo operaci.

„Amnesty International se vyjádřit může. Evropská unie a všechny členské státy podporují celistvé Španělsko,” shrnuje Mejstřík. Vzhledem k tomu, že je Španělsko členem EU, vyplývá, že je demokratickou zemí, která se řídí zákony. „Neexistuje, aby se v takové zemi někdo označoval jako politický vězeň,” dodává politolog.

Doporučené