Hlavní obsah

Česká tenisová škola stojí na dobrých základech. Proto slaví úspěch

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Markéta Vondroušová.

Reklama

2. 5. 8:15

Tenis byl vždy českou chloubou. Výsledky českých tenistů na grandslamech a ještě více v týmových soutěžích dělají radost tisícům fanoušků po celé republice. Čím to je, že se v malé zemi uprostřed Evropy rodí tak dobří tenisté?

Článek

Tenis má v Česku dlouhou, poctivě budovanou tradici a úspěchy českých tenistů na mezinárodní úrovni jsou tak v podstatě sklízením úrody, jejíž semínka klíčí v poměrně dobře propracovaném systému výchovy talentované mládeže. Ano, tenis je individuálním a ve výsledku až individualistickým sportem, v němž na počátku hrají velmi výraznou úlohu i finance rodičů. Ale kdo si myslí, že cesta do první stovky řebříčku ATP vede jen a pouze přes zahraniční tenisové akademie věhlasných jmen, takže českým kurtům je třeba říct co nejdříve sbohem, mýlí se.

Vladislav Šavrda, tenisový odborník, bývalý špičkový trenér, daviscupový kapitán a stále manažer tenisového oddílu I. ČLTK Praha, je přesvědčený o tom, že je v Česku dostatek kvalitních trenérů a mladí hráči mohou do tenisové špičky dorůst v tuzemském prostředí.

„Kodeš, Lendl, Korda, Nováček, Novák, Berdych, Štěpánek, Kvitová i děvčata, která na grandslamech válí dnes, ti všichni to potvrzují. Ve svých tenisových klubech prošli českým systémem výchovy talentů a to, že dříve nebo později na scénu vstupují individuální trenéři a soukromé realizační týmy, na věci nic nemění,“ říká.

Slavné tenisové akademie, jakými jsou Bollettieri, Mouratoglou nebo ta, jíž propůjčil jméno Rafael Nadal, v principu nezavrhuje, nakonec daly tenisovému světu řadu špičkových hráčů. Ale také je nepřeceňuje. „Je to byznys. Vyhledávají talentované děti, lákají je na tréninkové campy, kde většinou umějí nabídnout kvalitní podmínky pro trénování. Ale ty jsou u nás ve špičkových klubech také,“ hodnotí Šavrda. Tímto způsobem tenisové akademie koncentrují talenty proto, aby mohly s těmi nejlepšími co nejdříve podepsat marketingové smlouvy, včetně podílů z pozdějších prize money.

„Dostane-li český hráč třeba v 15 letech nabídku zatrénovat si dva týdny ve známé tenisové akademii, je to určité ocenění jeho kvalit. A může to být zajímavá zkušenost, pozná nové lidi, zatrénuje si v pěkném prostředí a možná si zahraje pár tréninkových zápasů. Takže proč to nevyužít? Víc bych od toho ale nečekal, zásadní zlom v kariéře to nejspíš nebude,“ popisuje Šavrda.

Vladislav Šavrda

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Vladislav Šavrda.

Tenisový expert, bývalý špičkový trenér, v minulosti zastával i pozici kapitána daviscupového týmu. Dlouhodobě manažer tenisového oddílu I. ČLTK Praha, nejstaršího tenisového klubu v České republice.

Systém versus rodiče

Český tenis má třístupňový systém výchovy talentů. Stranou nyní ponechme takzvaný baby tenis, protože se závodním tenisem se doopravdy začíná v 10 letech. V tomto věku se nadějné dítě může poprvé zapojit do programu Tréninkového střediska mládeže (TSM), které se v každém kraji stará o kategorie mladších a starších žáků (do 14 let). Český tenisový svaz tak podporuje talentované žáky, a to zejména finančně, kdy peníze míří k trenérům vybraných dětí a výše podpory závisí na umístění hráče na českém tenisovém žebříčku. Také pro ně čas od času zorganizuje soustředění, kde společně trénují nebo hrají zápasy.

Měření sil na mezinárodní úrovni se žáci účastní jen výjimečně. Významných turnajů, které by mohly dát nahlédnout do situace v žákovském tenise v evropském, nebo dokonce světovém kontextu, je pomálu. Nicméně pokud rodiče talentovaných dětí o takovou konfrontaci stojí, snaží se je tenisový svaz podporovat. „Je otázka, v kolika letech je dobré začít děti tímto způsobem zatěžovat. A mezinárodní turnaj samozřejmě zátěží na psychiku je. Neexistuje na to jasná odpověď, nicméně v praxi si o tom stejně nakonec rozhodují rodiče,“ říká Šavrda.

Je otázka, v kolika letech je dobré začít děti tímto způsobem zatěžovat. A mezinárodní turnaj samozřejmě zátěží na psychiku je. Neexistuje na to jasná odpověď, nicméně v praxi si o tom stejně nakonec rozhodují rodiče.
Vladislav Šavrda, tenisový trenér a expert

Čas vyrazit do světa

Juniory, tedy hráče ve věku 14 až 18 let, v českém systému podporuje Středisko vrcholového tenisu. To v principu funguje velice podobně jako TSM, změnou je, že pro talentovaného, nadějného juniora už je konfrontace s hráči na mezinárodní úrovni nutná. Kde se hraje nejlepší tenis je celkem jasné, na grandslamech. Vyhrát juniorskou soutěž na Australian Open, na French Open, juniorský Wimbledon či US Open, to už pro mladého tenistu něco znamená. V minulosti se to podařilo třeba Ivanu Lendlovi, Haně Mandlíkové, Barboře Strýcové či Karolíně Plíškové. V roce 2014 vyhrála juniorské US Open Marie Bouzková, na stejném místě zvítězil v roce 2019 Jonáš Forejtek a začátkem tohoto roku sahal, nakonec neúspěšně, Jakub Menšík po juniorském titulu na Australian Open. Jedná se o velice hodnotné sportovní úspěchy, na druhou stranu, jak říká Vladislav Šavrda, svět dospělého tenisu je i v této fázi ještě daleko. Přechod mezi kategoriemi juniorů a dospělých je ostatně nesmírně náročným krokem v každém profesionálním sportu.

I proto se mladí tenisté snaží do dospělého tenisu přecházet postupně, a to dříve než v osmnácti letech. „Finále juniorských grandslamů často hrají v šestnácti, sedmnácti letech. V osmnácti, kdy jsou posledním rokem junioři, už by ti nejlepší měli zkoušet mnohem více dospělých turnajů. Takový je vývoj. U žen je to ještě o něco rychlejší,“ upozorňuje Šavrda. Mezinárodní tenisová federace však juniorům počet startů mezi dospělými limituje.

Koho sledovat

Kvalitní výsledky na juniorských grandslamech podle Šavrdy nasvědčují tomu, že se v případě českých tenistů zase blýská na lepší časy. „Když skončili Berdych se Štěpánkem, byl tu u chlapců výsledkový útlum, hrálo to víc holkám. Ale je to celkem přirozené, mezi kluky se prostě, jak se říká, neurodilo. Ale věřím, že teď bude líp,“ věští Šavrda.

Jiří Lehečka (20) už nakoukl mezi sto nejlepších tenistů světa, těsně za dospělou elitní stovkou je nyní Tomáš Macháč (21), dobře hrají i Forejtek se Svrčinou. O hodně mladší jsou již vzpomínaný finalista letošního Australian Open Jakub Menšík, ale třeba i Vojtěch Petr (16), podle Šavrdy skromný a přitom velice talentovaný mladík. Teenager z moravských Trojanovic v roce 2019 jako 14letý vyhrál dětský turnaj konaný u příležitosti Turnaje mistrů v Londýně. Z celého světa bylo tehdy do Londýna pozváno jen šest nejlepších hráčů kategorie U14. A kariéra mladého Vojty Petra se stále vyvíjí velmi slibně.

Mezi dívkami je mimořádným talentem Nikola Bartůňková, chytrá hráčka se specifickou technikou. Šavrda ji má v pražském ČLTK takříkajíc pod dohledem a podle jeho slov se o ní tenisový svět už brzy dozví.

V současnosti ale svými výkony nejvíce pozornosti poutají sestry Fruhvirtovy. Starší Lindě už je 17 let, letos na jaře poprvé nastoupila za Českou republiku v Poháru Billie Jean Kingové a bez debat je velikým talentem českého tenisu. Mezi odborníky se ale říká, že ještě větší potenciál, a to už je co říci, má 15letá Brenda. Ta ve své věkové kategorii patří k nejlepším hráčkám světa. Když v únoru letošního roku dokázala v argentinském Tucumánu při svém teprve třetím startu na profesionálním turnaji vybojovat titul, stala se nejmladší vítězkou turnaje kategorie ITF od roku 2015.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované